Hlavní obsah
Umění a zábava

Setkal jsem se s rockovou legendou, která pomáhala tvořit J.A.R.

Foto: Pavel Hanke/pixabay

Řízením osudu se můžete setkat se slavnou osobností a zároveň duší vám blízké, rockovým hudebníkem.

Shodou okolností jsem měl možnost potkat hudebníka, který pomáhal zakládat přední funkovou skupinu J.A.R. a je jedním z hlavních členů funky/rockové kapely Abraxas. Ivan Doležálek je vysoce inspirativní osobností.

Článek

Cesty Páně jsou nevyzpytatelné. Sám jsem duší rocker. O to více mne překvapilo, s jakou personou jsem si mohl velmi blízce popovídat a sdílet své niterné pocity týkající se lásky k muzice.

Ivan Doležálek je jednou z tváří rockové scény 80. let a dále. Kapela Abraxas má za sebou mnoho alb, koncertních turné a skvělých písní a klipů. Například song „Obyčejnej svět“ vyzařuje naprosto pohodovou atmosféru a utvářela dle mého názoru další muzikální skvosty jako je J.A.R.

Náš rozhovor plynul tak, jako bychom se znali již léta. Právě povídání o lásce k muzice, síle rockových tónů, hledání cest k tvorbě písní a textů, mi ukázala, že rocková osobnost není jen ta persona, kterou vidíme například v televizi, nebo na youtube, ale je také obyčejnou, ale zároveň velmi silnou a prožívající osobností. Náš rozhovor se velmi blízce dotkl i tématu, „muzika jako terapie“. Jedním z poslání Ivana Doležálka je předat lidem muziku, která bude pro ně zároveň terapií, díky které mohou najít sami sebe a třeba zklidnit svou mysl.

Tvorba jeho muziky vychází mimo jiné ze snů, ve kterých se mu skládají tóny, riffy a melodie, které se poté snaží přetavit ve kvalitní muziku. Jako kdyby nic popisuje svou spolupráci s Vlastou Redlem, Romanem Holým, nebo třeba Danem Bártou. Vlastík Redl (jak říká Ivan Doležálek, „byl to démon“) chodíval velmi často za mladých let na návštěvu k Ivanovým rodičům. Ivan Doležálek se smíchem popisoval, jak Vlastík vyjedl placičky, které s láskou připravovala Ivanova maminka, mimo jiné stará, ale velmi krásná a oduševnělá žena. Bylo mi ctí moci poslouchat takové příběhy.

Jsem moc rád a děkuji za to, že jsem mohl pana Ivana Doležálka obohatit i mým pohledem na muziku a svými pocity. Třeba mu budu moci jednou předat i své anglické hudební texty, které jsem v 18 letech psal takzvaně „do šuplíku“, a o nichž jsem si myslel, že už nikdy nevyjdou na světlo světa.

Jak řekl pan Ivan Doležálek: Náhodná, inspirující setkání jsou tzv. „circumstances“.

Měli bychom si vážit kvalitních hudebníků, jelikož dnes je muzikantů velmi mnoho, ale těch výborných již jaksi ubývá. Pan Doležálek je ještě z té staré dobré rockové školy.

Článek byl vytvořen se svolením Ivana Doležálka.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz