Článek
Kandidátky do voleb 2025 jsou dávno registrovány. Nějaký čas ale ještě bude panovat nejistota, zda do voleb nepromluví soudcovský aktivismus. A že je to lákavé, jedním nálezem Ústavního soudu odstřelit hned dva „nežádoucí“ slepence. Stačilo! pod taktovkou komunistů a Jo! šéfované SPD. V takovém případě by ani zázračný úspěch Motoristů sobě nestačil k ukončení vlády současné reprezentace tak ušpiněné korupčními skandály, „velkou“ domů v bitcoinech a protičeskými kroky.
Kdy jsou volby 2025? Termín voleb 2025 je doslova za dveřmi. Zastoupení stran v budoucí sněmovně už do značné míry určila média a výzkumné agentury. Pod hlavičkou Volby 2025 průzkum ukazuje, kdo má cestičku do sněmovny umetanou, a kdo nikoliv. O rovných podmínkách pro nové strany se hovořit dá jen velmi těžko. Rovná soutěž je nahrazována soutěží okoukaných a dostatečně zprofanovaných tváří, jejichž názory a zhoubná řešení drtivá většina lidí dopodrobna zná. Včetně jejich účelových proměn podle pokynů marketingových oddělení stran.
Tím spíše je třeba si připomenout, čeho se na lidech dopustila stávající reprezentace. Vezměme si třeba výchovné, tedy částku 500 Kč. Tato suma je přiznávaná k důchodu tomu z rodičů, který o dítě pečoval v největším rozsahu. Dosavadní vládnoucí elity obhajují výchovné tím, že jde o promítnutí zásluhy na výchově nové generace plátců. Ponechme stranou, že ve většině případů se o nového človíčka a následného nedobrovolného sponzora mocných oligarchů (tam významná část rozpočtu reálně končí) zasloužili dva rodiče. Ponechme stranou i to, že paušální „zohlednění“ výchovy dětí je nesmysl. Opravdu je rozdíl, zda někdo vychová budoucího vyžírku navíc s využitím financí ze sociálních dávek a nikoliv ze svého výdělku, nebo zda někdo vychová vzdělaného a pracovitého jedince, který bude pro společnost přínosem.
Za zásadní ale považuji to, že vládnoucí kasta vyloženě lže a podvádí, pokud tvrdí, že výchovné má sloužit k ocenění péče o dítě. Výchovné totiž bylo zavedeno nikoliv pro ocenění rodičovství, ale jako skrytý a cílený nástroj na dorovnání nižších důchodů žen. Tyto nižší důchody žen totiž nebyly způsobeny v rozhodující míře mateřstvím, ale dvěma zcela jinými faktory. První byl v minulosti ještě významnější rozdíl v odměňování mužů a žen za obdobnou práci. Druhý důvod byl, že ženy s dětmi chodily do důchodu dříve, tedy měly méně let pojištění, což jim krátilo procentní výměru důchodu. Jak je u dosavadních elit zvykem, místo řešení od příčiny, např. odlišnou indexací příjmu podle pohlaví a započtením let, o které šly matky dříve do důchodu do procentní výměry jako náhradní a vyloučené doby (stejně jako doby péče o malé dítě), udělaly habaďůru na voliče a kompenzaci nazvali výchovným.
Obvinění z podvodu na voliče bych nikdy nevznesl, pokud bych pro to neměl vážné indicie. Zde vám předložím příběh a jeho řešení ČSSZ, který podstatu podvodu krásně ukazuje.
Pan Karel měl s manželkou Marií dva syny, Tondu a Jardu. Staral se, jak mohl, společně s Marií vedl domácnost, obstarával děti, vodil je do školy i na kroužky a zájmové aktivity. Marie byla s dětmi na mateřské a rodičovské dovolené, ale jakmile Karel dorazil z práce, nechal Marii vydechnout a o děti a domácnost se staral on. Jakmile kluci povyrostli natolik, že mohli do školky, Marie nastoupila do práce. Ale ouha, nebylo to tak jednoduché. Zaměstnavatel požadoval směnný provoz a pravidelnou docházku bez absencí kvůli nemocem dětí. Nedalo se nic dělat, větší kus péče o děti musel převzít Karel, včetně řešení nemoci dětí. To zvládal pouze tak, že si čas péče o děti v nemoci napracoval.
Marie zemřela. Karel podal žádost o přiznání výchovného za Tondu a Jardu. A pak se nestačil divit. Zatímco ženám matkám je výchovné přiznáváno dokonce automaticky bez žádosti, Karel musel absolvovat více než dvouletou anabázi plnou ponižování, zpochybňování, vyžadování důkazů o jeho větším podílu na péči. Teprve 27. 5. 2025, po rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem, dostal Karel od ČSSZ rozhodnutí o přiznání výchovného, jímž změnila zamítavé rozhodnutí z 21. 6. 2023.
ČSSZ argumentovala tím, že Marie byla na rodičovské dovolené, tedy měla nárok na zápočet náhradních a vyloučených dob, že měla nižší vyměřovací základy, že Karel celou dobu pracoval. Takže ČSSZ si vyžádala důkazy v rozsahu, že Tonda a Jarda měli doložit, jak byli nemocní, jak si Karel napracovával dny za péči v nemoci, jestli se o ně v době nemoci náhodou nestarali prarodiče, kdo s nimi dělal úkoly, jak byla vzdálená pracoviště rodičů od jejich domu a jakým způsobem se dopravovali do práce. Pak chtěli potvrzení o pracovní době, o čerpání ošetřovného, Karel měl specifikovat jednotlivé úkony, co s dětmi prováděl, kdo nakupoval, vařil, myl nádobí, uklízel, pral a žehlil. A to vše od narození dětí, tedy 50 let zpětně. Vy si to nezapisujete? Zaměstnavatel již nyní neexistuje, svědci, vrstevníci již zemřeli. Nelze zde vyjmenovávat všechny absurdnosti postoje ČSSZ, kdy by byla ochotna uvažovat o přiznání výchovného otci. Namátkou, pokud by matka opustila děti v nízkém věku, nebo se záhy rozvedli a děti by byly svěřeny do péče otce, a ještě dokonce by se musel snížit Karlův příjem, aby ČSSZ uvěřila tomu, že se Karel staral o děti ve větší míře.
A nyní ta perla ze stanoviska ČSSZ prokazující podvod s výchovným. ČSSZ ve vyjádření k soudu a odůvodnění zamítnutí přiznat výchovné Karlovi doslova uvedla:
„…prvotním důvodem pro zavedení výchovného bylo zmírnění statistického rozdílu mezi průměrným starobním důchodem mužů a žen, který činil více než 2000 Kč.“ Toto uvedla ČSSZ ve vyjádření k žalobě Karla, datovaném 31. 10. 2023, č.j. Krajského soudu v Ústí nad Labem 42 Ad 27/2023.
To je přiznání z úst nejpovolanějších. Žádné ocenění rodičovství a péče o děti, o nové poplatníky na průběžný důchodový systém, ale tupá účetní operace vyrovnávající rozdílné důchody mužů a žen. A celkem logicky, když už ty důchody mužů a žen se z historie přiznáním výchovného podařilo srovnat, pan ministr Jurečka najednou „hodil zpátečku“ a navrhl zrušit výchovné na první a druhé dítě. Proč? No logicky, protože příčina rozdílných důchodů se výrazně snížila, neboť rozhodnutím vlády Petra Nečase, Miroslava Kalouska a Jaromíra Drábka (nebyli oni všichni z dnešního Spolu?) budou matky odcházet do důchodu ve stejném věku jako muži, tedy odpadá důvod menšího počtu let pojištění, současně se postupně vyrovnávají platy mužů a žen, tedy i druhý důvod je již menší. Takže žádné ocenění rodičovství! Teprve i s pomocí mého článku na Novinkách.cz, z 15. 7. 2024, Na reformu penzí nejvíc doplatí matky, sebere jim statisíce korun, se podařilo tomuto dalšímu poškození rodičů zabránit. Výchovné bude nadále přiznáváno, ačkoliv nebude valorizováno.
Osobně nemám nic proti ocenění rodičovství, či speciálně i mateřství, naopak, plně to podporuji, ale takové vědomé balamucení lidí je nepřijatelné. A rozhodně není jediné. Stačí vzpomenout na stokrát omílanou marketingovou frázi, kdy ministr Jurečka pojmenovával snižování nově vyměřovaných důchodů eufemistickým výrazem „zpomalení růstu….“ Nejste pro, aby se „zpomaloval růst“ příjmů poslanců a ministrů stejným principem, tedy poklesem o 10 % proti současnosti ve vztahu k průměrné mzdě?
A abych jen nekritizoval, je již dávno připraveno systémové řešení reformy průběžného důchodového systému. Již tehdy, v roce 2012, jsme ve spoluautorství vydali publikaci Návrh penzijní reformy - verze se zohledněním výchovy dětí v průběžném systému (autoři Pavel Rusý, Tomáš Fiala, Peter Zborník). Jeho základní myšlenkou je zohlednění výchovy dětí navázané na výdělečnou činnost, jako příklad dětem, s vysokou pravděpodobností, že i děti budou výdělečně činné. Zohlednění v odstupňování sazeb pojistného podle počtu dětí v době péče o děti a v bonifikaci k procentní výměře při výpočtu důchodu, tedy opět závisle na výdělku a jen v letech péče o dítě. A to je řešení, které vám nabízí Výzva 2025, strana pro děti, rodiče a prarodiče. Ocenění obou rodičů, či spíše odstranění nespravedlnosti, kdy je na rodiče naložena dvojnásobná povinnost živit jak své předky v důchodu, tak své potomky, kteří budou platit na důchody úplně všem, a to úměrně jejich pracovní aktivitě, kterou předávají svým potomkům. Z takového opatření nemohou těžit ti, kteří nepracují a děti mají jako zdroj obživy ze sociálních dávek.
