Článek
„V Hradci se nic neděje, město umřelo…“
Tohle jako komunální politik slýchávám poměrně často. Přiznám se ale, že po uplynulém týdnu tahle věta působí spíše jako hodně špatný vtip. Náš Hradec totiž neskutečně žil a dokázal, že má obrovský potenciál pro komunitní a kulturní setkávání.
Letošní první ročník Královských slavností ukázal, jak vypadá moderní a smysluplný přístup k městským akcím. Tradiční příjezd královny Elišky se propojil s dalšími skvělými formáty. Měli jsme tu Balonové nebe, Scénu na Adalu, Rock for People: Back to school nebo festival Let's busk. Vidět muzikanty v čele s Benem Cristovao hrát jen tak akusticky přímo v ulicích, to mělo naprosto nezaměnitelnou a uvolněnou atmosféru.
K tomu se nám navíc povedlo perfektní načasování, protože jsme stihli i zvonění na zvon Augustin. Hradeckým zvoníkům pořídila Společnost Hradecko z městských dotací zbrusu nové obleky. Když tu krásu vidíte naživo, potvrdí se vám, že podpora historických tradic má obrovský smysl a je to přesně to správné využití veřejných peněz. Mám navíc osobní radost, že jedním ze zvoníků je i náš lídr a bývalý náměstek pro kulturu Martin Soukup, který má podporu hradecké kultury dlouhodobě pod kůží.
Víkend plný setkávání
Do nabitého programu zapadl i tradiční Svátek vína na soutoku. To je pro mě každoroční sázka na jistotu. Kromě výborných vín a nákupu provensálského koření se sušenou levandulí je to hlavně o lidech. Potkal jsem tu spoustu přátel a známých – Zuzanu Petrofovou, starostu Nového Města nad Metují Milana Slavíka nebo kolegyni z TOP 09 Janette Proškovou. S Janette sdílíme velmi podobný pohled na to, kam by se měl náš Hradec ubírat, a troufám si říct, že taková konstruktivní spolupráce v zastupitelstvu by byla pro město obrovským přínosem. Zvlášť, když si skvěle rozumíme i v osobním životě spolu s našimi partnery.
A aby toho nebylo málo, hostili jsme u nás i Mistrovství ČR v požárním sportu, takže město tepalo opravdu ve všech koutech!
Odvrácená tvář centra: Hluk a ranní kocovina v ulicích
Jsem realista a vím, že takto nabitý program s sebou nese i negativa. Zaznamenal jsem řadu stížností na noční hluk, zejména od obyvatel Velkého náměstí, kteří se potřebují o víkendu vyspat, protože brzy ráno vstávají do práce.
Rozumím vám. Jsem totiž jedním z vás. Sám na Velkém náměstí bydlím, vstávám brzy a pracovně jsem maximálně vytížený. Ten dočasný diskomfort samozřejmě vnímám také. Přesto jsem přesvědčený, že benefity těchto komunitních setkání ten hluk jednoznačně převyšují. Naše náměstí žije už přes třicet let – od doby mého narození – a bylo by obrovskou chybou, kdybychom ho nechali usnout a vrátili se do ticha a izolace doby covidové. Je klíčové, aby se lidé ve městě potkávali osobně, a ne jen na sítích.
Co naopak obhajovat nebudu, je ranní nepořádek v ulicích města. Zde nám logistika zjevně drhne. Z pozice předsedy komise cestovního ruchu na to budu důrazně upozorňovat. Řešení ale nevidím v bezhlavých represích. Jde o nastavení lepší koordinace a komunikace. Musíme si jasně definovat, jaký hrubý úklid zvládnou udělat podniky bezprostředně po zavíračce před svými provozovnami a jak to následně ráno efektivně dotáhnou Hradecké služby. Spolupráce města a místních podnikatelů zkrátka musí být samozřejmostí, ne výjimkou.
Revize, po které jsme volali
Závěrem bych rád poděkoval Ivanu Kurtevovi, jeho týmu a všem na městě, kteří se na vzniku nového formátu podíleli. Je to přesně ta revize historických slavností, po které jsme již několikrát v rámci naší komise volali. Ukázali jste, že i tradiční akce se dá dělat moderně, spojit s dalšími projekty a vdechnout jí novou energii.
Byli jste se na novém formátu slavností podívat? Dejte mi vědět v komentářích, jak se vám líbily a co bychom měli pro příští ročník společně zlepšit. Vaše podněty si rád vezmu na další jednání.
