Článek
První tři české série této „žhavé“ reality show přejaté ze zahraničí (jak už to u mnoha českých reality show bývá) mě ještě úspěšně minuly. Nevím, z jakého důvodu, ale tentokrát jsem podlehl i já. Chtěl jsem zkrátka zjistit, jak moc hloupá tato show je.
V medailoncích s nakrucujícími se princeznami a princátky se ukazuje, že klišé všech mnohých jiných show tohoto střihu zůstává zachováno. Produkce má samozřejmě své úmysly. Všichni jsou buď „sporťáci“, nezávislí podnikatelé, nebo bezmezní romantici.
Show jsem dal šanci asi 35 dílů z celkových asi padesáti. Produkce si se „srdíčky“ sice poměrně pohrává vzhledem k občasně neočekávaným zápletkám v rámci „recouplingu“ (páry se vyměňují, pokud jim to spolu „nesedí“), nebo vypadáváním účastníků. Jinak ale show poskytuje poměrně stabilně stereotypní scénář stylu: rádoby žhavá, sexy hra/párty, často zakončená velkým překvapením nesoucím název „ohniště“ / občasné randíčko jednoho z párů. Produkce udržuje „srdíčka“ v neustálém „napětí“, co se zase přihodí. Nepochopil jsem ale často reakce samotných účastníků, kteří si po čase show už museli zvyknout na neustále se opakující harmonogram soutěže, a při každém zazvonění mobilu buráceli a halekali jak děti v mateřské školce. Na každou lehce nenadálou událost, či změnu reagují stylem: „woooow“, „coool“, „okaaaay“, „aaaaa“. Do jaké míry toto mají povinné, se nejspíš nedozvíme. Aktuálně ve hře zůstaly čtyři páry, které se do nynějška povětšinou tvářily jako největší kamarádi. Jak ale v některém z dřívějších rozhovorů pro nejmenovanou televizi řekla moderátorka show, Zorka Hejdová, „pravé charaktery se ukazují až nejdříve po dvou týdnech“.
Teď již k samotným účastníkům. Na jednu stranu (pozitivní), mě překvapila jistá vyspělost naprosté většiny z účastníků „show“. Velmi často podnikají, vydělávají si slušné peníze. V „talcích“, jak rádi sami říkají, se člověk dozvídá jejich poměrně moudré a rozumné názory na vztahy, poměrně překvapivě vzhledem věku „srdíček“ (19-33 let). Musím také uznat, že dle toho, co na sebe „srdíčka“ v průběhu show „práskla“, mají můj velký obdiv za osudy, které třeba musela vytrpět a v prozatím nedlouhém životě zvládnout. Všudypřítomnost kamer, u mnohých po skoro 7 týdnů, není jednoduché skousnout, a tak i za to jim vysekávám poklonu.
Lingvistický vývoj se však ani u nich neminul účinkem, a tak slýcháme neustálé: „tak to je kámo úplnej red fleg“, „tak určitě vajbujem“, „máme spolu nějaký match“, „peace a loveee“. Hemží se to energiemi, toxicitou, pasivní agresivitou. Občas jsem měl pocit, že většina „srdíček“ jsou tak nějak samozvaní psychologové na slovo vzatí. Přitom mnoho z nich byla akorát hora svalů, v případě něžného pohlaví vypracovaných zadečků, ňader a „břišáků“. Naprosto mě však iritovaly jejich některé reakce u ohnišť, kde se rozhoduje o vypadnutí. Ve chvílích, kdy například Zorka pronesla lehce nečekanou větu, vývoj nebyl třeba úplně plánovaný, a i když třeba byl a prostě se to stalo, mnozí s otevřenou pusou hleděli jak „tele na nové vrata“ a u toho pronášeli ještě: „waaaau“. Asi v tu chvíli zapomněli, že je sleduje značná část národa.
Bohužel vzhledem k neustále stereotypnímu konceptu show a harmonogramu, jsem více než zmíněných 35 dílů nevydržel a občasně zkontroluji akorát novinky ve stylu, kdo právě vypadl.
Pevně ale věřím tomu, a je to i vidět, že opravdu snad valná většina účastníků do Love Islandu přišla hledat lásku. Mnohým párům lze věřit, že jí zde i nalezla. Ze srdce jim to přeji. Příkladem budiž vztah Martina a Laury z první série Love Island, kterým se v nedávné době narodilo dítě. Bohužel jejich případ je spíše výjimečný. Musíme si tímto ale přiznat, že show svůj význam má, a to i přes mnohé limity.
Ale co: „srdíčka“ jsou spíše taková „sluníčka“, i když někdy trošku „toxická“. Takže, „Peace a love“!
Zdroj: Shlédnutí 35 dílů 4. série reality show Love Island
