Hlavní obsah
Rodina a děti

Vzpomínka na dětství bez internetu

Médium.cz je otevřená blogovací platforma, kde mohou lidé svobodně publikovat své texty. Nejde o postoje Seznam.cz ani žádné z jeho redakcí.

Foto: Pixabay

Dětství bez internetu mělo mnohem větší kouzlo, zdroj: www.pixabay.com

Dnešní děti vyrůstají s telefonem v ruce už prakticky od plenky. Před nástupem internetového věku prožívaly mnohem intenzivněji každý okamžik a hlavně měly mnohem více zážitků.

Článek

Procházím ulicemi, cestou míjím asi 4 hřiště pro větší děti s hokejovými nebo fotbalovými brankami. Všechny zejou prázdnotou. A to neprší, nesněží a není vedro k zalknutí. Jdu dále a nemohu si nevšimnout, že každé druhé dítě si hraje s telefonem. Připadám si starý a zároveň spokojený.

Dětství jsem prožil na přelomu 90. let a milénia. Masový nástup internetového věku a počítačového diktátu bych datoval tak od roku 2004-2005. Do té doby jsem vnímal, že dětství je kouzelné období plné prožívání venkovních zážitků, lumpáren a dobrodružství. V 90. letech jsem žil na sídlišti. Vzpomínám si na každodenní hokejové turnaje, kdy se sešla parta 20 borců, aby měřila síly ve svých dovednostech. Prožívali jsme to jako Nagano. Vzpomínám si zvonění na zvonky neznámých lidí a následné sprinty a lá Usain Bolt, nebo šplh na stromy tím stylem, že dnes by naši rodiče měli na krku sociálku za zanedbání péče. Vzpomínám si na telefonáty na horkou linku z telefonní budky a listování ve Zlatých stránkách. Vzpomínám na večerní sledování lidí jen tak z legrace a občasné bitky s kamarády z hecu. Vzpomínám na pozdní příchody domů, kdy starostlivý rodič šel nebohé dítko hledat ve strachu, zda ho na sídlišti nepřepadla banda místních vandalů terorizující ono sídliště. Vzpomínám si na bruslení po zamrzlé řece v mínus 15 stupních, kdy jsme s mokrými zadky a zpocení přilezli skoro za tmy. Vzpomínám na vyhrožování starců, které jsme hlukem z vášnivých her dráždili na tolik, že volali policii a při zákopu fotbalového míče jej nevydali a my pro něj v doprovodu rodičů museli na „národní výbor“.

Střih. Víkend na chalupě. Letní opékání buřtů s rodinou, spaní na půdě. Podzimní sběr šípků a hub v okolní přírodě. Raní mytí pod pumpou, suchý záchod. Pomoc babičce na zahrádce. Večery u kamen a  dědovy příběhy. Byla to krásná a zároveň divoká doba.

Mnohé dnešní děti neví, o co přichází. Pokrok však nezastavíš. Úkolem nás, rodičů, je ukázat dětem, že čas strávený venku jim dá víc než vysedávání u mobilů a tabletů.

Jsem rád, že jsem zažil dobu ještě těsně předtím než se ulice a místa, která známe, proměnily v pustoprázdno.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz