Článek
Více než 600 milionů lidí na celém světě pociťuje bolest v kříži. Proto byl proveden výzkum, zaměřený na běžnou každodenní chůzi.
Navzdory této vysoké prevalenci (podílu počtu trpících jedinců v populaci) bolesti dolní části zad existuje velmi málo výzkumů, jak nepoužívat léky a zbavit se bolesti, říká doktorka Tash Pocovi z Ústavu zdravotnických věd Macquarie University v Sydney v Austrálii.
Záměrem bylo najít cenově dostupný způsob, aby se lidem nevracela bolest dolní páteře. Doktorka Pocovi a její kolegové navrhli „WalkBack“, první kontrolovanou studii svého druhu.
Výzkum se zaměřil na jednoduchou každodenní činnost, jako je chození.
„Spousta lidí se začne vyhýbat pohybu, když mají v anamnéze bolesti zad,“ říká doktorka Pacovi. Navíc bolesti dolní části zad jsou častější u žen a jejich prevalence se zvyšuje s věkem.
Individualizovaná, progresivní chůze a vzdělávání jedinců podstatně snížily recidivu bolesti v kříži ve srovnání s kontrolní skupinou bez léčby u dospělých, kteří se předtím nevěnovali pravidelné fyzické aktivitě.
Lidé, kteří mají pravidelně bolesti dolní části zad, vydrží déle bez bolesti, pokud do své týdenní rutiny začlení procházky.
Výzkumníci vybrali 701 lidí ve věku od 20 do 82 let, kteří žili po celé Austrálii a během předchozích šesti měsíců zažili epizodu bolesti dolní části zad bez konkrétní diagnózy, jako je zlomenina nebo infekce.
Každý z nich měl v průměru 33 nepříjemných bolestí dolní části zad denně, které narušovaly jejich každodenní aktivity a trvaly nejméně 24 hodin. Žádný z účastníků se sám nerozhodl pravidelně chodit na rekreační procházky, ani se nezabýval žádným cvičebním programem pro léčbu bolesti.
Vědci požádali 351 z nich, aby s pomocí soukromého fyzioterapeuta vyvinuli individualizovaný program chůze, jehož cílem je postupné navýšení na 30 minut chůze, pět dní v týdnu, během šesti měsíců. Program se lišil podle každého jednotlivce, aby mu pomohl se ho držet, říká doktorka Pocovi. Ve 12 týdnech chodili účastníci v průměru 130 minut týdně.
Lidé ve výzkumu byli také informováni o nejnovějších vědeckých poznatcích týkajících se bolesti dolní části zad, což je mělo ujistit, že je bezpečné se pohybovat pod dohledem jejich fyzioterapeuta, říká doktorka Pocovi.
Zbývajících 350 dobrovolníků nedostalo žádné takové doporučení v oblasti vzdělávání nebo chůze.
Celý tým sledoval všechny účastníky po dobu až tří let. Bez ohledu na to, ve které skupině byli, mohli lidé svobodně hledat jakoukoli další léčbu své bolesti.
V průměru se u pacientů v léčebné skupině poprvé objevila bolest omezující aktivitu v dolní části zad 208 dní po zahájení studie, ve srovnání se 112 dny v kontrolní skupině.
Kromě toho polovina lidí v kontrolní skupině hledala jiné intervence, jako jsou masáže a chiropraktická léčba, ve srovnání s pouze 36 procenty těch, kteří absolvovali program chůze a vzdělávání. U posledně jmenované skupiny se však častěji vyskytly mírné komplikace cvičení, jako jsou výrony.
„Myslím, že je to pravděpodobně velmi užitečné zjištění, která mohou použít lékaři jako doporučení a se kterým mohou dokonce i pacienti chodit ke svým lékařům,“ říká doktorka Pocovi.
DOI: 10.1016/S0140-6736(24)00755-4
