Článek
Pouští putuje karavana a najednou v dálce uvidí nádhernou zelenou oázu. Přelud? Iluze?
V roce 1798 Gaspard Monge (čti gaspár monž), přírodovědec a matematik, byl pověřen Napoleonem organizací vědecké části mise během válečné výpravy do Egypta. Tam si spolu s vojáky všiml záhadného jevu, vidiny oázy v poušti, faty morgány. Tento jev byl dávno známý od námořníků, ale Gaspard Monge se ho pokusil vysvětlit. A vysvětlil ho na svou dobu dobře.
„Viděl jsem vysoké hory,“ přísahá v roce 1811 ruský lovec kožešin Jakov Sannikov (1749–1825) po plavbě k Novosibiřským ostrovům.
Později místo hledali další dobrodruzi, ovšem bezvýsledně. V roce 1937 udělal v oblasti průzkum sovětský ledoborec Sadko, ale ukázalo se, že žádný takový ostrov neexistuje. Dokonce byl o této fatě morgáně natočen v roce 1973 film.
V roce 2015 vyděsil obyvatele čínských měst Jiangxi a Fosha mrak, na němž se tyčily siluety mrakodrapů. Nešlo o žádný děsivý vědecký experiment ani o invazi z kosmu, ale o fatu morgánu.
Nejčastější případy faty morgány jsou zaznamenávány na mořích.
Již v dobách dávných mořeplavců si námořníci povídali historky o lodích, létajících nad hladinou. Tehdy šlo o plachetnice, dnes můžeme vídat létající trajekty nebo tankery.
Zrcadlení slunečního kotouče. Tento jev můžeme výjimečně pozorovat i v našich končinách během východu nebo západu Slunce. Inverze způsobuje odraz slunečního kotouče a někdy vytváří dojem, že se Slunce rozděluje na dvě části, jindy tyto části do sebe splývají, případně se disk zdánlivě deformuje.
Fata morgána je fascinující jev, opředený řadou mýtů. Přitom se dá fyzikálně vysvětlit.
Odpověď spočívá ve způsobu, jakým oko interpretuje ohýbající se světlo, které tyto obrazy vytváří.
Přeludy vznikají v důsledku ohybu světla v přítomnosti studeného nebo horkého vzduchu, což mění hustotu vrstev vzduchu.
„Není to optický klam,“ říká Andrew Young, astronom ze San Diego State University. „Fata morgána je obrazem skutečné věci. Lze ji dokonce vyfotografovat, ale často je to zkreslený obraz a je snadné jej špatně interpretovat.“
Fata morgána je optický jev v atmosféře, kdy lze vidět obraz vzdáleného objektu, zrcadlícího se ve vzduchu atmosféry díky teplotní inverzi.
Tento jev se často pozoruje v místech, kde jsou rozsáhlé rovné homogenní plochy, například v polárních oblastech nebo také v horských sedlech, případně nad vodními hladinami po chladném ránu či s rychlým ochlazením navečer.
„Když světlo prochází stejným materiálem, obvykle se šíří po přímce,“ řekl Xin Tong, doktorand optického zobrazování na Caltechu. „Ale když světlo narazí na jiný materiál, ohne se směrem k vyšší hustotě. Hustota vzduchu závisí na teplotě, takže když světlo prochází vzduchem při různých teplotách, ohýbá se směrem k chladnějšímu vzduchu, který je hustší. Malá změna polohy může způsobit, že optický jev zmizí,“ řekl Tong.
Zkuste si fata morganu udělat doma.
Na první pohled se může zdát, že nás místo fyzikálního pokusu dnes čeká představení optického klamu. Tento pokus je založen na zcela jednoduchém a již dlouho známém fyzikálním principu.
Na papír nakreslíme šipku. Papír opřeme, aby šipka ukazovala jedním směrem, a postavíme před něj prázdnou sklenici. Nalijeme vodu do sklenice a šipka se obrátí.
Vysvětlení: Šipku sledujeme skrz vodu, kde dochází na rozhraní vzduch – voda - vzduch k refrakci, čili k lomu světla. K lomu světla dochází na rozhraní dvou prostředí.
