Článek
Přitom právě během spánku probíhají v našem těle procesy, které nelze ničím jiným nahradit. Nejde jen o to, že se cítíme odpočatí. Ve spánku se tělo doslova opravuje na buněčné úrovni, regeneruje svaly a tkáně a dokonce opravuje poškozenou DNA.
Fáze spánku a jejich význam
Spánek se dělí na několik fází, které se během noci střídají v cyklech. Hluboký spánek, odborně označovaný jako fáze NREM, je období, kdy se zpomaluje tepová frekvence, krevní tlak i dýchání. V této době tělo směřuje maximum energie do obnovy a oprav. REM fáze, která následuje, je spojena především se zpracováním informací, konsolidací paměti a tvorbou snů. Obě fáze jsou nezbytné a navzájem se doplňují.
Regenerace na buněčné úrovni
Během spánku se aktivují mechanismy, které opravují poškozenou DNA vzniklou vlivem každodenního stresu, UV záření nebo toxinů z prostředí. Tělo tak zabraňuje hromadění mutací, které by mohly vést k závažným onemocněním. Spánek zároveň podporuje tvorbu nových buněk a obnovu tkání. Tento proces je zvláště důležitý pro imunitní systém, jenž potřebuje dostatek času k regeneraci a přípravě na další den. Samoregenerační proces, který se ve spánků spouští, je ve své podstatě naprosto nezbytnou součástí našeho života.
Somatotropin - hormon růstu
Ve spánku, zejména v hluboké fázi, se vylučuje hormon růstu somatotropin. Ten je klíčový nejen pro růst u dětí a dospívajících, ale také pro regeneraci svalové hmoty, obnovu kostí, tvorbu kolagenu a celkové omlazení organismu. Dostatek kvalitního spánku tedy nepřímo podporuje vitalitu, zpomaluje procesy stárnutí a udržuje tělo v lepší kondici.
Melatonin – dirigent spánkového cyklu
Další důležitou roli hraje melatonin, hormon produkovaný šišinkou mozkovou. Jeho hladina stoupá po setmění a dává tělu signál, že je čas odpočívat. Melatonin navíc působí jako silný antioxidant, který chrání buňky před poškozením volnými radikály. Správný cirkadiánní rytmus, tedy střídání spánku a bdění v souladu s přirozeným světlem a tmou, je zásadní pro to, aby melatonin fungoval správně.
Další přínosy spánku
Kromě regenerace buněk a tkání spánek zlepšuje kognitivní funkce, podporuje kreativitu a pomáhá udržet emoční stabilitu. Nedostatek spánku zvyšuje riziko srdečně-cévních onemocnění, cukrovky 2. typu a obezity. Chronická spánková deprivace oslabuje imunitu a zhoršuje schopnost těla bojovat s infekcemi.
Jak spánku pomoci
Pro kvalitní spánek je důležité dodržovat pravidelný režim, vyhnout se těžkým jídlům a kofeinu několik hodin před ulehnutím a minimalizovat vystavení modrému světlu z obrazovek večer. Při večerním serfování na počítači či na mobilu je vhodné si na monitoru či displeji aktivovat „noční režim“, který dodá na obrazovku teplejší oranžové osvícení. Dále pak krátká procházka na čerstvém vzduchu nebo relaxační rituál mohou usnadnit usínání. Pokud tělo dostane dostatek času na regeneraci, odmění se vyšší hladinou energie a odolností vůči nemocem.
Spánek je jako tichý architekt, který přes noc opravuje praskliny v naší vnitřní stavbě. Každá hodina, kterou mu dopřejeme, je investicí do zdravější, silnější a odolnější verze nás samých. Pokud chceme, aby naše tělo fungovalo bezchybně, musíme mu dát prostor pro noční zázraky, které se odehrávají za zavřenými víčky.
Zdroje a doporučená literatura:
Proč spíme: Odhalte sílu spánku a snění, Matthew Walker
Sleep function and DNA repair – Neuroscience of Sleep
Growth hormone secretion during sleep – Growth hormone biology
Melatonin as antioxidant and its broader roles
Jak si ve volných chvílích skutečně odpočinout a zregenerovat se dočtete v tomto článku.