Hlavní obsah
Příběhy

„Skokanka“ se nám vloudila do vozu. Měl jsem obavu, co přijde

Foto: www.pixabay.com

Obrázek je ilustrační.

O stopařích se traduje nejeden děsivý příběh, mnohdy s hororovým nádechem. Stopaři v mých očích jsou a vždycky byli jednak beznadějní riskéři a zároveň tak trochu záhadné postavičky, od kterých nikdy nevíte, co můžete čekat.

Článek

Před lety jsme měli s manželkou, tehdy ještě bez dětí, naplánovanou cestu na rodinnou oslavu do vedlejšího města. Všechno jsme si pečlivě nachystali, ale na jednu věc jsme zapomněli. Vybrat peníze, které jsme potřebovali na dokoupení příslušenství k jednomu z dárků. To jsme si uvědomili až po chvíli v autě. Náhle jsem to otočil směrem k nejbližšímu bankomatu. Možná to znáte. Všechno probíhá podle plánu, ale díky neočekávanému, byť kratičkému zdržení, nám najednou osud nabídne nepředvídatelnou událost, která ve filmech dotyčnému změní život, v každodennosti nám minimálně přichystá zajímavou událost.

Zdržení pro výběr peněz nám zabralo asi 5 minut navíc. Pokud bychom stejnou cestou od bankomatu jeli před několika minutami, ona záhadná stopařka by zde nejspíš nebyla. Klidná dopolední jízda téměř prázdným víkendovým maloměstem byla narušena v momentě, kdy manželka zpozorovala u cesty podivně vyhlížející postavu ženy s kapucí na hlavě, umolousanými vlasy, tmavou bundou, a špinavými boty.

„Pozor Pavle!“, vyjekla má žena ve chvíli, kdy nám stopařka namísto klasického stopování s palcem nahoru, vběhla před kapotu jako černá kočka.

Do vozu se nám vyloženě vetřela.

Příběh o neodkladné potřebě dostavit se za nemocnou matkou, spolu s neexistencí jakýchkoliv financí, neřkuli bankovní karty, měla dotyčná skvěle připravený. Zněla však velmi důvěryhodně. Vypověděla, že ji opustila rodina (manžel i děti), její otec zemřel a matka je smrtelně nemocná, nacházející se na JIP v jednom z vedlejších měst. Prosila, žadonila. Zjev stopařky však vyhlížel minimálně děsivě, až jsem měl chvílemi pocit, že vytáhne z pod bundy „bouchačku“, případně nožík, donutí nás vůz otočit a „doveze“ nás do lesa, kam nás nemilosrdně propíchne. Nic z toho se naštěstí nestalo.

Srdceryvnost příběhu tajemné stopařky nás však přiměla se slitovat a část právě vybraných peněz z bankomatu milé zlaté darovat (řekněme, že je mohla využít například na autobus).

Naše cesta směřovala opačným směrem nežli směr stopařky, a tak jsme ji vysadili na jedné z blízkých benzinových pump.

Na příběh o této tajemné dámě bych již skoro zapomněl, po několika měsících na mě však vyskočil článek na jednom z internetových portálů ve stylu: „Skokanka opět ohrožovala dopravu.“ Při bližším zpozorování fotky dotyčné mi došlo, že tento obličej a postava je mi odněkud povědomá. Ano, tuto osobu jsme měli v autě!

O „skokance“ jsem se poté snažil dohledat více informací. Zjistil jsem, že se jedná o „známou firmu“ na velké části Moravy. „Skokanka“ je nechvalně proslulá tím, že skáče autům pod koly úplně kdekoliv, záleží na jejím momentálním psychickém rozpoložení. Někdy skáče vozům na kapoty, vypráví řidičům vybájené příběhy a vylákává z nich peníze. Z toho pohledu byla naše zkušenost se „skokankou“ ještě slabý čajíček. Při čtení článků o této dámě a při vzpomínce na setkání s ní, mě však na chvíli jímala úzkost.

Několik let jsem do zaměstnání dojížděl do města, vzdáleného asi 35 kilometrů. „Skokanku“ jsem měl tu čest potkat při jízdě ještě několikrát. Nejzajímavější „setkání“ (kromě již proběhlé jízdy s ní) proběhlo v městečku Slušovice, v Čubově socialistickém zázraku, mezi bankou a jedním z hlavních kruhových objezdů. „Skokanka“ měla nejspíše horší chvilku. Skočila přímo na kapotu vozu jedoucímu přede mnou, nejspíše z rozhorčenosti nad tím, že jí nikdo z projíždějících nenabídl svezení. Vozy v koloně popojížděly rychlostí 10-20 km/hod., a tak se naštěstí ani stopařce, ani nikomu jinému nic nestalo.

Možná ji potkám ještě několikrát. Její nejčastější „rajón“ je totiž město, ve kterém momentálně žiji.

Je však také faktem, že jsem „skokanku“ už pár let neviděl. Možná skočila pod kola vozu tak nešťastně, že se již neprobrala. Anebo bude terorizovat řidiče ještě mnoho dalších let.

Kdo ví, jaký je její opravdový příběh. Vzhledem k množství těch smyšlených, se ten pravý možná nikdo nedozví. Z vyčtených odkazů na internetu je však pravděpodobné, že „skokanka“ je prakticky pořád na útěku a není ani svéprávná.

Přikládám pár odkazů z médií ohledně tak řečené „Skokanky“:

https://zlinsky.denik.cz/zpravy_region/rikaji-ji-skokanka-nebezpecna-stoparka-ohrozuje-zivot-svuj-i-ostatnich-20200812.html

https://valassky.denik.cz/zpravy_region/rikaji-ji-skokanka-nebezpecna-stoparka-ohrozuje-zivot-svuj-i-ostatnich-20200811.html

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz