Článek
Od osvobození americkými a sovětskými vojsky, začal po roce 1945 sílit vliv Stalinova impéria. Mnozí přeživší češkoslovenští obyvatelé zbídačení válkou věřili, že právě komunisté je vyvedou ze spár bídy a nastolí novou, spravedlivější a blahobytnou společnost. Komunisté jejich nadšení využili. V čele s úderným Klementem Gottwaldem zvítězili už jen v naoko demokratických a do velké míry zmanipulovaných volbách roku 1946, čímž nastartovali obrat k temnotě, trvající dalších více než 40 let.
Po naprosto kruciální události v roce 1947,kdy ze Stalinova příkazu Československo odmítlo ekonomickou záchranu v podobě Marshallova plánu, čemuž se nedokázal vzepřít ani již chřadnoucí prezident Edvard Beneš, zaměřili se po Vítězném únoru 1948 komunisté na odstranění a perzekuci jakýchkoliv nepohodlných občanů a to i z vlastních řad KSČ. Kromě toho skrze své hlásné trouby snažili lidem namluvit, že zem bude další léta už jen vzkvétat díky pokrokovým metodám práce z dílny Sovětského svazu.
Ještě po 2.Světové válce ve zbídačené zemi dlouho fungoval přídělový systém. Lidé se snažili ušetřit každý haléř a vzhledem k všeobecné bídě a nejistotě dnů příštích (hlavně v letech 1945-1950) nastřádat pokud možno co nejvíce naturálií i finančních prostředků.
V polovině května 1953 se celou zemí prohnala nakupovací horečka vyvolaná zprávami o blížící se měnové reformě. Komunisté ji označili za fámu ze Západu a na příkaz ministerstva obchodu byl 22.května zastaven volný prodej textilu, nábytku, hodin a dalších věcí. 25.května 1953 byl pak zastaven prodej veškerého volného zboží a otevřeny zůstaly už jen prodejny s přídělovým zbožím. Lidem bylo náhle znemožněno utrácet úspory.
Překvapení celému národu i přes opakované ujišťování připravil 1.6.1953 tehdejší prezident Antonín Zápotocký. Naprosto nepokrytě dříve vyvracenou měnovou reformu najednou přetavili ve skutečnost. Naprosto bizarní se jeví prezentace reformy režimem, jakožto vítězství pracujícího lidu a těžký úder buržoazii. „Všechny vrstvy občanů musely přinésti určité ztráty, ale především byli postiženi spekulanti a kapitalistické živly ve městě i na vesnici, které nahromadily veliké peněžní prostředky na úkor pracujících“, chválil reformu například jeden z kronikářů. Z jeho slov čiší nenávist vůči všem zámožnějším, přitom nejvíce reformou postižen byl právě pracující lid.
Sovětský vliv byl velmi výrazný při přípravě měnové reformy i při jejím provedení. „Důkazem bylo i to, že nové bankovky se tiskly v Rusku. Za cestu, jakou se bude ubírat ekonomika, byl zvolen stalinský represivní systém, který pak byl u nás spojen se slovy kolektivizace, industrializace, politické procesy,“ popsal k reformě historik Radek Soběhart.
Měnová reforma byla schválena na velmi tajných a interních jednáních už na podzim roku 1952. „Že to bylo oznámeno v sobotu odpoledne, byla jen strategie. Banky a obchody už byly zavřené a byla otázka, kdo a kde stihne utratit velké množství peněz. Jednou z možných cest bylo, že lidé kupovali alkohol v restauracích,“ popsal historik.
Lidé tento krok vládnoucí strany brali jako krádež a neskutečný podraz. Ještě 29.května totiž Zápotocký v rozhlasu nestydatě lhal a uklidňoval národ, že žádná reforma nepřijde a jde opět jen o „imperialistické fámy“.
Měnová reforma způsobila v domácnostech naprostou rozpočtovou katastrofu. Například v Plzni, se zvláště mezi dělníky objevily i nepokoje, které byly potlačeny silou.
Nastolený kurz byl zdrcující. Mzdy, ceny a hotovost do 300 Kčs na osobu se začaly přepočítávat v poměru 5:1, zbytek se měnil v poměru 50:1, tedy 50 starých korun za 1 novou. Krutý přepočet museli skousnout i majitelé vkladů u peněžních ústavů. Pokud vlastnili například více než 20 000 korun, byli jejich úspory přepočteny v poměru 10:1.
Lidé, kteří však měli peníze uložené doma, byli takzvaně ztraceni. Jejich celoživotní úspory, které střádali ku příkladu na opravu domu, či na pohřeb, byly krutě znehodnoceny. Za 5000 korun dostali stovku.
"Ve výměnných střediscích i na ulicích bylo viděti mnoho slz a trapných výjevů. Drobní lidé si s těžkým srdcem vyměňovali pracně nastřádané tisícikoruny za nové dvacetikoruny. “
Komunistický podraz tkvěl také v tom, že reforma byla záměrně vyhlášena v sobotu 30.května 1953 večer, kdy byly obchody již uzavřené. Zoufalí občané vzali proto v sobotu večer a v neděli útokem hospody a restaurace, aby se alespoň za staré peníze najedli a napili. Někteří dokonce hromadně jezdili vlaky a autobusy tam a zpět, aby něco utratili. Nastaly takové návaly, „že v hospodách se na jídlo muselo čekat i tři hodiny. Někteří lidé poobědvali i ve čtyřech restauracích. Ačkoliv bylo zakázáno v tento den čepovati lihoviny, bylo odpoledne k vidění na ulicích opilé, hlavně mládež“, pojednává o 31.květnu 1953 vsetínská kronika.
Komunistický tisk pěl na měnovou reformu jen chválu a pravidelně otiskoval reakce jednotlivých obyvatel projevujících spontánní nadšení, že některé zboží zlevnilo. Aneb komunisté tradičně překroutili jasnou velekrádež na ústupek obyvatelům.
Největší dopad reformy však na společnost tkvěl v tom, že podlomila motivaci k práci, spořit a schopnost starat se o sebe na dlouhou dobu. „Důkazem státního bankrotu bylo to, že stát nebo komunistická strana vzala lidem ekonomickou soběstačnost, podmanila si je a učinila z nich lidi závislé na státních příjmech a státních výplatách,“ výstižně zhodnotil dopady akce Radek Soběhart.
Není také s podivem, že Československo tímto krokem přišlo v roce 1954 o členství v Mezinárodním měnovém fondu, jelikož provedlo reformu bez jeho souhlasu a nedodalo požadované informace. Zpět bylo do něj přijato až v roce 1990.
Zdroje:
https://cs.m.wikipedia.org/wiki/%C4%8Ceskoslovensk%C3%A1_m%C4%9Bnov%C3%A1_reforma_(1953)
https://www.historie.cnb.cz/cs/menova_politika/5_menova_politika_v_podruci_direktivniho_planovani/1_penezni_reforma/
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/menova-reforma-pred-70-lety-ozebracila-lidi-nic-tak-radikalniho-uz-se-podle-historika-nemuze-stat-5831
Kniha - KMENT, Z. Ve stínu rudé hvězdy. Vydalo nakladatelství: Kment Zdeněk - ECHO BOOKS, Valašské Meziříčí 2022. I. Vydání.
