Článek
A tak se z někdejší ikony Komety stal v očích jejích fanoušků zrádce, který si teď klidně brousí cestu zpět. Jako by se nechumelilo. Po dalším selhání při honbě za titulem o něj podle všeho ve Spartě už není zájem, tak by se mu nejvíce líbilo angažmá právě v týmu, který ji letos v play-off vyřadil a nakonec vyhrál celou soutěž.
Nerozvážně silná slova
„Jít do Sparty? To si nedovedu představit,“ prohlásil Kempný ještě v zámoří v roce 2020. V tu chvíli to znělo jako slib. Jenže kdo si dnes vzpomene na slova stará pár let, že? On zjevně ne, nicméně modrobílí fanoušci mají očividně lepší paměť. Dva roky po onom výroku už oblékal rudý dres nenáviděného rivala a přidal k tomu i sebevědomé prohlášení „Chceme titul a podřídíme tomu všechno.“
Jak to dopadlo? Nepodřídili. A hlavně nezískali. Sparta znovu ztroskotala, letos už poosmnácté v řadě, a to přímo na brněnské Kometě, kde se na Kempného fanoušci těšili asi jako vegetarián na zabijačku. V každém utkání bylo jasné, že slova z Tiki-Taky si v Brně pamatují moc dobře. Na tribunách se bučelo, skandovalo a Kempný si asi říkal, proč se kdy vybavoval s televizí.
Sparta už s ním zřejmě nepočítá
Kde jiní cítí stud, tam Michal Kempný vycítí příležitost. Sparta se po letošním vyřazení pustila do rozsáhlé přestavby kádru. Letí ven i takové ikony jako Sobotka (38), Forman (34) nebo Moravčík (30). Vize je jasná: omladit, přidat dravost, šmrnc a hlavně emoce, protože právě to je atribut, který v rozhodujících momentech Spartě zoufale chybí.
Brněnský rodák tedy tuší, že ve Spartě pro něj místo nebude, a tak se dívá zpátky ke Špilberku. Z jeho pohledu to lze snadno chápat, protože v Kometě má za sebou úspěšná léta, kariéru nastartoval právě tam a v české extralize pořád patří k lepším bekům. Ale otázka zní: je opravdu možné se vrátit tam, kde člověk plivl do vlastní studny?
Má stále co nabídnout
Z čistě hokejového hlediska by Kempný samozřejmě Brnu pomohl. Strávil několik let v zámoří, přičemž hned první rok získal Stanley Cup. Má bohaté reprezentační zkušenosti a byl součástí loňského zlatého týmu na domácím mistrovství v Praze. Zkušenosti, důrazná hra a dobrá poziční hra mu rozhodně nechybí. Jenže tady nejde jen o hokej. Jde o charakter. A ten se v očích skalních fanoušků jednou zlomil.
Vše je věc názoru. Jedni řeknou, že se Kempný zachoval jako profesionál, šel prostě tam, kde mu nabídli víc peněz. Jiní jsou zase přesvědčeni, že i profesionál by měl mít páteř. Ne jen smlouvu.
Chybějící sebereflexe
Ať už to nakonec dopadne jakkoli, jedno je jisté: Kempný má kůži silnější než rytířské brnění. A schopnost obracet kabát, která by mu mohla vynést i úspěšnou kariéru v Poslanecké sněmovně: „Co jsem říkal včera, neplatí dnes. Hlavně že hraju!“ Nebo vyjádřením citátu z klasické české pohádky: „Odvolávám, co jsem odvolal…a slibuji, co jsem slíbil.“
V Brně si zatím lámou hlavu, jestli má cenu takového hráče znovu přijmout. Otázka ale zní jinak: má cenu zapomínat? Když už nic, Kempný dává lekci z odolnosti. Jen nevíme, jestli je to lekce, kterou bychom si měli brát za vzor.
O tom, že předseda disciplinární komise Českého hokeje Viktor Ujčík nemá ani tušení o významu slova presumpce neviny se můžete dočíst v tomto článku.
