Státní Čepro zaplatilo firmám Agrofertu 19 miliard bez tendru. Zákon se na nás nevztahuje, tvrdí

„Nejsme veřejný zadavatel.“ Tak zní obrana státní firmy Čepro, kterou popsaly Seznam Zprávy. Čepro patří stoprocentně státu, tedy vám. Přesto od roku 2017 nakupuje od firem holdingu Agrofert biosložky do benzinu a nafty bez jediného výběrového řízení. Do konce loňského roku takto do Agrofertu odteklo více než 19 miliard korun.

Z toho zhruba 10,4 miliardy připadá na první vládu Andreje Babiše, kdy byl podle pravomocných soudních rozhodnutí ve střetu zájmů. A kolik firma Agrofertu zaplatila od loňského prosince, kdy je Babiš premiérem znovu? To Čepro neřekne. Údaje prý zveřejní dobrovolně a zpětně, až skončí účetní období.

Držte si peněženky. Tohle není příběh o jedné zakázce, ale o tom, jak se dá devět let obcházet pravidlo, které vzniklo přesně kvůli takovým situacím.

Začněme fakty, která nikdo nerozporuje.

Už v lednu 2021 upozornily organizace DatLab a Rekonstrukce státu, že takto odešlo bez soutěže zhruba pět miliard. Podle tehdejších dat Čepra činil podíl metylesteru řepkového oleje, který firma od Agrofertu koupila přes tendry, v letech 2014 a 2015 přes 80 %. Následující dva roky už to bylo jen 2,5 % a pak nula.

Dnes je to 19 miliard. A protože Čepro tvrdí, že není veřejný zadavatel, nakupuje zcela mimo režim veřejných zakázek. Smlouvy se proto neobjevují ve věstníku veřejných zakázek ani v registru smluv a antimonopolní úřad je nekontroluje.

Celá konstrukce se opírá o jeden papír. V květnu 2021 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zamítl podnět spolku Oživení a konstatoval, že Čepro veřejným zadavatelem není. Stanovisko tehdy podepsala místopředsedkyně úřadu Eva Kubišová.

A teď si všimněte souvislostí, které Seznam Zprávy připomínají:

Podezření samozřejmě není důkaz a nic z toho přímo neprokazuje, že bylo zmanipulované právě stanovisko k Čepru. Jenže na jediném dokumentu, podepsaném za takových okolností, dnes stojí obchody za 19 miliard. A Čepro se hájí tím, že změnit to může jedině ÚOHS.

V roce 2021 posílala ministerstva antimonopolnímu úřadu argumenty, proč Čepro veřejným zadavatelem podle nich není.

Ministerstvo financí pod vedením Aleny Schillerové (ANO) tvrdilo, že by stát Čepro nutně nezachraňoval, kdyby se dostalo do problémů. Ministerstvo průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) dodalo, že Čepro poskytuje v zásadě komerční služby.

Stejné ministerstvo financí ovšem ve vlastní vlastnické politice z roku 2024 označuje Čepro za strategický podnik a státní energetická koncepce ho řadí mezi klíčové firmy. Evropský soudní dvůr přitom už v roce 1998 konstatoval, že strategické úkoly státu jsou podstatným argumentem pro status veřejného zadavatele.

Na otázky dnes ministerstvo průmyslu odkazuje na ministerstvo financí a mluvčí financí Filip Běhal pouze opakuje, že se postoj státu nemění. Pro úplnost dodávám: ani vláda Petra Fialy za čtyři roky na tomto uspořádání nic nezměnila.

Odpověď je jednoduchá: firmy holdingu Agrofert. Otázka spíše zní, komu Agrofert aktuálně patří.

Andrej Babiš letos 20. února oznámil, že všechny své akcie vložil do svěřenského fondu RSVP Trust. „Na společnost Agrofert, a. s., nemám žádný vliv ani z ní nemám a nebudu mít žádný prospěch,“napsal na síti X. Budoucími obmyšlenými jsou jeho potomci.

Podobně ale argumentoval i za své první vlády, kdy odkazoval na převod akcií do svěřenských fondů v roce 2017. Nejvyšší správní soud následně v jednom z dalších sporů o dotace potvrdil, že Babiš v letech 2017 až 2021 Agrofert nadále nepřímo ovládal přes fondy AB private trust I a II. Mohl totiž odvolat správce a jmenovat protektory. A přesně v tomto období poslalo Čepro Agrofertu bez soutěže oněch zmíněných 10,4 miliardy. Evropská komise podle téhož článku navíc považuje i nový RSVP Trust za nedostatečné řešení střetu zájmů.

Biosložky se do paliv přimíchávají povinně, takže je zaplatíte vy při každém tankování. Bez transparentního tendru ale nikdo nezjistí, jestli Čepro nakupovalo za tu nejlepší možnou cenu. Neexistuje žádná konkurenční nabídka, žádné srovnání, ani žádný úředník, který by nákup zpětně přezkoumal.

Možná byly ceny férové. Problém je v tom, že se to nikdy nedozvíte. A to se bavíme o firmě, kterou stoprocentně vlastníte vy jako daňoví poplatníci a jejíž zisk patří státu.

Mě na celé kauze nejvíce zaráží jedna věta mluvčího Čepra Marka Rolla: firma prý není povinná aktuální údaje o platbách poskytovat. Úřad pro ochranu osobních údajů přitom po stížnosti analytického týmu Pirátů došel k jasnému závěru, že se na Čepro informační zákon vztahuje. Čepro to ovšem odmítá. Upřímně řečeno, neumím si představit soukromou firmu, která by svým akcionářům odmítla říct, komu platí miliardy. Státní firma vám to říct odmítá.

Lex Babiš vznikl právě proto, aby firmy politiků nečerpaly peníze přes státní zakázky. Čepro však našlo cestu, jak zakázku vůbec nevypsat. Pomohlo mu jedno razítko z úřadu, ministerstva, která v minulosti tvrdila něco jiného, než píšou dnes, a tři různé vlády, které na tomto systému nic nezměnily.

Devatenáct miliard korun. Ani jeden tendr. A na otázku, kolik je to peněz letos, slyšíte jen: počkejte, až skončí účetní období.

P.S.

Až budete příště tankovat, vzpomeňte si, že část toho, co teče do nádrže, koupil stát bez jediného tendru, a kolik za to letos zaplatil, se zatím nedozvíte. Pokud vám podobné články dávají smysl, budu rád za podporu. Pomůže mi dál rozebírat, kam tečou vaše peníze.