Článek
Nedávno, jednoho deštivého dne, zazvonili u nás doma dva postarší, servilně vypadající pánové. S manželkou jsme tušili, že se jedná o Svědky Jehovovy, jelikož nás na ně den předem upozornila sousedka, která jim v dobré víře otevřela. Milí pánové poté sousedku poučovali o výchově dětí, načež jim práskla dveřmi. Další z našich sousedek, kamarádka, věděla o možnosti jejich příchodu, a tak po jejich zazvonění otevřela ve spodním prádle. Milí muži nevěděli, zda se rychleji křižovat nebo prchat zběsilým útěkem. Naše domácnost po jejich příchodu a prvotních milých slůvkách předstírala chorobu s odpovědí Svědků Jehovových, že příjdou jindy. Nepřišli. Ještě kvalitnější výmluvu pro neuskutečnění rozhovoru s nimi použila jedna z mých tet, která na otázku Jehovistů, zda je otevřena naslouchat slovům Jehovy, odvětila, že nemá zájem, že je satanista (samozřejmě nebyla).
Naopak, jednoho mého kamaráda tito učedníci byli v jeho pubertálním věku schopni přesvědčit o své pravdě natolik, že za ním pravidelně docházeli a vymývali mu četnými proslovy mozek. Zakročil až otec kamaráda, který dotyčné poslal do patřičných míst.
Jehovisté především popírají svatou trojici, když tvrdí, že Ježíš Kristus je člověk. Stejně tak je u nich charakteristické učení, které se zaměřuje na očekávání blízkého konce světa, což bylo již několikrát mylně předpovězeno. Svědci Jehovovi také neslaví Vánoce, Velikonoce a narozeniny. Ještě více rozporuplným faktem jejich učení je odmítání krevní transfuze. Specifickým požadavkem na své členy je také přísný zákaz nastoupit vojenskou službu, jsou rovněž proti používání zbraní. A také proti účasti na politické činnosti. Stejně tak je v jejich učení typický silná sexuální zdrženlivost či puritánství. Křest u Svědků Jehovových probíhá oproti klasickému křesťanství ponořením celého těla do vody. Popírají rovněž nesmrtelnost duše. Stěžejním dílem se poté pod záštitou Russella stala společnost Strážná věž (roku 1879).
Proč jsou Svědkové Jehovovi považováni v české společnosti za zlo? Jednak se považují za garanta absolutní pravdy, často jsou označováni jako „stát ve státě“, který stojí izolovaně od okolního sociálního světa, vůči němuž je nepřátelský, netolerantní, bez schopnosti vést s jinými uskupeními dialog. Učení sekty bývá značně schematizující, umožňuje členům jednoznačný pohled na svět. Za tím účelem užívá specifických mýtů seskupených okolo charismatického vůdce. Působení sekt směřuje velmi často k ovládnutí jejích členů (jejich myšlení, cítění a prožívání), což se označuje jako „mentální kontrola“. Jde o snahu z jedince vytvořit na sektě závislou osobnost, přetvořit jej manipulativními technikami. Dle Svědků Jehovových jsou i všechny tradiční křesťanské církve jakéhokoliv druhu nesprávné. To ukazuje například tvrzení: „Každý, kdo není Svědek Jehovův, je zlým otrokem“. Tvrdí také, že: „Církevní systémy, katolické i protestantské, jsou pod vládou ďábla a tvoří součást jeho viditelné organizace, takže představují Antikrista“. Tyto skutečnosti jsou patrné i v nahrávkách příběhů a v interpretacích čtení těchto příběhů členy sekty.
Analýza domovských stránek svědků Jehovových poukázala na fakt, že v rámci „emočního tlaku“ se dá hovořit o vyhrožování: V případě konverze mimo Svědky zůstanou jedinci úplně sami, bez přátel. S odstoupivšími nesmí stávající členové, dle některých teorií a hlasů, promluvit. Tento strach v členech autority posilují například vyhrožováním o blížícím se Armagedonu, což posiluje jejich pocit závislosti na hnutí. Sekta dále například tlačí a manipuluje své členy v rámci skandalizace jakéhokoliv tělesného doteku. To by mohlo vyvolat dráždění. Zavrhován je v rámci tohoto pravidla i tanec.
Je jasné, že z výše uvedeného sekta Svědků Jehovových se nejspíše nebude v české společnosti nikdy těšit dobrému jménu. Což je naprosto jasné vzhledem k jejich dogmatičnosti, netoleranci, extremismu jejich učení, a také dle jejich pověstí a vystupování.
Sám jsem však zažil i člena sekty, který byl poměrně tolerantní a chápavý i vůči jiným náboženstvím a názorům. Zda se jedná spíše jen o výjimku, nebo je taktových lidí více, se většina z nás asi nedozví.
Naprosto sarkasticky pak o sektě Svědků Jehovových pojednává film (jedna z prvotin) Martyho Pohla, „Život není krásný“, ve kterém svým osobitým způsobem zobrazuje hledání cesty jednoho z mladých členů sekty, který dojde k naprosto šokujícímu poznání.
Jaké máte zkušenosti se sektou Svědků Jehovových vy? Jsou pouze negativní, nebo jste poznali i někoho tolerantního? Pište do komentářů.
Zdroje:
kniha - VOJTÍŠEK, Z. Nová náboženská hnutí.
kniha - POKORNÝ, V.; BLAŽEK, R.; TELCOVÁ, J. Nebezpečí sekt.
Oficiální webové stránky Svědků Jehovových, dostupné na: http://www.jw.org/cs/.
kniha - ENROTH, R. Za novými světy.
kniha - ARRRETT, D. V. Sekty, kulty, alternativní náboženství.
kniha - MOYANO, A. L. Sekty – skrytá hrozba současnosti
a shlédnutí filmu - „Svět není krásný“ - od režiséra Martina Pohla.
