Alarmující čísla: věk u infarktu klesá, už pětina případů je pod 40 let

Jenže statistiky posledních let ukazují, že je tento obraz zastaralý. Závažné srdeční příhody postihují stále mladší ročníky, běžně i lidi pod čtyřicet let. V některých případech dokonce i třicátníky. Co za tím stojí? Odpověď vede ke komplexnímu pohledu na náš současný způsob života.

Studie publikovaná v roce 2019 v American Journal of Medicine zjistila, že až 20 % pacientů hospitalizovaných s infarktem bylo ve věku 40 let nebo mladších. Podobná čísla potvrzují i data prezentovaná na výročním kongresu American College of Cardiology: každý pátý pacient s infarktem byl mladší než 40 let. Tento trend není lokální, ale globální. V Česku tvoří mladší ročníky zhruba 5–10 % všech infarktových pacientů, přičemž častěji jde o muže.

Tato čísla působí alarmujícím dojmem, ale zároveň se stávají novým standardem. Kardiologové i praktičtí lékaři stále častěji diagnostikují závažná srdeční onemocnění u lidí, u kterých by se to dříve vůbec neočekávalo. Otázka nezní „proč?“, ale „proč až teď věnujeme větší pozornost tomu, co bylo dlouho na vzestupu?“.

Zásadní roli hraje životní styl. A ten se za posledních 30 let změnil k nepoznání. Sedavé zaměstnání, práce u počítače, dlouhé dojíždění autem, minimální fyzická aktivita, vysoký příjem kalorií, chronický stres, nedostatek spánku, konzumace průmyslově zpracovaných potravin, a v neposlední řadě i nadužívání technologií a sociálních sítí. To všechno jsou faktory, které se postupně sčítají.

Tělo člověka je biologicky stále stejné jako před tisíci lety, ale prostředí, ve kterém žijeme, se zásadně proměnilo. Srdce není navrženo na každodenní kombinaci stresových hormonů, nedostatku pohybu a nadbytku cukrů a tuků. Přesto právě tohle je běžný denní režim mnoha lidí. A mladší generace není výjimkou – spíše naopak. Není tedy překvapující, že infarkt se dnes objevuje v době, která byla dříve považována za stále ještě „zdravou“ fázi života.

Tradiční rizikové faktory zůstávají: kouření, vysoký krevní tlak, vysoká hladina cholesterolu, cukrovka nebo nadváha. Studie ukazují, že u mladých lidí po infarktu je výskyt těchto faktorů významně vyšší než u jejich vrstevníků bez srdeční příhody. Kouření hraje v tomto směru stále zásadní roli – více než 60 % mladých pacientů s infarktem jsou aktivní kuřáci.

Vysoké riziko přináší také obezita, která se u mladších generací rozmáhá ve stále větší míře. Podle WHO má nadváhu téměř 60 % obyvatel Evropy, a trend se zhoršuje už od dětského věku. Nadbytečný tuk, zejména v oblasti břicha, výrazně zvyšuje zátěž na srdce a cévní systém.

Dalším silným faktorem je chronický stres a duševní nepohoda. Mladí lidé často žijí pod tlakem, ať už pracovním, existenčním, nebo společenským. Srovnávání na sociálních sítích, ekonomická nejistota, tlak na výkon, multitasking. To všechno přetěžuje nervový systém, který reaguje výlevem stresových hormonů, jež negativně ovlivňují srdečně-cévní systém. Dlouhodobý stres přispívá k zánětlivým procesům v těle a podporuje vznik aterosklerózy, tedy kornatění tepen.

Studie publikovaná v časopise Circulation zjistila, že mladí lidé po infarktu mnohem častěji trpí depresí, úzkostí a socioekonomickými problémy než jejich zdraví vrstevníci. Tedy infarkt není jen fyzickou událostí, ale často i výsledkem komplexního psychosociálního přetížení.

Rodinná anamnéza hraje nepochybně svou roli a lidé, jejichž rodiče prodělali infarkt v mladém věku, mají vyšší riziko. Ale geny nejsou všemocné. Výzkumy ukazují, že zdravý životní styl může i u těchto lidí výrazně snížit pravděpodobnost infarktu. Genetická predispozice se tak stává pouze „startovním bodem“, nikoliv nutně cílovou stanicí.

Prevence infarktu musí začít dříve než ve chvíli, kdy nám lékař oznámí vysoký krevní tlak. Je třeba se zaměřit na zdravý pohyb, dostatečný spánek, výživu s minimem průmyslově zpracovaných potravin, a především na zvládání stresu. Mnoho mladých lidí přehlíží preventivní prohlídky, ignoruje varovné signály těla a spoléhá na to, že mladé tělo přece všechno zvládne. Ale právě tento přístup je často cestou do nemocnice.

Prevence je zásadní. Odborníci doporučují:

Zdroje:

Jak snížit cholesterol přirozenou cestou se dozvíte v tomto článku.