Článek
V Reichswehru a později Wehrmachu (pozemním vojsku, Luftwaffe i Kriegsmarine) sloužilo celkem 3267 důstojníků v hodnosti generála nebo admirála, další stovky mužů obdržely generálskou hodnost jako vojáci Waffen-SS, příslušníci policie nebo členové všeobecných (nevojenských) SS.
Výložka generála pozemního vojska Wehrmachtu v provedení v celeonu.
Generálské hodnosti byly čtyři: generálmajor, generálporučík, generál zbraní (pěchoty, tankových vojsk atd.) a generálplukovník. Nejvyšší metou byla hodnost generála – polního maršála. Důstojník v této hodnosti velel armádě nebo skupině armád. Celkem obdrželo hodnost generála – polního maršála 26 příslušníků armády a Luftwaffe, a dva generálové námořnictva byli povýšeni do korespondující hodnosti velkoadmirála.
Nárameník generála zdravotní služby Wehrmachtu.
Vzhledem k militantní historii Pruska (i dalších německých států) se němečtí generálové často rekrutovali z řad šlechty, kde se vojenské řemeslo dědilo po generace. Ale právě ve Wehrmachtu, armádě nacionálně socialistického státu, toto staleté pravidlo už přestávalo být zákonem, a už téměř vůbec neplatilo pro Waffen-SS. Důstojníky i generály se mnohdy stávali lidé se zcela odlišnými rodinnými kořeny a sociálním postavením.
Kabát generála Wehrmachtu červenými revéry.
Nehledě na tuto skutečnost, hodnost generála měla vysoký společenský status a nesla s sebou nejen prestiž, ale i odpovědnost. Obojí bylo dokladováno honosnou uniformou a jejími doplňky. Generál Wehrmachtu byl k poznání na první pohled.
Rajtky generála Wehrmachtu.
Generálská uniforma se v principu příliš nelišila od uniformy důstojníka, jejím základem bylo sako (Feldbluse všech modelů, používaných Wehrmachtem v průběhu války), eventuálně slavnostní blůza (Waffenrock), jezdecké nebo rovné kalhoty (v případě generálů se širokými červenými lampasy), brigadýrka (ale i jiné formy čepic, polní lodička nebo kšiltovka, všechny se zlatým lemem) a kabát s červenými revéry. Červená byla u generálů pozemní armády i podkladová barva výložek a epolet (s výjimkou generálů služeb, kteří měli výložky se zeleným podkladem a červeným lemem), pro generály Luftwaffe byly revéry, lampasy a doplňky bílé, pro generály Waffen-SS světle šedé. Lišily se samozřejmě i výložky: generálové Wehrmachtu na nich měli palmový list, generálové Luftwaffe kombinaci dubového věnce a racků, generálové SS kombinaci dubových listů a pyramidek.
Výložka a nárameník generála Luftwaffe.
Všechny tyto položky byly vyráběny prestižními krejčovskými firmami na zakázku, což platí pro veškeré důstojnické uniformy, kromě polních. Materiálem pro výrobu uniforem byl většinou gabardén, tedy vlněná česaná příze nejvyšší kvality, nebo doeskin – vlněné sukno s charakterem sametu. I generálové ovšem v poli často nosili standardní, sériově vyráběné důstojnické polní uniformy z obyčejného vlněného sukna, stejného jako pro mužstvo.
Výložky generála služeb Wehrmachtu se zeleným podkladem.
Generálové se od nižších důstojníků lišili především doplňky. Kromě lampasů na kalhotech byly k nepřehlédnutí rudé výložky se zlatou arabeskovou výšivkou, zlatostříbrné proplétané epolety a veškeré uniformové označení (orlice na uniformě, orlice a kokarda na čepici, paspulky a podbradník, knoflíky, opaskové přezky) ve zlaté barvě, na rozdíl od důstojnické stříbrné. Efekty byly většinou ručně vyšívané zlatou dracounovou nití, méně často náhražkovým syntetickým celleonem, nebo byly v kovovém pozlaceném provedení.
Uniformová orlice generála Luftwaffe, vyšitá celleonem.
Zdroje:
https://en.wikipedia.org/wiki/Category:Generals_of_the_German_Army_(Wehrmacht)
https://en.wikipedia.org/wiki/Category:German_Army_World_War_II_field_marshals
https://en.wikipedia.org/wiki/Category:Luftwaffe_generals
