Tohle se děje s vaším mozkem, když trávíte čas na sociálních sítích

Sociální média nejsou jen platformou pro komunikaci, ale významnou součástí naší každodenní existence, která zásadně ovlivňuje naše chování, emoce a dokonce i složité nervové dráhy v našem mozku.

Tento všudypřítomný vliv přesahuje rámec pouhé komunikace a formuje naše vnímání, reakce a interakce s okolním světem. Používaní těchto platforem, jejichž cílem je upoutat a udržet naši pozornost, může dokonce vést ke změnám ve funkci a struktuře mozku.

Dopaminový efekt je klíčovým aspektem toho, jak sociální média ovlivňují náš mozek – zejména ovlivňují složitý systém odměňování v mozku. Tyto platformy jsou důmyslně navrženy tak, aby stimulovaly uvolňování dopaminu, neurotransmiteru úzce spojeného s pocity potěšení a odměny.

K tomuto uvolňování dochází v reakci na interakce se sociálními médii, jako je získání lajku, komentáře nebo sdílení, což v uživateli vyvolává pocit uspokojení a odměny. Tento proces je podobný uvolňování dopaminu, které je pozorováno u jiných návykových chování, což vrhá světlo na návykovou povahu sociálních médií.

Nepřetržitá smyčka interakce a uvolňování dopaminu vytváří přesvědčivou přitažlivost a podněcuje uživatele k opakovanému zapojení do těchto platforem. Tento cyklus nejen posiluje návyk na časté používání sociálních médií, ale má také širší důsledky pro naše duševní zdraví a pohodu.

Neustálý přísun oznámení, aktualizací a nového obsahu podporuje stav nepřetržité částečné pozornosti, což je jedinečný kognitivní stav, kdy mozek zůstává neustále ve střehu, ale nikdy se zcela nesoustředí na jediný úkol.

Tento stav výrazně ztěžuje schopnost udržet koncentraci na úkoly po delší dobu. Neustálé vyrušování a lákadlo nových informací může roztříštit pozornost, takže je obtížné věnovat se hluboce a promyšleně jedné činnosti. Tato roztříštěnost má často za následek znatelný pokles celkové produktivity, protože mysl žongluje mezi různými podněty, aniž by se některému věnovala naplno.

Toto prostředí trvalého částečného soustředění navíc může vést ke zvýšené roztržitosti, kdy se mysl stává náchylnější k nepodstatným informacím a vyrušování.

Platformy sociálních médií svou všudypřítomnou povahou vytvářejí živnou půdu pro sociální srovnávání, což významně ovlivňuje sebeúctu a celkovou duševní pohodu. Uživatelé jsou často vystaveni idealizovaným obrazům života, zkušeností a úspěchů ostatních.

Tento neustálý příval zdánlivě dokonalých životů může podněcovat pocity nedostatečnosti, závisti a sníženého sebevědomí. Tento dopad je obzvláště výrazný u dospívajících, kteří se nacházejí v kritické fázi vývoje své identity a sebepojetí.

Rozdíl mezi skutečností jejich života a vybroušenými obrazy, které vidí na internetu, může být propastný, což vede ke zkreslenému pohledu na normálnost a úspěch. Psychologický dopad tohoto neustálého srovnávání může přesáhnout pouhé pocity nedostatečnosti a přispět k vážnějším problémům s duševním zdravím, jako jsou úzkost a deprese.

Vliv sociálních médií zasahuje i do oblasti paměti a učení a výrazně mění způsob, jakým zpracováváme a uchováváme informace. Charakteristickým znakem této platformy je její rychle se měnící obsah, který podporuje povrchní zpracování informací.

Toto zběžné seznámení s materiálem ztěžuje hluboké zakódování a následné zapamatování konkrétních detailů. Tento jev je v příkrém rozporu s kognitivními procesy spojenými s hlubokým čtením a promyšleným zapojením, které jsou nezbytné pro důkladnou tvorbu paměti a efektivní učení.

Používání sociálních médií, zejména v hodinách před spaním, může výrazně narušit normální spánkový režim. Obrazovky digitálních zařízení vyzařují modré světlo, které prokazatelně narušuje produkci melatoninu, klíčového hormonu, který reguluje cykly spánku a bdění. Toto narušení může zpozdit nástup spánku, snížit jeho kvalitu a změnit spánkové vzorce.

Povaha obsahu na sociálních sítích – často stimulující, emočně nabitý nebo podněcující k přemýšlení – navíc může udržovat mozek ve stavu zvýšené bdělosti. Tato mentální stimulace ztěžuje uklidnění a přechod do klidného, uvolněného stavu, který napomáhá usínání.

Kombinace vystavení modrému světlu a kognitivního vzrušení tak vede k výraznému snížení množství i kvality spánku, což má další důsledky pro celkové zdraví a pohodu.

Neuroplasticita, pozoruhodná schopnost mozku přizpůsobovat se a reorganizovat, nabízí v souvislosti s používáním sociálních médií světlou stránku. Tato přirozená flexibilita mozku znamená, že je možné přetvořit a přeškolit naše nervové dráhy tak, aby se sociálními médii komunikovaly zdravějším a vyváženějším způsobem.

Vědomým stanovením hranic používání sociálních médií – například omezením času stráveného na platformách – můžeme začít měnit způsob, jakým náš mozek reaguje na tato digitální prostředí.

Další klíčovou strategií je vědomé používání. Ta spočívá v plné přítomnosti a záměrné interakci se sociálními médii namísto bezmyšlenkovitého procházení kanálů. Kromě toho může i pravidelný digitální detox – přestávky od sociálních médií a dalších digitálních platforem – poskytnout našemu mozku tolik potřebný oddech, umožnit zotavení a snížit riziko vzniku negativních vzorců spojených s nadměrným používáním.

Dopad sociálních médií na mozek je skutečně hluboký a ovlivňuje různé aspekty naší kognitivní a emoční pohody. Sociální média sice poskytují bezkonkurenční příležitosti ke spojení, komunikaci a učení, ale zároveň představují významné výzvy pro naše duševní zdraví a kognitivní funkce.

Pochopení těchto účinků je nejen prospěšné, ale i zásadní pro zdravou a uvědomělou orientaci v digitálním světě. Zahrnuje rozpoznání potenciálních rizik a přijetí proaktivních kroků k jejich zmírnění, jako je stanovení hranic, nácvik uvědomělého používání a zajištění rovnováhy mezi digitálními a reálnými interakcemi.

Když si lépe uvědomíme, jak sociální média ovlivňují náš mozek, můžeme se při jejich používání rozhodovat informovaněji, využívat jejich výhod a zároveň chránit své duševní zdraví a pohodu.

Zdroje informací: