Článek
V současné době má většina dálniční sítě omezenou maximální rychlost na 130 km/h pro osobní vozidla do 3,5 tun (a autobusy). Nákladní vozidla pouze na 80 km/h. Mnoho řidičů ale volá po zvýšení limitu na 150 km/h, někteří dokonce po neomezené rychlosti, jako je v Německu. Nejčastějším argumentem je úspora času a modernizace vozového parku, kdy nová auta nemají s vyšší rychlostí problém.
Ano, vývoj automobilů jde kupředu a i český vozový park pomaličku mládne a je spousta aut, která vyšší rychlosti zvládnou. Naopak je potřeba vyvrátit častý argument, proč rychlost nezvyšovat a to sice kvalitu českých silnic. Po modernizaci dálnice D1 se nedá tvrdit, že by německé dálnice byly výrazně lepší, než české. Dokonce jsou úseky, kdy silnice v Německu nesplňuje české normy pro rychlost 130 km/h, ale přitom je tam povolena neomezená rychlost.
Nebudu skrývat, že jsem odpůrce zvyšování rychlosti, a tak zde zkusím nastínit důvody, které mne k tomu vedou. Prvním je bezpečnost a případné následky, při dopravní nehodě. Snad nikdo nemůže rozporovat tvrzení, že pokud budu bourat v rychlosti 130 km/h nebo 150 km/h, tak statisticky následky budou ve vyšší rychlosti prostě horší. Nejen, že se prodlužuje brzdná dráha, ale především ujetá dráha, než člověk zareaguje.
Další argument je, že již dnes je nepsané pravidlo, že na úsecích s rychlostí 130 km/h se většinou toleruje rychlost do 150 km/h. Pokud chci tedy předjíždět pomalejší vůz, mám celkem slušnou rezervu a nemusím se bát pokuty za překročení rychlosti o pár kilometrů za hodinu. Mnoho řidičů trpí představou, že těchto 150 km/h se stalo standardem, ale není tomu tak. Ano, není málo řidičů, kteří tuto rychlost považují za standart, ale není pravda, že by to tak měla většina. Většina vozidel (a i po vyškrtnutí nákladních), nepřekračuje povolených 130 km/h.
Velice často se dává za vzor Německo a jeho úseky s neomezenou rychlostí. Kolik lidí ale dodá, že se to týká asi jen čtvrtiny dálniční sítě a to převážně na nejméně vytížených úsecích? A i přesto je průměrná rychlost udávána těsně pod 120 km/h. Statistika může být zkreslena kolonami a nejvytíženějšími úseky kolem velkých měst, kde je rychlost prakticky vždy snížena na 110 km/h, ale i tak značná část německých řidičů bere v potaz doporučenou maximální rychlost 130 km/h.
Nevadí mi jet maximální povolenou rychlostí a nechat se předjet. Moje ego tím neutrpí. Absolutně vůbec neřeším dopad na životní prostředí a nehroutím se ani nad tím, že se tím zvyšuje riziko nehody nebo vážnost následků. Nehoda se sice může stát skoro vždy, ale důležité je jim předcházet. A to je jeden ze dvou důvodů, proč nesouhlasím se zvyšováním rychlosti.
Vyšší rozdíly v rychlostech vedou k více nebezpečným situacím a tím i riziku nehody. A na českých silnicích si nebudujeme zrovna ohleduplnou kulturu. Daleko více se tu projevuje, že kdo jede rychleji, je agresivní. Lepení se „na zadek“ je velice, velice oblíbenou činností, která je naprosto zbytečná. Je to agresivní chování řidičů. Je to podobné, jako kdyby lidé při chůzi na všechny kolem křičeli: „Uhni, uhni, teď jdu já, uhni na stranu, zavazíš“. Bohužel máme mezi sebou „levoproudaře“, kteří jedou naprosto nesmyslně v levém pruhu a nejsou ochotni uhnout a nechat jet rychlejší. A to je špatně. Na druhou stranu takový řidič nevytváří nebezpečnou situaci. Tu vytváří až ten za ním, který se mu nalepí na zadek.
Nejhorší je, když dochází k předjíždění více automobilů a rychleji jedoucí vůz si vynucuje právo na rychlost právě agresivním lepením na zadek a snaží se donutit vůz před sebou vjet do sebemenší mezery v pravém pruhu. Ten je velice často obsazen vláčkem kamionů, které mohou jet pouze 80 km/h. Pokud mě tedy někdo agresivní jízdou nutí se vmáčknout mezi dva kamiony a zpomalit v podstatě na 80 km/h, vytváří opět nebezpečnou, a často naprosto zbytečnou, situaci.
Dalším nešvarem je opak. Neochota lidí se chvilku „šourat“ za kamionem, když levý pruh jede. Je otrava dojet kamion a zjistit, že v levém pruhu je souvislý proud vozidel a každé, které mne dojede, tak má výhodu v možnosti zařadit se vlevo dříve. I zde se ukazuje agresivita a bezohlednost řidičů, kteří to prostě do toho levého pošlou i do menší mezery a tím nutí auta za sebou trochu přibrzdit. Ač většinou dodržuji maximální rychlost, i já jsem byl nucen brzdit na relativně krátkém úseku o 40 km/h kvůli takovému expertovi, co to tam poslal, i když za mnou bylo volno.
Obě situace snižují plynulost provozu a tím i propustnost dané komunikace. A to je druhý důvod, proč jsem proti zvyšování rychlosti. Pro dopravu je nejlepší plynulá jízda. Je lepší zpomalit, ale jet plynule, než jezdit stylem brzda-plyn. Pomáhá tomu i bezpečný odestup od vozidel přede mnou. V případě, že to nějaký expert z pravého pruhu pošle před vláček aut v levém pruhu, která jedou těsně za sebou, dojde k výraznému zpomalení celého levého pruhu. V extrémních případech může dojít až k zastavení provozu a takzvané fantomově koloně.
Dalším případem je situace, kdy vozidlo v levém pruhu chce sjet z dálnice, ale zařadí se do pravého pruhu až na poslední chvíli. Ne vždy je tam místo a je třeba se „vmáčknout“ mezi dva kamiony, jedoucí rychlostí 80 km/h. Kvůli malé mezeře vozidlo musí výrazně zpomalit a až poté se zařadit. Ano, ne vždy člověk odhadne, jaký bude provoz před ním. Ale v mnoha případech jde pouze o sobecké chování řidičů.
Dle expertů na dopravu by ideální rychlost na dálnici D1 měla být 110 km/h. Při hustotě dopravy je to rychlost, kdy je komunikace schopna pojmout nejvíce vozidel, ale současně dokáže nejvíce vozidel dopravit z Prahy do Brna v nejkratším čase. Stačí pár uspěchaných řidičů, kteří nutí zbytečně ostatní zpomalovat a celková propustnost komunikace klesne. Pár jedinců je rychlejších, protože si to agresivní jízdou vynutí, ale zpomalí tím většinu. Případně podobný řidič svým chováním o pár kilometrů dál takto zpomalí i je, protože vytvoří zbytečnou kolonu.
Zvýšení rychlosti tak nepřináší žádné výrazné zlepšení (a to ani časové) a naopak může přinést více problémů.
Jistě jste si všimli, že jsem celou dobu psal o provozu během dne a na poměrně frekventovaných úsecích dálnice. Jsem si vědom, že pozdě v noci je situace jiná. Jsem si vědom, že jsou úseky s malým provozem a kde většina mnou uvedených argumentů padá. Jsou tedy místa, kde lze rychlost zvednout a výrazné dopady to mít nebude. Jak negativní, tak ale i pozitivní. Je možné i uvažovat o zvýšení rychlosti pro nákladní vozidla a tím zvýšit plynulost dopravy. Na druhou stranu plně naložený kamion má někdy problém dodržet těch 80 km/h při jízdě do kopce a brzdná dráha se mu znatelně prodlouží. Tato změna by tedy kladla požadavky na zlepšení kultury řidičů, především v oblasti bezpečných rozestupů.
Je jedno, zda patříme mezi rychlejší nebo pomalejší řidiče. Jezděme ohleduplně a bezpečně.
