Článek
I když jsou České dráhy pro mnoho lidí stále synonymem všeho kolem železnic u nás, dávno už to neplatí. České dráhy jsou jen jednou z firem, která má na starosti přepravu lidí a zboží po kolejích. Ačkoli se pyšní titulem „národní přepravce“, pro její vlastnění státem není žádný rozumný důvod. Koleje a většina nádraží dnes patří pod také státní organizaci Správa železnic. Takže zbyly lokomotivy a vagóny a mnoho majetku, který by se dal prodat.
Nesmyslné množství dceřinných firem
Jenže České dráhy nejsou jen jedna firma, ale celá skupina. Některé dceřiné firmy mi dávají smysl, například ČD Cargo (nákladní přeprava), DPOV (opravna železničních vozidel) i když fakt nemusí být státu, ale proč mají České dráhy třeba vlastní výzkumný ústav? Jedná se sice o specializovaný Výzkumný ústav železniční, který se věnuje posuzování, zkušebnictví a certifikaci všeho, co souvisí s železniční dopravou, ale opravdu ho musí vlastnit České dráhy. Podle všeho se jedná o mezinárodně uznávanou instituci, která by si na svůj provoz mohla vydělat sama i bez státu.
Ale tím to nekončí. Další dceřiné společnosti se zabývají vzděláváním (Dopravní vzdělávací institut), realitami a developmentem (těch je hned několik) a dalšími obory. Ještě delší je seznam firem, v nichž mají České dráhy majetkový podíl. I vlastní České dráhy, a.s. jsou obrovský moloch s mnoha ředitelstvími, správami a organizačními jednotkami. Ty mají své šéfy, šéfové asistentky a poradce a najde se i dost práce pro externí dodavatele. Kontroluje někdo třeba náklady na marketing? Ne, že by reklamy s Ivanem Trojanem nebyly vtipné, ale potřebují je České dráhy vůbec?
Jednou z dceřinných firem ČD je ČD Cargo, které se specializuje na nákladní dopravu
Ideální prostředí pro politické trafiky
Všechny ty firmy z pavouku ČD potřebují manažery, představenstva, dozorčí rady. Ty se obsazují často nikoli odborně, ale politicky. V minulosti byly České dráhy cílovou stanicí vysloužilých politiků a jejich přátel. A stát to všechno platil. Soukromý majitel by si nechal jen to, co by bylo životaschopné. Pokud by ve své firmě dával trafiky ex-politikům, byl by jen sám proti sobě. Prvním zákonem každého soukromého vlastníka firmy je její efektivnost.
Privatizace není sprosté slovo
O nutnosti zprivatizovat České dráhy mluví hlavně občanští demokraté. Na nedávném kongresu ODS o privatizaci nejen v souvislosti s Českými drahami, ale i dalšími státem vlastněnými firmami mluvil například ministr financí Zbyněk Stanjura: „Měli bychom do veřejné debaty vrátit slovo privatizace. Bavme se o prodeji celých nebo části státních podniků. Například České pošty, Českých drah. Bude to jednoduché prosadit? Nebude. Ale musíme o to usilovat.“
K privatizaci železnic v minulosti přistoupila například Velká Británie
Současná vláda privatizaci neodmítá, hnutí ANO je populisticky proti
Ministr dopravy Martin Kupka (rovněž ODS) řekl Novinkám a Právu, že v souvislosti s Českými drahami už byly nějaké kroky podniknuty: „Určitě budeme nabízet zbytný majetek, což je forma privatizace. Může to posílit jádrový úkol Českých drah být co nejefektivnějším dopravcem. Některé kroky už podnikáme.“ Privatizace by podle ministra Kupky mohla Českým drahám pomoci zlepšit konkurenceschopnost.
Hnutí ANO je, jak jinak, zásadně proti. Vzhledem k ekonomické impotenci velké část voličů existuje reálné nebezpečí, že příští ministři financí a dopravy budou mít na všechno názor přesně opačný. Právě v době, kdy obě ministerstva ovládalo ANO, byly České dráhy (a jejich dceřiné společnosti) medvědem určeným k porcování firmami, které byly v dobrých vztazích právě s politiky ANO. Státní majetek je pro lidi, kterým jde jen o osobní prospěch, příliš velkým lákadlem. Privatizace by jim v tom zabránila.
Anketa
Zdroje:
