Článek
Jednobuněčný organismus Naegleria fowleri žije primárně ve sladké vodě, odkud se může dostat do lidského těla. Toleruje vysoké teploty až do 45 stupňů Celsia, jaké panují např. v okolí výpustí z elektráren, nebo v termálních pramenech, či v mělkých vodních nádržích během léta. V takovém případě putuje rovnou do mozku, kde téměř nevyhnutelně způsobuje smrt.
Postihuje obvykle mladé a zdravé jedince, kteří se parazitem nejčastěji nakazí při koupání či potápění v teplé vodě. Vstupní branou infekce je sliznice dutiny nosní, odkud se prvoci šíří podél vláken čichového nervu do centrální nervové soustavy.
Parazit zabíjel i v Československu
Naglerióza má velmi rychlý průběh – od nakažení se během týdne projeví první symptomy (bolesti hlavy a zad, nevolnost, zvracení, zatuhlost krku, případě i křeče a záchvaty) a v horizontu dalších dvou týdnů nastává smrt. Pozor - příznaky onemocnění mohou být v počátečním stadiu zaměněny za meningitidu Na rozdíl od jiných parazitů, kteří se snaží ze svého hostitele vydolovat co nejvíc, tato tzv. „améba požírající mozek“ na nic nečeká – což zakusilo i 16 obětí zatím největší epidemie nagleriózy, která mezi lety 1963 a 1965 děsila Československo. Ze 16 nakažených tehdy všech 16 mladých lidí, kteří se nakazili v plaveckém bazénu, zemřelo. Nejvíce lidí zemřelo v červnu a červenci 1963. Nejmladší oběti parazitu bylo osm let, nejstarší 25. Většina byla účastníky plaveckých kurzů.
Události z Ústí nad Labem jsou dosud ve vzpomínkách místních živé. „Vzpomínám si, že Vrbák několikrát zavřeli. A údajně měnili dlažbu, kvůli té nákaze. Nakonec museli bazén zalít betonem, když se i po výměnách ta nemoc opět objevila,“ zavzpomínala před časem Ústečanka Jitka Hanzlíčková.
Původce nemoci odhalili vědci až v roce 1967. Améby se množily v prasklině spáry mezi kachličkami a při zvýšení hladiny vody byly vyplavovány do bazénu. „Nejvíce se améby nacházely u dna v rozích bazénu, na dřevěných schodech do bazénu a na pískovém filtru. Ve vodě se běžně nacházely koncentrace améb v řádu stovek až jednotek tisíců v jednom litru. Výměna vody vedla ke snížení jejich množství jen krátkodobě, po dobu jednoho až dvou týdnů,“ popsal František Kožíšek ze Státního zdravotního ústavu v Praze. Samotný rezervoár infekce byl odhalen ale až v roce 1978.
Navzdory úsilí o nalezení účinného antiparazitika je průměrná úmrtnost na tuto chorobu 98 % a zbylá 2 % se často potýkají s trvalými následky. Nelze proto vyloučit současný výskyt této améby v okolí tohoto incidentu v severních Čechách. Na Ústecku došlo k ojedinělému úmrtí v osmdesátých letech 20. století, kdy se náctiletý chlapec nakazil při koupání ve výpusti chladicí vody průmyslového podniku.
Mezi lety 2007–2018 byly několika amatérskými mikrobiology améby identifikovány v některých tůních na Třeboňsku, v Lipně, Máchově jezeře a v okolí přehrady Nové Mlýny. Jedná se zatím o poslední studii těchto parazitů.
Jeden z posledních případů krutého onemocnění způsobených tímto parazitem pochází z USA a to v americkém státě Iowa. Událost se odehrála v Iowě u jezera Lake of Three Fires. Úřady tam preventivně uzavřely pláž u jezera, člověk se vzácným případem meningoencefalitidy bojoval v nemocnici o život, bohužel onemocnění nakonec podlehl, což potvrdily například i CNN news.
Rok 2023 - přelom ve vývoji léku proti Neglerióze?
V březnu roku 2023 přišli vědci z centra BIOCEV ve Vestci u Prahy s informací ohledně vývoji léku proti vzácné a smrtící amébě Naegleria fowleri. Tým úspěšně léčil myši nakažené touto amébou, což představuje významný krok vpřed při hledání léku na tuto nemoc.
Na léku pracuje i německý vědec Martin Zoltner, který vede oddělení pro objevování léků na Přírodovědecké fakultě UK. „Náš lék pochází z mého předchozího výzkumu v Kalifornii – ve firmě, která vyvíjí látky proti houbám a zároveň spolupracuje s akademiky na výzkumu opomíjených nemocí,“ přibližuje Zoltner. A pokračuje: „Ty látky mají zajímavou chemickou strukturu: atom bóru v organickém lešení. Když jsem přišel do Prahy, napadlo mě tyto molekuly otestovat proti málo probádaným původcům onemocnění. Tady je jedno z mála míst na světě, kde je můžeme zkoumat.
„Podíl vyléčených je dvacet osm procent. Nevypadá to jako hodně. Ale také nás potěšilo, že léčba významně myším prodloužila dožití. Budeme s chemiky pracovat na tom, abychom látku vylepšili a možná se přiblížili sto procentům vyléčených. Také stojí za zmínku, že jsme nezaznamenali žádné vedlejší účinky,“ doplňuje Martin Zoltner.
Doporučení na závěr
I přesto, že nemoc způsobená „možkožroutem“ je velmi výjimečná, doporučuje se i tak vyvarovat se koupání v rizikových oblastech i kvůli jiným nebezpečným nemocem.
Přírodní vody mohou být kontaminovány odpadními vodami, výkaly zvířat, chlévskou mrvou používanou ke hnojení (splachy při dešti) nebo třeba i z těl koupajících se osob. Do vody se tak mohou dostávat patogenní organismy (viry, bakterie či prvoci), které do těla vstupují při náhodném polknutí i malého množství vody.
Zdroje informací:
https://edition.cnn.com/2022/07/10/us/lake-of-three-fires-brain-eating-amoeba-iowa/index.html
https://www.idnes.cz/onadnes/zdravi/neglerioza-nemoc-epidemie-usti-nad-labem-lecba-biocev.A230609_101359_ona-vztahy_javu
https://www.nzip.cz/clanek/827-zdravotni-rizika-spojena-s-koupanim-ve-volne-prirode
