Článek
Třináct pokusů, třináct porážek
Letošní senátní volby skončily pro hnutí ANO neslavně. Do druhého kola postoupilo třináct kandidátů hnutí, ale neuspěl ani jeden. ANO navíc obhajovalo jedno křeslo, takže ze senátních voleb vyšlo ještě slabší, než do nich vstupovalo. Andrej Babiš výsledek sám označil za katastrofální. Přitom ještě před dvěma lety se zdálo, že hnutí konečně našlo recept i na volby, které mu historicky příliš neseděly. V roce 2024 získalo osm senátorských mandátů, což byl jeho zdaleka nejlepší výsledek. Letos přišel pravý opak.
Proč? Část odpovědi může být překvapivě jednoduchá. Senátní volby nejsou soubojem politických značek. Ačkoliv někteří i senátní volby považují za referendum o vládě, není to vůbec jisté. Mnohem více než volby do Poslanecké sněmovny jsou soubojem konkrétních lidí. A právě těch má ANO nedostatek.
Babiš je výhodou i problémem
ANO má jednu politickou osobnost, kterou mu mohou ostatní strany závidět. Andrej Babiš je prakticky nezaměnitelný se značkou svého hnutí. Dokáže ovládnout mediální prostor, mobilizovat své příznivce a postavit celostátní kampaň do značné míry sám na sobě. Ve sněmovních volbách to může být obrovská výhoda. Volič dostane kandidátku ANO a nad ní obraz Andreje Babiše. Nemusí znát desítky lidí, kteří za hnutí kandidují.
Jenže do Senátu se volí jinak. Najednou nestačí jedna mimořádně známá tvář. Strana potřebuje desítky lidí, kteří mají vlastní příběh, vlastní autoritu a ideálně také vlastní voliče. A tady se může projevovat slabina modelu, který ANO dlouhodobě buduje. ANO rovná se Babiš a Babiš rovná se ANO.
Kam zmizely výrazné tváře?
Když ANO vstupovalo před více než deseti lety do vysoké politiky, nebyl Andrej Babiš zdaleka jedinou známou tváří. Jedním z nejvýraznějších politiků hnutí byl například Martin Stropnický – herec, diplomat, ministr obrany, později ministr zahraničí a místopředseda vlády. V jednu dobu se o něm dokonce spekulovalo jako o možném prezidentském kandidátovi. V roce 2018 ale odešel ze sněmovny i z vedení ANO a zamířil do diplomacie. Dnes sám říká, že se do současné politiky vracet nechce.
Později odešli také lidé se silným regionálním postavením. Ivo Vondrák byl moravskoslezským hejtmanem, Tomáš Macura dlouholetým ostravským primátorem. Oba se s hnutím rozešli v roce 2023 po sporech o jeho směřování. Samozřejmě to neznamená, že ANO žádné další známé politiky nemá. Alena Schillerová, Karel Havlíček nebo Richard Brabec patří mezi celostátně známé tváře. Jenže pro Senát potřebujete něco jiného: nikoliv několik celostátních lídrů, ale desítky silných osobností rozesetých po republice.
STAN má přesně to, co Senát potřebuje
Právě zde je zajímavé srovnání se Starosty. STAN získal letos deset senátorských mandátů – dva kandidáti uspěli už v prvním kole a dalších osm ve druhém. ANO mělo ve druhém kole dokonce více kandidátů, ale výsledek byl 0:8. Nemusí to být náhoda.
Samotný princip Starostů vytváří pro senátní volby velmi vhodný typ politiků. Starosta, místostarosta nebo jiný dlouholetý komunální politik může být ve svém regionu známý dávno předtím, než začne usilovat o Senát. Má za sebou konkrétní výsledky, lidé jej osobně znají a část voličů ho nemusí vnímat primárně prostřednictvím stranické značky. Ukázkovým příkladem byl letos Kolín. Starosta Kolína Michael Kašpar za STAN porazil Andreu Brzobohatou z ANO poměrem 73,24 ku 26,75 procenta. Právě ve druhém kole je schopnost překročit hranice vlastního politického tábora zásadní.
Problém není jen v osobnostech
Bylo by ovšem příliš jednoduché vysvětlit třináct porážek pouze nedostatkem známých jmen. ANO má v senátních volbách ještě jeden strukturální problém. Jeho vlastní voliči zřejmě nejsou pro tento typ voleb tak snadno mobilizovatelní. Ke druhému kolu letos přišlo jen 21,12 procenta voličů. Přesto šlo o nejvyšší účast ve druhém kole od roku 2010. Politolog Petr Just po letošních volbách upozornil ještě na jeden paradox. Andrej Babiš v minulosti Senát opakovaně kritizoval a podle Justa se tento postoj mohl propsat i do chování jeho vlastních voličů. Pokud svým příznivcům dlouhodobě říkáte, že Senát není příliš důležitý, těžko je potom přesvědčujete, aby kvůli němu o týden později přišli znovu k volebním urnám.
V Karviné letos dorazilo ke druhému kolu pouhých 13 procent voličů. Kandidátka ANO Lenka Brzyszkowská přitom podle Justa nedokázala přivést ani tolik voličů, kolik jich získala v kole prvním. A potom existuje ještě třetí problém: druhé kolo umožňuje spojit hlasy voličů poražených kandidátů proti finalistovi, kterého nechtějí. Pro výrazně polarizující politickou značku to může být značná nevýhoda.
Není to nový problém. Rok 2024 byl spíš výjimkou
Pohled do minulosti ukazuje, že letošní výsledek není úplně novým fenoménem. V roce 2020 ANO proměnilo pouze jeden z osmi postupů do druhého kola. V roce 2022 uspěli ve druhém kole jen dva jeho kandidáti z osmnácti postupujících. Pak přišel mimořádně úspěšný rok 2024, kdy ANO proměnilo šest z devatenácti druhých kol a další kandidáti uspěli už v kole prvním. Letos přišla nula ze třinácti. Možná tedy není správná otázka, proč ANO letos Senát nezvládlo.
Zajímavější je, proč se mu to v roce 2024 výjimečně podařilo. I tehdy totiž pomáhala přesně ta věc, která letos zřejmě chyběla – silné osobnosti zakořeněné v regionech. Mezi úspěšnými kandidáty byli například starosta Ostravy-Jihu Martin Bednář, hejtman Jan Schiller, prostějovský primátor František Jura nebo opavský primátor Tomáš Navrátil. To není nepodstatný detail. Možná je to přímo návod.
Nejsou lidé, nejsou výsledky
Andrej Babiš po letošním výsledku oznámil, že hnutí čeká obměna. A možná právě senátní volby ukázaly, proč ji ANO skutečně potřebuje. Nejde jen o generační výměnu nebo hledání několika nových tváří do televizních debat. Pokud chce ANO dlouhodobě uspět také v Senátu, potřebuje mnohem širší základnu politiků, kteří nejsou známí pouze proto, že stojí vedle Andreje Babiše. Potřebuje starosty, hejtmany, lékaře, podnikatele, akademiky nebo jiné regionální osobnosti, které dokážou oslovit i člověka, jenž by si ve sněmovních volbách kandidátku ANO nikdy nevybral.
Protože právě v tom je zvláštnost Senátu. Stranická značka vás může dostat do druhého kola. V něm už ale často musíte přesvědčit i lidi mimo vlastní tábor. Letošních třináct postupů ukázalo, že značka ANO je stále mimořádně silná. Třináct následných porážek ale ukázalo její hranice. Jedna silná osobnost může vyhrávat celostátní volby. Do Senátu jich potřebujete sedmadvacet.
Zdroje:
