Článek
Obecné informace o kmeni
Kmen Mursi žije na území jihozápadní Etiopie, v oblasti údolí řeky Omo, nedaleko hranic se Súdánem. Tato oblast je známa svou izolací, divokou přírodou a výskytem řady tradičních kmenů, které si dodnes udržují své archaické rituály, víru a způsob života. Kmen Mursi čítá přibližně 10–12 tisíc členů a je jedním z nejznámějších kmenů Etiopie – a to především díky své neobvyklé estetice a rituálním praktikám.
Estetické tradice – slavné talířky v rtech
Snad nejikoničtějším znakem žen z kmene Mursi jsou velké hliněné nebo dřevěné talířky zasazené do spodního rtu. Tato praxe, zvaná labretace, začíná v pubertě – kolem 15. roku života. Dívkám je proříznut spodní ret, do něhož se postupně vkládají stále větší disky. Největší talíře mohou mít průměr až 12–15 cm.
Tato praxe slouží jako symbol krásy, odvahy a společenského postavení. U některých podskupin se věřilo, že čím větší talířek, tím vyšší je věno, které za nevěstu rodina dostane.
Iniciační rituály – zkouška bolesti a vytrvalosti
U mužů z kmene Mursi hrají klíčovou roli iniciační boje zvané „donga“. Jsou to rituální souboje, které slouží jako přechodový obřad do dospělosti. Dva mladí muži se navzájem vyzvou na souboj dřevěnými holemi, přičemž účelem není zabít protivníka, ale předvést odvahu, sílu a odolnost vůči bolesti. Zranění jsou častá, a zlomeniny či krvácení nejsou ničím neobvyklým.
Vítěz boje si může vybrat ženu, o kterou má zájem, a je považován za váženého člena komunity.
Bizarnost očima Západu
Pro moderní svět působí mnohé zvyky Mursi jako bizarní, kruté nebo zastaralé. Například:
Zdobení jizevami: Muži i ženy si záměrně vytvářejí jizvy na těle jako znak krásy, zkušeností a plodnosti.
Neobvyklý make-up: Při slavnostech se natírají popelem, hlínou nebo barvami – často v hypnotických, až strašidelných vzorech.
Sociální izolace: Mnoho členů odmítá kontakt s vnějším světem. Někteří věří, že bílí lidé jsou „duchové“ nebo zlí duchové předků.
Ohrožení a budoucnost
Modernizace, změna klimatu a tlak ze strany vlády (např. výstavba přehrady Gibe III) silně ovlivňují tradiční životní styl kmene. Mnozí antropologové i ochránci lidských práv upozorňují na možný zánik této kultury v horizontu několika desítek let.
Turismus a zájem ze strany cestovatelů sice přináší finance, ale zároveň deformuje původní tradice – některé ženy si například dávají talířek do rtu jen kvůli turistickým fotografiím za drobný poplatek.
Závěr: Budoucnost, která se rozplývá v prachu údolí Omo
Kmen Mursi stojí na hraně dvou světů. Jeden je jejich vlastní – drsný, ale svobodný, kde se síla měří jizvami a krása se vkládá do rtů. Druhý je ten náš, rychlý, hlučný a nasycený technologiemi, které s sebou přinášejí změnu a bohužel často i zkázu.
Výstavba přehrad, šíření zemědělských projektů a turistický hlad po „exotičnu“ pomalu ale jistě rozkládají kmenový řád. Mladí Mursi stále častěji opouštějí rituály svých předků, a místo dřevěných holí sahají po mobilních telefonech a džínách. Tradice, která přežila staletí, tak možná padne za oběť jediné generaci.
Zatímco ženy si ještě nasazují talířky do rtů, někdy už jen kvůli fotografii za pár dolarů, zůstává viset ve vzduchu otázka: Mají Mursi šanci přežít jako kmen, nebo se stanou jen živým exponátem v katalogu etnografů?
Z jejich posvátného prachu a jizev čteme poslední kapitoly jednoho z nejpodivuhodnějších lidských společenství. A zatímco svět pokračuje dál, kmen Mursi zůstává na rozcestí mezi legendou a zapomněním.
Zdroje:
https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Mursiov%C3%A9
https://www.planetalidi.cz/kmen-mursi
https://magazin.aktualne.cz/kmen-mursi/r~cef5ca120fa311f0a26cac1f6b220ee8/
https://www.treking.cz/cestovani/etiopsti-mursi.htm
https://www.asmat.cz/ruzne/reference/vystava_straseci_2005/html/kap27.html
