Článek
Ve své praxi se velmi často setkávám s předluženými lidmi. Příčiny zadlužení mohou být velmi rozličné. Od nezvládnutého podnikání a dluhů vůči dodavatelům, na zdravotním a sociálním pojištění, přes dluhy vinou hazardního hraní a impulsivního braní půjček i od lichvářských firem, až po dluhy vzniklé například rozvodem, nebo ztrátou zaměstnání.
Lidé jsou ve své situaci často naprosto bezradní. Nemohou spát, mívají psychosomatické potíže. Jejich denním chlebem je všudypřítomný strach z návštěvy a telefonátu exekutora.
Cestu ven z předlužení představuje oddlužení. Dlužník projde několikaletou cestu odříkání a život v minimu. Pokud však splní podmínky, může zase volně dýchat.
Přináším shrnutí nejdůležitějších bodů novely insolvenčního zákona, která vešla v účinnost 1.10.2024.
Ve srovnání s předchozí novelou zákona stále platí, že oddlužení probíhá splátkovým kalendářem spolu se zpeněžením majetku. Nově je však doba oddlužení sjednocena na 3 roky pro všechny dlužníky. Oddlužení je však oproti předchozí novele možné vícekrát prodlužovat ze závažných důvodů.
Stejná zůstává také otázka majetku. Majetek do maximální hodnoty 30 000 Kč s DPH není postihován. Nemovitost (pokud není v institutu tzv. chráněného obydlí) se v oddlužení zpeněží. Dlužníci, kteří mají nemovitost, tak musí zvažovat, zda vstoupit do oddlužení, aby např. nepřišli o bydlení.
Pro vstup do oddlužení zůstává stejná podmínka nutnosti zajištění minimální splátky (tzn. cca 2500 Kč měsíčně, u manželů je to cca 3600 Kč měsíčně). To znamená, dlužník musí zajistit odpovídající příjem pro vstup do oddlužení. Na webu je dostupná kalkulačka pro výpočet příjmu a insolvenčních splátek https://insolvence.justice.cz/kalkulator-splatek/. Do výpočtu splátek však vstupuje několik proměnných, například zda dlužník hradí výživné, či kolik má vyživovaných osob (manžel/manželka jako vyživovaná osoba se nově ruší!).
Hlavní změnu oproti předchozí novele představuje přísnější posuzování dlužníkovy situace soudem.
Po vstupu do oddlužení, bude soud oddlužení schvalovat. V rámci toho bude dlužníkovi stanovovat individuální cíl pro plnění splátek a celkového zaplacení určitého poměru jeho dluhů. Dlužníkovi bude posuzována výše jeho příjmu dle oboru a regionu, zda je dostatečný a adekvátní pro plnění splátek. V případě, že příjem bude pro danou práci příliš nízký, bude moci soud a insolvenční správce dlužníka tlačit k navýšení příjmu a ke změně zaměstnání. Otázka je, jakým způsobem dopadne individuální posuzování dlužníkovy situace soudem například na seniory (nad 65 let). V případě, že bude důchod nízký (na hranici nutných požadovaných splátek), bude je správce tlačit seniora ke snaze o přivýdělek, nebo dokonce oddlužení neschválí? Je nutné především říci, že soudy budou jednotlivé případy posuzovat opravdu individuálně. Doufejme tedy, že sice s přísností, ale také s pochopením a lidskostí.
Další změnou, která dodá oddlužení na přísnosti posuzování, bude možnost spolupráce úvěrových společností se soudem při sdělení příjmů dlužníka. Soudy budou tuto skutečnost ověřovat.
Dále podnikatelé (OSVČ) budou nově muset dokládat také výši reálných výdajů.
Přísnější se jeví rovněž fakt, že pokud soud neschválení dlužníkovi v insolvenci nižší částku splátky (než dle kalkulačky), nebude proti tomu možné odvolání.
Pozitivní pro dlužníky je ale fakt, že nově se snižuje od 1.10.2024 měsíční poplatek insolvenčnímu správci z 1089 Kč (s DPH) na cca 825 Kč.
Totožné zůstává posuzování dluhů, na které se nevztahuje osvobození po skončení insolvenčního řízení i po splnění: zbytek dlužného výživného, dluhy z úvěrových podvodů, dluhy z náhrady škody na zdraví, peněžité tresty.
Dokumentace, která musí být k insolvenčnímu návrhu zajištěna, zůstává nadále prakticky totožná (tzn. zajištění dokumentace alespoň k 2-3 dluhům, doklad o příjmech za posledních 12 měsíců, aj.).
Hlavní výhodou v insolvenci je však nadále pozastavení exekučních řízení. Z praxe vím, že to je právě jeden z výrazných důvodů, proč dlužníci do insolvencí vstupují. Hrozbu exekutora insolvencí (alespoň minimálně dočasně) zažehnají.
Domnívám se však, že novela insolvenčního zákona bude pro mnohé dlužníky vzbuzovat obavy do insolvence vstoupit, právě z důvodu nejistoty při individuálním posuzování situace soudem. I přesto si však myslím, že určitá přísnost je na místě. Chápu totiž samozřejmě i věřitele dlužníků. Nastavení individuálního splácení závazků pro ně představuje určitý vstřícný krok (ze strany zákonodárců). Přece jen by mělo být cílem dlužníka také zaplacení co nejvyššího procenta dluhů.
Do jaké míry bude nově účinná novela insolvenčního zákona efektivní, spravedlivá a celkově vhodnější než ta předchozí, ukážou až další měsíce, případně roky.
