Článek
Z pohledu tvorů, žijících na Zemi, si pohyb Země neuvědomujeme. Zvykli jsme si. Jenomže: „A přece se točí.“ Tuto památnou frázi zná snad každý.
Slavný výrok prohlásil Galileo Galilei, italský fyzik, matematik a astronom 26. února 1616 před soudem katolické církve. Mnoho lidí se ovšem přiklání k názoru, že tuto větu nikdy nevyslovil. Kdyby tak učinil, s velkou pravděpodobností by neunikl trestu smrti.
Jak rychle se tedy Země pohybuje kolem Slunce?
Začneme něčím tak snadným, jako je retrográdní pohyb. Možná to zní složitě, ale je to pohyb tam a zpět. K tomu dochází, když Země „dohání“ jinou planetu na své oběžné dráze.
Například Mars. Je dále od Slunce než Země, kolem Slunce oběhne za 686,9601 pozemského dne. V jednom bodě Země Mars dohoní a míjí ho. Když se planety míjejí, nejprve se na obloze pohybuje dopředu, poté, co jsme Mars minuli, zas dozadu. Oběžná dráha Marsu je výrazně excentrická, jeho vzdálenost od Země v opozici se mění v rozmezí 56 až 101 milionů km.
Dalším důvodem, proč si lidé začali uvědomovat, že možná nejsme středem vesmíru, byl pohled na paralaxu nebo zjevnou změnu polohy hvězd vůči sobě navzájem. Pro jednoduchý příklad paralaxy zvedněte ukazováček před obličejem na délku paže. Podívejte se na něj jedním okem, druhé zavřete, pak opačně. Zdánlivá poloha prstu se mění. Je to proto, že vaše levé a pravé oko se dívá na prst z mírně odlišných úhlů.
Totéž se děje na Zemi. Když se podíváme na relativně blízkou hvězdu v létě a pak v zimě, zjistíme, že mírně změnila polohu. Hvězdu vidíme z různých pohledů.
Země obíhá kolem Slunce rychlostí 30 kilometrů za sekundu, spolu se Sluncem obíhá kolem středu Mléčné dráhy rychlostí 200 kilometrů za sekundu. Naše galaxie se zase pohybuje vzhledem k ostatním galaxiím kolem nás. Veškerá hmota ve vesmíru neustále rotuje.
Rotace Země je konstantní, ale rychlost závisí na tom, v jaké zeměpisné šířce se nacházíte. Obvod rovníku je podle NASA zhruba 40070 kilometrů.
Den má 24 hodin. Obvod vydělte délkou dne a dostanete rychlost na rovníku, asi 1700 kilometrů za hodinu. Ale pokud se přesunete do poloviny zeměkoule na 45 stupňů zeměpisné šířky, buď na sever, nebo na jih, vypočítáte rychlost pomocí trigonometrické funkce zeměpisné šířky kosinusu.
Dobrá vědecká kalkulačka by měla mít k dispozici funkci kosinus, pokud nevíte, jak ji vypočítat: Kosinus 45 je 0,707, takže rychlost otáčení při 45 stupních je zhruba 0,707 × 1037 = 733 kilometrů za hodinu. Tato rychlost klesá, čím více jdete na sever nebo na jih. Až se dostanete na jeden z pólů, rotace bude velice malá: bude trvat 24 hodin.
Slunce má svou vlastní oběžnou dráhu v Mléčné dráze. Slunce je asi 25000 světelných let od středu galaxie a Mléčná dráha má průměr nejméně 100000 světelných let.
Podle Stanfordské univerzity jsme asi v polovině cesty z centra. Zdá se, že Slunce a sluneční soustava se pohybují rychlostí 200 kilometrů za sekundu. I při této vysoké rychlosti by sluneční soustavě trval oblet kolem Mléčné dráhy asi 230 milionů let.
Mléčná dráha se také pohybuje v prostoru vzhledem k jiným galaxiím. Asi za 4 miliardy let se Mléčná dráha srazí se svým nejbližším sousedem, galaxií Andromedy. Obě galaxie se k sobě blíží rychlostí asi 112 kilometrů za sekundu. Ale, žádné obavy. Galaxie se nejspíš prolnou a k žádné srážce nedojde.
NASA říká, že pravděpodobnost, že Země zastaví rotaci, je v příštích několika miliardách let nulová.
Pokud by se teoreticky Země náhle přestala pohybovat, mělo by to děsivý efekt.
Zaprvé, magnetické pole by pravděpodobně zmizelo, protože se předpokládá, že je částečně generováno rotací. Ztratili bychom naše barevné polární záře a pravděpodobně by zmizely i Van Allenovy radiační pásy obklopující Zemi. Pak by Země byla zcela bezbranná proti záření ze Slunce, ale i záření z vesmíru, uvádí NASA.
Atmosféra by se stále pohybovala původní rychlostí rotace Země. To znamená, že cokoliv na povrchu Země by bylo rozmetáno, protože by se to pohybovalo dál.
Další zdroje:
https://image.gsfc.nasa.gov/poetry/ask/a10840.html
https://nightsky.jpl.nasa.gov/docs/HowFast.pdf
