Listovnice červenooká: Tajemství žáby s krvavě rudým pohledem

Žáby nepatří k úplně nejatraktivnějším tvorům, což se promítlo i do jazyka a kultury. Například ve slavné pohádce byla nebohá princezna navzdory dávivému reflexu nucena snášet blízkost šeredného žabáka (v pozdější verzi jej dokonce musela políbit), a pokud o někom prohlásíme, že vypadá jako ropucha, zpravidla to dotyčný nevnímá coby lichotku. Pokud ale žáby poznáme trochu zevrubněji, zjistíme, jak pozoruhodné jsou, a třeba jejich občas skrývaný půvab nakonec doceníme.

I tak ovšem platí, že některé lze obdivovat snáz než jiné. Do první kategorie bezesporu patří neotropická žabka listovnice červenooká (Agalychnis callidryas), která obývá rozsáhlý areál od jihu Mexika přes velkou část Střední Ameriky až po sever Ameriky Jižní. Díky výraznému zbarvení je listovnice v podstatě nezaměnitelná. Svěže zelené tělo zdobí jasně oranžové prsty propojené blánou a opatřené přísavnými terčíky, modrožluté boky či podobně zbarvené proužky na nohou a především velké, vypouklé oči se zářivě červenými duhovkami.

Listovnice mají rády vlhká prostředí se souvislým lesním pokryvem, zejména deštné lesy, ať už nížinné, nebo případně i ty výše položené. Klíčovou podmínkou pro to, aby na určitém místě prosperovaly, je přítomnost trvalých, nebo alespoň dočasných tůní či jiných malých vodních ploch, které potřebují ke zdárnému vývinu od drobného vajíčka po dospělce, který měří čtyři až sedm centimetrů (samice jsou obyčejně větší než samci). Zajímavé ovšem je, že vajíčka svou pouť nezačínají ve vodě, nýbrž na souši. Ale popořadě.

Námluvy listovnic červenookých probíhají v období dešťů a samci při nich partnerky vábí milostným skřehotáním. Nezřídka se však stane, že když už se nějaká potenciální partnerka na schůzku dostaví, zájem má hned několik samců najednou. Ti spolu pak mohou svádět souboje o to, který z nich bude moct se samicí vytvořit takzvaný amplexus: samec vyleze partnerce na záda a pevně ji obejme.

Výhoda této pozice spočívá v tom, že jakmile samice začne klást vajíčka, samec je může okamžitě oplodit. Žáby totiž mají vnější oplození, stejně jako třeba většina ryb. Jak už jsme nakousli výše, shluk několika desítek vajíček samice neklade do vody, jak to známe od našich bezocasých obojživelníků, ale přichytí jej na list (často na spodní stranu), který se nachází nad nějakou vodní plochou či v její bezprostřední blízkosti. Proto ta potřeba mít v okolí dostatek tůní a směřovat rozmnožování do období dešťů.

Po čtyřech až šesti dnech se z vajíček líhnou pulci, kteří na souši zvládnou přežít jen po omezenou domu (v řádu hodin nikoli dnů), než vyschnou, a musí se proto co nejdříve dostat do vody. Ideální tedy je, když se list, na kterém přicházejí na svět, nachází přímo nad hladinou.

Zajímavé je, že doba potřebná k vylíhnutí pulců u listovnice není zcela striktní, ale může se měnit, respektive zkrátit v závislosti na okolních podmínkách. K faktorům, jež líhnutí urychlují, patří sucho či přítomnost predátorů, kterou zárodky poznají dle vibrací listů. (Vibrování listy používají také dospělci při vzájemné komunikaci.) Proč se tedy rychleji nelíhnou všichni pulci, když to jde? Zdá se, že takový krok negativně ovlivňuje další život žáby, takže je to řešení opravdu jen pro krizové situace.

Pulci listovnic jsou poměrně velcí. Měří kolem čtyř až pěti centimetrů a mají dlouhý úzký ocásek. Hřbetní část těla je u nich olivově šedé, boky a břicho přecházejí do šedomodré. Tato fáze života trvá několik týdnů, načež pulci projdou metamorfózou a začnou už mnohem více připomínat dospělce, jen oči v tu dobu ještě nemají červené, nýbrž žluté. Na dosažení pohlavní dospělosti si však ještě drobet počkají. Zdroje jsou v tomto ohledu poněkud nejednotné, ale mělo by to trvat od jednoho po dva roky. Za pozornost stojí, že nedospělé žabky prý umí v průběhu dne měnit zbarvení: přes den jsou zelené, na noc se přestrojí do nafialovělé či hnědočervené.

Aktivní jsou tito obojživelníci primárně v noci, kdy se nemusí potýkat s vedrem a nečelí vysychání choulostivé kůže. Loví především hmyz, například mouchy nebo komáry. Přes den listovnice obvykle odpočívají ukryté na spodní straně velkých listů a mají při tom schované všechny křiklavě zbarvené části těla, takže díky zelenému hřbetu dokonale splývají s okolím. Nicméně i tak je nějaký ten predátor může vyčmuchat. Dospělce loví kupříkladu hadi, ptáci a pavouci (pulce pak ryby či korýši nebo se požírají navzájem, to jen pro úplnost).

Co se stane, když žábu nějaký masožravec objeví? Listovnice prudce otevře rudé oči, což by útočníka mohlo a mělo překvapit a alespoň na chvíli od útoku odradit (na podobném principu zřejmě fungují falešné oči babočky paví oko). I ta chvilka žabce poskytne šanci uprchnout. Tak se přinejmenším funkce listovničiných červených zornic dlouhá léta objasňovala. Potíž tkvěla v tom, že to nikdo experimentálně neověřoval. Prostě se takové vysvětlení logicky nabízí.

Teprve loni (červenec 2025) zveřejnila skupina vědců výsledky pokusů, během nichž testovali, jestli budou mít náhle se objevivší rudé oči nějaký vliv na modelového predátora, kterým nebyl nikdo menší než… kur domácí (Gallus gallus domesticus). Samozřejmě přitom kurům nepředkládali živé žáby, ale plastelínové modely s namalovanýma očima, a některé dokonce měly blikající LEDková očka, aby výzkumníci napodobili „šokující“ onen efekt při otevření víčka.

A výsledky? Neslavné. Červené oči kury od klování neodradily, ba naopak, ti starší na plastelínové žáby s červenými očima útočili s rostoucí intenzitou. A nepomohlo ani blikání. Hladového ptáka nezarazilo ani na okamžik. Je tedy možné, že červené oči nakonec plní zcela jiný účel, i když není moc jasné jaký. Nabízí se, že by se mohlo jednat o aposematický signál: varování před vlastní nepoživatelností (listovnice produkuje určité toxické látky, leč mnohým predátorům to zjevně nevadí).

Dalším vysvětlením by mohlo být, že jde o znak, který společně s dalšími pestrými vzory na těle žáby hraje roli v pohlavním výběru. Ví se totiž, že listovnice dokážou barvu svých partnerů rozpoznat i za tmy (což má zřejmě také vliv na značnou variabilitu zbarvení listovnic napříč uvedeným areálem). Nemilé je, že v noci, kdy námluvy probíhají, je zornička rozšířená natolik, že červená duhovka není moc vidět.

A v úvahu samozřejmě přichází i to, že domácí slepice nereagují tak, jak by reagovali obvyklí predátoři těchto žab za přirozenějších podmínek, takže bude potřeba podobné pokusy a v odpovídajícím prostředí spáchat i s nimi. Do té doby nám nezbývá než o významu rudých očí listovnic dál spekulovat. Čekání si můžete zkrátit pořízením listovce červenooké domů. Jde se totiž o druh velmi oblíbený mezi chovateli.

Poznámka pro televizní fanoušky: Personifikovanou listovnici můžete vidět v seriálu BoJack Horseman.

Zdroje:

Betzner, J. D., Watterson, K. J., Ronk, S. E., Enginger, K. M., & Gall, B. G. (2025). Color may not serve as a deimatic mechanism in Red-eyed treefrogs (Agalychnis callidryas): evidence from an experimental study. Ethology Ecology & Evolution, 37(6), 762–779. https://doi.org/10.1080/03949370.2025.2563565

IUCN SSC Amphibian Specialist Group. 2020. Agalychnis callidryas. The IUCN Red List of Threatened Species 2020: e.T55290A3028059. https://dx.doi.org/10.2305/IUCN.UK.2020-1.RLTS.T55290A3028059.en. Navštíveno 14. října 2026.

Robertson, J. M., & Robertson, A. D. (2008). Spatial and temporal patterns of phenotypic variation in a Neotropical frog. Journal of Biogeography, 35(5), 830–843. https://doi.org/10.1111/j.1365-2699.2007.01824.x

Salica, M. J., Vonesh, J. R., & Warkentin, K. M. (2017). Egg clutch dehydration induces early hatching in red-eyed treefrogs, Agalychnis callidryas. PeerJ, 5, e3549. https://doi.org/10.7717/peerj.3549

Touchon, J. C., McCoy, M. W., Vonesh, J. R., & Warkentin, K. M. (2013). Effects of plastic hatching timing carry over through metamorphosis in red‐eyed treefrogs. Ecology, 94(4), 850–860. https://doi.org/10.1890/12-0194.1

https://amphibiaweb.org/species/616

https://animaldiversity.org/accounts/Agalychnis_callidryas/

https://www.thoughtco.com/red-eyed-tree-frog-facts-4580231

https://www.smithsonianmag.com/science-nature/how-the-tree-frog-has-redefined-our-view-of-biology-165716397/