Článek
Asistenční zvířata, převážně psi, jsou speciálně vycvičena k provádění specifických úkolů pro osoby se zdravotním postižením. Tato postižení mohou být fyzická, smyslová, psychiatrická, intelektuální nebo mentální.
Sluch a čich jsou to, v čem jsou psi opravdu nejlepší. Je neuvěřitelné, že jejich čich je 10 00-100 00krát lepší než u lidí. Pes může být první, kdo se dozví, že máte rakovinu, cukrovku nebo epilepsii. Psi mohou vycítit kromě jiného rakovinu plic, prsu, kůže, močového měchýře a prostaty.
Jenomže k tomu, abyste byli asistenčním psem, je ale potřeba víc než jen dobrý nos. Asistenční psi musí mít další klíčové vlastnosti.
Váš asistenční pes musí být schopen vytvořit silné citové pouto, aby co nejlépe sloužil vašim potřebám. Přátelská povaha psa je nutnost. Pes se musí v přítomnosti lidí i zvířat cítit dobře. Asistenční pes musí být na veřejnosti klidný a nesmí se vylekat okolím. Musí být schopen vykonávat složité úkoly. A důležitá zásada: pes musí mít touhu pracovat.
V České republice podle vyhlášky 137/2004 mají asistenční psi povolen vstup do zařízení stravovacích služeb, jako jsou restaurace a jídelny, kavárny, občerstvení, školní jídelny, menzy a závodní jídelny. Stejně tak do provozoven holičství, kadeřnictví, manikúry, pedikúry, kosmetických, masérských, regeneračních a rekondičních služeb.
V roce 2011 bylo zákonem č. 372/2011 Sb. o zdravotních službách umožněno pacientům se smyslovým nebo tělesným postižením mít asistenčního psa jako doprovod, byla povolena i přítomnost psa se speciálním výcvikem ve zdravotnickém zařízení.
Provozovatelé stravovacích zařízení často tvrdí, že vstupu psa brání hygienické předpisy. Jenomže je to přesně naopak: provozovatelé stravovacích zařízení jsou ze zákona 258/2000 o veřejné ochraně zdraví povinni zajistit vstup vodicího nebo asistenčního psa do stravovací části provozovny, pouze mohou chtít předložit průkaz asistenčního psa, kde je uvedeno jméno psa, klienta a organizace, která psa cvičila.
Doklad je vlastně taková „psí občanka“, kterou vydává každá cvičitelská škola. Pro některá přístupová práva, například pro let letadlem, musí mít organizace cvičící psy akreditaci od International Guide Dog Federation (IGDF) nebo Asistance Dogs International (ADI).
Takovou akreditaci obdrží pouze organizace, která splňuje nejpřísnější standardy nejen výcviku, ale i práce s klienty. Klient s postižením se na náležitě vycvičeného psa může zcela spolehnout. Dopravci a provozovatelé ubytovacích a dalších služeb zase budou mít jistotu, že asistenční pes nijak nezasáhne do jejich provozu a spokojenosti ostatních lidí.
Mezinárodní organizace ADI, založená v roce 1986, specifikuje tři hlavní kategorie asistenčních psů: vodicí psy pro nevidomé, psy pro nedoslýchavé a asistenční psy. Asistenční psi zahrnují různé role, jako je asistence na invalidním vozíku pro mobilitu, monitorování epilepsie a záchvatů, pomoc rodinám s autistickými dětmi, detekce hypoglykémie u diabetu a psychiatrická podpora.
Asistenční nebo vodicí pes nemusí mít náhubek a dokonce ani nemusí být na vodítku, pokud by postižené osobě jinak nemohl pomoci. Zato musí být řádně označen vestičkou s nápisem asistenční pes a logem organizace, která ho cvičila.
Lidé dobře vědí, že asistenční pes jim nic neudělá, je na to vycvičen. Proto buďme ohleduplní a nerozptylujme pozornost psa mlaskáním, hlazením, nebo dokonce krmením čímkoli. Asistenční pes je soustředěn na výkon své práce, berme to tak.
Važme si zvířat se speciálním výcvikem. Dokážou nejen pomoci lidem, kteří se bez nich neobejdou, ale dokonce jako terapeutičtí psi poskytují nesmírně cennou emoční podporu.
Článek byl konzultován s ředitelkou Pomocné tlapky o.p.s. Hanou Pirnerovou.
