Článek
Na teplotě jsou závislé všechny biochemické procesy v organismu. V případě vysoké teploty se veškeré metabolické procesy zrychlují a zvyšují se potřeby na dodávky kyslíku a živin.
Člověk snese mnohem snáz mrazivé podmínky, než vysokou teplotu. Základní tělesná teplota člověka se obvykle pohybuje kolem 37 °C. K hypotermii (podchlazení) může dojít už od rozmezí teplot -1 °C až +10 °C, pokud navíc fouká silný studený vítr.
K podchlazení dochází, když tělo ztrácí teplo rychleji, než ho produkuje. Podle Národní meteorologické služby (NOAA) tělo ztrácí teplo ve vodě asi 25krát rychleji než ve vzduchu.
Naopak hypertermie, přehřátí organismu, je spojena s vyšším nebezpečím onemocnění a smrti, než nízké teploty. Tělo se začne bránit pocením. Vysoká teplota mění homeostázu (stálou teplotu těla), extrémní vysoká teplota vede ke znemožnění termoregulace, vnitřní teplota těla je neudržitelná. Dochází k poškození životně důležitých orgánů a smrti. Obzvláště nebezpečné jsou silné výkyvy teplot. O jak vysokou teplotu tedy jde a kolik člověk snese?
Vždy závisí na vlhkosti okolí.
Jestliže je vlhkost 100 %, pot se nemůže odpařovat a dojde k nemožnosti tělo ochlazovat na fyziologickou teplotu. Proto se pro měření vysokých teplot vždy používá takzvaný vlhký teploměr.
Vlhký teploměr je zjednodušeně speciální teploměr, zabalený do tkaniny nasáklé vodou a je odvětráván. Teplota vlhkého teploměru 35 °C představuje naši horní fyziologickou hranici, podle studie z roku 2020 zveřejněné v časopise Science Advances.
Teplota vlhkého teploměru není stejná jako teplota vzduchu, udávaná například Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ). Vždy se bere v úvahu skutečná teplota naměřená teploměrem a vlhkost ovzduší.
„Pokud je vlhkost nízká, ale teplota je vysoká, nebo naopak, teplota vlhkého teploměru se pravděpodobně nebude blížit bodu zlomu lidského těla,“ řekl Colin S. Raymond, postdoktorandský výzkumník v laboratoři Jet Propulsion Laboratory NASA, který studuje extrémní teplo. Podle Raymonda je teplota vlhkého teploměru nad 40 °C pro člověka kritická.
Lidské tělo se při této teplotě stává hypertermické, natolik přehřáté, že dochází k rychlému pulsu, změně duševního stavu, nedostatku pocení, k následné mdlobě a kómatu, podle National Institutes of Health.
Teplota vlhkého teploměru 40 °C nezpůsobí okamžitou smrt. Podle Raymonda nelze s jistotou říct, jak dlouho člověk přežije, pravděpodobně to bude trvat asi 3 hodiny. Nebezpečná teplota rovněž není určena přesně, ale kolísá mezi 34 až 36,5 °C. Tato teplota byla odvozena od studie, kdy byli lidé ponořeni v nádržích s horkou vodou. Jakmile začala teplota lidského těla nekontrolovatelně stoupat, test byl ukončen.
I nižší teploty mohou být smrtelné. Záleží na cvičení, vystavení těla přímému slunci a samozřejmě na různých zdravotních problémech člověka, včetně jeho věku.
Předpokládá se, že změna klimatu způsobí větší úmrtnost související s horkem a nižší úmrtnost související s chladem ve všech věkových skupinách.
