Článek
Věřím, že ten, který během zatmění padne na kolena a bude prosit různá božstva, aby tento placatý svět ušetřil, může mít určité obavy, ale stále také věřím, že i středeční zatmění dopadne dobře a Slunce se vrátí. Pro jistotu však pozvednu hlavu od země a do šera slíbím, že generálního ředitele Dopravního podniku budu poslouchat a o nic nebudu žádat.
Kdo nepochopil tuto satiru, nedával ve škole při dějepisu pozor. Nebo se už učil něco jiného. Ale já se učil, že když obyčejní lidi ve starověkém Egyptě zlobili, protože něco chtěli, kněží si je jako náhodou pozvali na určité datum a čas a nechali je přednést své požadavky. Jak je řekli, Slunce začalo mizet. Kněží hned vinu svalili na lid a lid propadl panice. Podle některých výkladů kněží pro větší efekt používali zvukové efekty z velkých trub, a lidem tak dokazovali, že nemají co žádat, ale mají jenom poslouchat. Jak lidi slíbili poslušnost, Slunce se vrátilo a lid odešel domů. Až na ty, kteří kněží zajali a pro výstrahu druhým popravili.
Popravovalo se i na jiných místech planety a popravovalo se právě při zatmění Slunce. Mayská civilizace měla v zatmění slunce zalíbení, a to natolik, že právě krvavými a brutálními popravami dala slovu „civilizace“ nový význam. Doporučuji film Mela Gibsona (režiséra, ne tentokrát herce) Apocalypto z roku 2006, v němž se právě o takových rituálech dozvíte víc.
Za sebe vám oznamuji, že já se na rituální vraždy ve středu nechystám. Budu mít linku 5 a pokud mě uvidíte v době zatmění třeba na konečné na Slivenci, že se s někým bavím, tak ne proto, abych si nebožáka připravil na rituál, ale abych mu vysvětlil, že „hír is not centrum, hír is end of the world“ - protože je to zabloudivší turista.
V DP rituály v podobný čas vesmírných úkazů neprobíhají již dlouho. Mnoho řidičů bylo odvráceno od pohanského vzývání několika bohů a nejvyššího boha ze všech, velkého Tyristora, a přešli na jinou víru boha jediného, jenž se zove Ropid.
Ale ještě ke vzpomínkám, které se vážou k zatmění Slunce. Pamatuji, jak mi o něm vyprávěla soudružka učitelka v roce 1989 a říkala, že na úplné zatmění si hodně dlouho počkáme, ale v roce 1999 (což se dalo zapamatovat) bude v Československu, ano tam, zatmění na 97 %.
A já se už od té chvíle na zatmění těšil. Říkal jsem si, že v roce 1999 už budu krátce dospělý a budu v SSM (Socialistický svaz mládeže), budu mít zážitky z cesty po Sovětském svazu a se slzou oku budu vzpomínat, jak jsem v mauzoleu u Vladimíra Iljiče slíbil věrnost Straně a kapitalistu zlým slovem odsoudil.
Pravda, v roce 1999 byly věci nakonec trochu jinak, ale zatmění nám zůstalo. To se nezměnilo. Pamatuji se, jak jsem vylezl na kopec nad Harfou, na známou Višňovku, a přes svářečské sklo pozoroval mizející sluneční kotouč. Počasí na pozorování bylo tak napůl. Kdo si vzpomíná, pamatuje, že mraky po obloze pluly, ale pořád se Slunce sledovat dalo. Já sledoval nejen naši hvězdu, ale i lidi na střechách, kteří nejen že koukali na oblohu, ale v některých případech i poskakovali, jako by tancovali. Proč, nevím.
Za to vím, že přesně minutu po maximu zatmění pro naše území, se přihnala oblačnost a Slunce zakryla. Přesně po minutě. Jako by i zatmění patřila mezi věci vyvolené, na které nějaké státy mají právo, a některé méně. My jsme patřili do druhé skupiny a nám příroda oznámila, že už to pro nás stačí a máme jít zase do práce. Záběry z Francie vypadaly jinak, tam se nedělalo. Ulice tmavé, neosvětlené, lidi jásající, počasí výborné až do konce.
Taky si vzpomínám, že v televizním zpravodajství se den před zatměním ptali lidí na ulici, co od zatmění očekávají. Padaly různé úvahy – konec světa, přílet mimozemšťanů, přílet komunistů – prostě pro Čechy běžné věci. Mě však nejvíc zaujal pán (pokud si tohle přečte, děkuji za jeho tehdejší odpověď, může mu být dnes šedesát), který naprosto s kamenným výrazem národu oznámil, že očekává zvýšenou sexuální aktivitu.
Přátelé, já toho muže chápal, a chápu i dnes. Některé aktivity jsou opravdu vzácné a lidé na ně nebo k nim vzhlížejí jako kdysi mayští kněží, když na zajatcích zkoušeli operaci srdce bez narkózy.
Inu, také se již na středu těším. Je to takhle navečer, dobrý čas – jen to kazí pro mě ona zmíněná linka pět, na níž budu ještě hodně dlouho i po zatmění. Ale doufám, že energie vydrží a následné noční nebe poseté Perseidami i vám přinese uspokojení a třeba i aktivitu.
Užijte si to. Užijte. Úplné zatmění Slunce, takže energie jako kráva, bude na našem území až v roce 2135. S tím já už nějak nepočítám. Ale těm budoucím přeji, aby se na tu událost dobře připravili – a doufám že to nebude způsobem, při němž budou brousit nože a shánět zajatce. Nebo nedej osude tím, že někam půjdou, aby o něco žádali.
Člověk ani neví, co bylo horší.
