Článek
Vyhradíte si volný víkend, ale pondělní ráno vás přivítá pocitem, že jste vlastně žádnou pauzu neměli. Často totiž zaměňujeme skutečnou regeneraci za pouhé rozptýlení. Naše tělo a mysl přitom potřebují něco úplně jiného, než jen pasivně konzumovat podněty z obrazovky.
Kontakt s přítomností jako základ
Stephen Porges, autor polyvagální teorie, popsal důležitou schopnost nervového systému neustále vyhodnocovat, zda jsme v bezpečí. Když jsme zahlceni stresem nebo myšlenkami, tělo může reagovat, jako bychom se ocitli v ohrožení, i když se nic neděje. To je důvod, proč někdy i v klidné situaci pocítíme sevřený žaludek, zrychlený tep nebo povrchní dech. Skutečný odpočinek proto začíná návratem do přítomného okamžiku a propojením s vlastním tělem.
Poslouchejte signály svého těla
Odpočívat neznamená jen nedělat nic. Znamená to vnímat, co naše tělo opravdu potřebuje. Možná je to pomalá procházka, horká koupel nebo naopak krátký spánek. Pokud si nedáme prostor slyšet vlastní signály, odpočinek nikdy nebude úplný. Naučte se proto věnovat pozornost drobným projevům, jako je napětí v ramenou, bolest hlavy nebo únava očí. Tyto signály jsou vaší vnitřní mapou k regeneraci.
Pasivní odpočinek, například ležení na gauči nebo sledování televize, může být příjemný, ale často nestačí. Aktivní odpočinek, při kterém se zapojí jiné části mozku a těla než při práci, bývá mnohem účinnější. Patří sem tvůrčí činnosti jako malování, zahradničení, vaření nebo tanec. I fyzická aktivita, jako je jóga nebo plavání, dokáže tělo i mysl přeladit do klidovějšího režimu.
Umění zastavit hlavu
Častou příčinou neúspěšného odpočinku je fakt, že naše mysl běží na plné obrátky i v době volna. Přemýšlíme, co musíme udělat zítra, co jsme nestihli, nebo analyzujeme staré rozhovory. Pokud se naučíme tyto myšlenky pouštět, regenerace se prohloubí. Může pomoci dechové cvičení, meditace, vědomé protažení těla nebo jen soustředění na jeden zvuk, například tikot hodin nebo šum stromů venku.
Okolí, ve kterém odpočíváme, má velký vliv na kvalitu regenerace. Příliš mnoho hluku, nepořádek nebo ostré světlo mohou nervový systém udržovat v napětí. Proto je dobré vytvořit si pro chvíle odpočinku prostředí, které bude působit uklidňujícím dojmem. Jemné světlo, pohodlné posezení, teplá deka a minimální rušivé podněty dokážou zázraky.
Odpočinek jako každodenní součást života
Regenerace by neměla být jen výjimečnou aktivitou na dovolené, ale součástí každého dne. Krátké pauzy během práce, chvilky věnované vědomému dýchání nebo pár minut ticha před spaním mohou postupně proměnit náš nervový systém a snížit celkovou úroveň stresu. Nechat na chvíli odeznít stresové hormony, mezi které patří kortizol (dlouhodobý stres) a katecholaminy spojené s krátkodobým stresem, jako je adrenalin a noradrenalin. Nejde o to, kolik hodin odpočíváte, ale jak kvalitně a vědomě to děláte.
Skutečný odpočinek nastává tehdy, když tělo i mysl dostanou signál, že jsou v bezpečí. Teprve pak může dojít k regeneraci, opravě buněk, ukládání energie a obnovení psychické rovnováhy. Jakmile se naučíte slyšet své tělo a dát mu přesně to, co potřebuje, i krátká pauza může mít mnohem větší účinek než celý den pasivního nicnedělání.
Zdroje a doporučená literatura: Polyvagal Theory, Stephen W. Porges
O největších zabijácích mozkové aktivity si můžete přečíst v tomto článku.
