Článek
Marta Gottwaldová – první dáma diktatury
Marta Gottwaldová (1898–1953) se stala první dámou tehdejšího Československa v roce 1948, kdy její manžel Klement Gottwald stanul v čele státu jako první komunistický prezident. Ačkoli se o ní v oficiálních dokumentech mluvilo spíše jako o tiché a skromné ženě „z lidu“, její pozice v politicky bouřlivé době měla nečekaný význam. Byla nejen partnerkou muže, který nesl odpovědnost za únorový převrat a krvavé politické procesy, ale i tichou účastnicí elitního mocenského kruhu.
Od prosté švadleny k první dámě
Narodila se jako Marta Holubová ve Valašském Meziříčí. Vyučila se švadlenou a v mládí pracovala v textilním průmyslu. S Klementem Gottwaldem se seznámila během jeho působení v dělnickém hnutí. Vzali se v roce 1925 a o dva roky později se jim narodila jediná dcera Marta. Po celou dobu politické kariéry svého manžela hrála roli věrné a podporující manželky – na veřejnosti působila klidně, zdrženlivě a často doprovázela prezidenta při oficiálních návštěvách.
Stylem se snažila napodobit svou předchůdkyni Hanu Benešovou, ale z důvodu jiného zázemí, výchovy a především vzhledu působila spíše komicky. Nechávala se oslovovat „milostivá paní“, v největších vedrech nosila kožešiny, byla také poměrně hlučná. Rychle si zvykla na luxus. Začala se malovat a oblékat po vzoru své předchůdkyně, kterou, pokud jde o módu, mnohonásobně překonala a stala se jakousi duchovní vůdkyní národa v této oblasti. Národ ji měl rád, o čemž svědčí i dobová říkanka: „Máme rádi Prahu zlatou a v ní Martu prdelatou.“
Navzdory veřejnému obrazu „obyčejné ženy z lidu“ byla Marta Gottwaldová součástí komunistického aparátu. Měla přístup k nejvyšším kruhům moci a ačkoliv se oficiálně politicky neangažovala, podle některých vzpomínek byla seznámena s pozadím některých klíčových rozhodnutí. Neexistují důkazy, že by osobně zasahovala do politických procesů, ale žila v prostředí, které je umožňovalo a podporovalo.
První dáma v době perzekucí
Roky 1948–1953 patří mezi nejtemnější období československé historie. Za vlády Klementa Gottwalda probíhaly masové represe, inscenované politické procesy a justiční vraždy – mezi nimi i poprava Milady Horákové v roce 1950. Ačkoli Marta Gottwaldová nebyla veřejně činná v těchto oblastech, její postavení jí zajišťovalo výjimečné privilegium i loajalitu ke straně.
O jejím vztahu k perzekucím se zachovalo jen málo věrohodných výpovědí. Nevedla si deník, její dopisy ani osobní poznámky nebyly zveřejněny, a tak její skutečné názory zůstávají v mlze. Nicméně faktem zůstává, že její manžel byl zodpovědný za režim, který desítky lidí popravoval a tisíce věznil. A ona žila přímo v jeho centru.
Osobní život a zdravotní úpadek
V závěru života Klementa Gottwalda se oba manželé potýkali s vážnými zdravotními problémy. Prezident zemřel v březnu 1953 – jen pět dní po návratu ze Stalinova pohřbu v Moskvě. Marta Gottwaldová zemřela necelých sedm měsíců poté, v říjnu 1953, údajně na rakovinu. Její zdravotní stav byl dlouhodobě špatný, a její smrt uzavřela jednu z nejkontroverznějších kapitol historie československého prvního páru.
Zajímavost: První dáma bez památníku
Ačkoliv v době své „slávy“ byla Marta Gottwaldová zobrazována jako vzor pracující ženy a oddané manželky, po roce 1989 zcela zmizela z veřejného prostoru. Neexistuje po ní pojmenovaná ulice, škola ani pamětní deska. Její jméno bylo po pádu režimu vyškrtnuto z učebnic a dnes žije především v historických poznámkách a vzpomínkách lidí, kteří zažili dobu komunistické diktatury.
Jejím paradoxem zůstává to, že ač byla „první dámou“ země, která mluvila o rovnosti a ženách ve vedení, sama neměla žádný veřejný hlas. Zůstala ve stínu svého muže – muže, kterému historie přisuzuje odpovědnost za jednu z nejkrutějších éry v československých dějinách.
Zdroje:
Pehr, M.: Ženy v politice: První dámy v Československu. Academia, 2014.
Tomek, P.: Gottwaldovi – příběh jedné diktatury. Argo, 2020.
Šebó, J. : O socialismu s láskou. NOXI, s. r. o., 2010.
Kárný, M. a kol.: Politické procesy v Československu 1948–1954. ÚSD AV ČR, 1993.
Archiv bezpečnostních složek ČR – svazky Klementa a Marty Gottwaldových
Česká televize: dokument Dějiny udatného českého národa – Gottwald a po něm…, 2012.
