Skrytý spalovač tuku: Lidé, kteří se neustále „vrtí“, hubnou i během osmihodinové směny v kanceláři

Všichni známe tuto chronickou nespravedlnost přírody. Máte kamaráda nebo kolegyni, kteří bez mrknutí oka spořádají celou pizzu, zapijí ji sladkou limonádou a jako dezert si dají větrník. Do posilovny nechodí. Neznají slovo dieta. Přesto oblékají džíny velikosti, o které se vám zdá jen v těch nejdivočejších snech.

Vy se naopak na rohlík jen podíváte a ručička na váze poskočí o kilo nahoru.

Dlouhá desetiletí nás dietologové a fitness trenéři krmili ohranou písničkou: „Může za to rychlý metabolismus. Jde zkrátka o genetiku, s tím nic nenaděláš.“Jenže špičkoví endokrinologové tušili, že v této rovnici chybí zásadní proměnná. Lidské tělo přece neporušuje fyzikální zákony termodynamiky. Kalorie, které vstoupí dovnitř, se musí někde spálit, nebo se uložit ve formě tuku. Nic mezi tím neexistuje.

Kde tedy u těchto „geneticky obdarovaných“ jedinců mizí onen kalorický přebytek?

Tuto otázku si položil renomovaný endokrinolog dr. James Levine z prestižní kliniky Mayo. Odpověď, kterou na přelomu tisíciletí nalezl, doslova otřásla základy moderní dietologie.

Aby dr. Levine tuto záhadu rozlouskl, navrhl experiment, který zněl jako splněný sen každého milovníka rychlého občerstvení. Spolu se svým týmem vybral šestnáct štíhlých, zdravých dobrovolníků a udělal jedinou věc: začal je systematicky překrmovat.

Každý účastník dostal denně na talíř přesně o 1 000 kalorií více, než jeho tělo potřebovalo k udržení stávající váhy. Pro představu – jde o ekvivalent čtyř hamburgerů navíc každý den. Tento kalorický teror trval dlouhých osm týdnů. Během této doby měli dobrovolníci přísný zákaz jakéhokoliv cvičení.

Matematika byla neúprosná. Podle tehdejších tabulek měl každý z nich přibrat zhruba sedm kilogramů čistého tuku.

A výsledek? Naprostý šok.

Zatímco někteří účastníci skutečně nabrali očekávané kilogramy a jejich postava se začala zakulacovat, jiní nepřibrali téměř nic. Jejich hmotnost se zvýšila jen o zanedbatelné stovky gramů. Vědci dlouho netušili, co se děje. Kontrolovali BMR (bazální metabolický výdej, tedy energii, kterou tělo pálí v klidu pro udržení základních životních funkcí). Nic. Zkoumali účinnost trávení. Žádná změna.

Těch 56 000 extra kalorií, které tito lidé za dva měsíce zkonzumovali, se zkrátka vypařilo do vzduchu.

Zlom přišel až ve chvíli, kdy vědci oblékli účastníky do speciálního spodního prádla protkaného citlivými senzory, jež každou půlvteřinu zaznamenávaly sebemenší pohyb jejich těla. Data, která počítače následně zpracovaly, konečně odhalila pravdu.

Lidé, kteří nepřibírali, se pod náporem kalorií začali nevědomky neustále hýbat.

Vědci tento fascinující mechanismus pojmenovali NEAT (Non-Exercise Activity Thermogenesis – termogeneze z nesportovních tělesných aktivit).

Zjednodušeně řečeno jde o energii, kterou vaše tělo spálí vším ostatním kromě spánku, jídla a cíleného sportu. Patří sem chůze na autobus, mytí nádobí, gestikulace při vyprávění historky, poposedávání na židli nebo ono pověstné „vrtění se“ a poklepávání nohou pod stolem.

Zatímco hodina tvrdé dřiny v posilovně spálí zhruba 400 až 500 kalorií, rozdíl v hodnotách NEAT mezi dvěma lidmi stejného věku a výšky může činit naprosto propastných 2 000 kalorií denně.

Představte si svůj metabolismus jako dálnici v dopravní špičce. Cílený trénink (běh, zvedání činek) je jako průjezd konvoje těžkých náklaďáků. Způsobí obrovský provoz, ale trvá jen krátkou chvíli. NEAT naproti tomu představuje všechny ty tisíce malých osobních aut, která po dálnici proudí 24 hodin denně. Sama o sobě nepůsobí nijak mohutně, ale ve finále odvedou drtivou většinu práce.

Při zmíněném překrmovacím experimentu se ukázalo, že mozek štíhlých lidí zaregistroval kalorický přebytek a vyslal signál: „Máme nadbytek energie, musíme ji spálit!“ Tito lidé tak začali podvědomě více chodit po místnosti, při telefonování přecházeli, a především – neustále se vrtěli na židli.

Pokud vás někdy rozčiloval kolega, který nedokáže ani minutu posedět v klidu, hraje si s propiskou, pohupuje nohou a u počítače neustále mění polohy, vězte, že se právě díváte na evoluční mistrovské dílo v praxi.

Studie zaměřené přímo na mikropohyby a vrtění ukázaly neuvěřitelná čísla.

Jako byste nechali běžet motor auta na neutrál, ale občas u toho zlehka dupli na plyn. Motor sice auto nikam neposune, ale nádrž se pomalu vyprazdňuje.

„Štíhlí lidé prosedí v průměru o dvě a půl hodiny méně než obézní jedinci,“ vysvětluje ve svých výzkumech tým dr. Levinea. „I když sedí, jejich tělo je neustále v mikropohybu.“ Tento zdánlivě bezvýznamný rozdíl znamená, že tito lidé spálí každý den o 350 kalorií více jen tím, že jednoduše nedokážou být v klidu. To představuje ekvivalent hodiny svižného běhu, ovšem bez jediné kapky potu.

Možná si teď říkáte: Dobře, ale co s tím, když jsem od přírody spíše klidný typ a nohou pod stolem neklepu? Věda má dobrou a špatnou zprávu. Ta špatná zní, že úroveň vašeho NEAT je do značné míry řízena biologicky, konkrétně nervovými a endokrinními dráhami v hypotalamu, kde hraje roli hormon orexin. Jde o podvědomý proces. Tělo samo ví, kolik energie chce pálit.

Ta dobrá zpráva ale zní, že na rozdíl od rychlosti trávení nebo dědičného tvaru boků můžete do NEAT vědomě zasáhnout. Nemusíte se nutit do křečovitého klepání nohou, to by vás brzy přestalo bavit. Cesta vede přes drobné změny v architektuře vašeho dne:

Zapomeňte na chvíli na mýtus pomalého metabolismu. Tajemství celoživotní štíhlosti neleží v litrech potu prolitých při náročném tréninku. Skrývá se v tisících nenápadných mikropohybů, které dohromady skládají fascinující mozaiku lidské energie. Někdy zkrátka stačí jen trochu ubrat na vážnosti, nezůstávat v klidu a dovolit svému tělu, aby se zase začalo trochu vrtět.

P.S.

Díky, že jste se mnou prozkoumali toto skryté spalování, které máme všichni doslova přímo pod nosem. Pokud vám dnešní text pomohl pochopit, že i vrtění se na židli představuje legitimní cestu ke zdraví, budu moc vděčný za drobnou podporu v ceně jedné kávy. Pomůže mi to pro vás i nadále hledat podobné nečekané biologické zkratky. Děkuji vám!