Článek
Vědci z Istanbulské univerzity Koç analyzovali soubory dat 280 účastníků ve věku 18 až 30 let, kteří byli ve vztazích déle než rok. Jejich výzkum, zveřejněný v časopisu Sage Journals, odhaluje, kteří lidé jsou nejvíc náchylní k nevěře.
Vědci zjistili, že touha mladých lidí podvádět své partnery je ovlivněna jejich rodinnými zkušenostmi, stylem citové vazby a úrovní intimity v jejich současných vztazích.
Jako klíčový faktor studie odhaluje nevěru rodičů. Téměř polovina účastníků uvedla, že alespoň jeden z rodičů měl mimomanželský poměr, nejčastěji jejich otec. Mladí lidé se o tom obvykle dozvěděli během dospívání - kolem 13 let, kdy si utvářejí vlastní chápání důvěry a romantické vazby.
Ti, kteří takový poměr zažili, projevovali vyšší úmysly podvést svého partnera. Autoři se domnívají, že tento mechanismus může odrážet mezigenerační přenos vzorců chování: rané zkušenosti se zradou normalizují nevěru a podkopávají základní důvěru.
Dalším aspektem je osobní zkušenost s nevěrou. Účastníci, kteří své partnery v minulosti podvedli, s výrazně vyšší pravděpodobností uváděli ochotu být opět nevěrní. Prožitá nevěra od bývalého partnera však nezvyšovala pravděpodobnost nevěry, což podle autorů podtrhuje důležitost osobních rozhodnutí, nikoli pouze traumatických zážitků.
Mezi další faktory autoři zařadili vzorce vázání se na druhého. Lidé, kteří se vyhýbají emocionální intimitě a snaží se zachovat si nezávislost, mají větší tendenci podvádět partnera. Autoři naznačují, že nevěra je v takových případech vnímána jako způsob, jak si udržet odstup a zabránit partnerovi, aby se „příliš přiblížil“. Úzkostná vazba, spojená se strachem z opuštění, v tomto vzorku neprokázala žádnou významnou souvislost s úmysly nevěry.
Naopak ochranným faktorem je intimita ve vztahu. Vysoká úroveň emocionální a sexuální intimity snižovala pravděpodobnost zvažování aféry. Když jsou potřeby intimity uspokojeny, motivace k nevěře mimo vztah klesá.
Zpočátku se zdálo, že muži vykazovali vyšší úmysl podvádět než ženy. Po kontrole dalších proměnných, jako jsou citové vazby, rodinné zkušenosti a historie vlivů se rozdíly začínaly stírat.
Nevěru způsobuje i závislost na druhém partnerovi, jak uvádí časopis American Sociological Review. S použitím údajů z Národního ongitudinálního (empirického) průzkumu mládeže z roku 1997 byl zkoumán vliv relativního výdělku na nevěru. Teorie sociální směny předpovídá, že čím větší relativní příjem člověk má, tím je pravděpodobnější, že se dopustí nevěry.
Nové studie porovnávají souvislosti mezi účastí mužů na základních (tradičně ženských) a vedlejších (tradičně mužských) domácích úkolech a sexuální frekvencí. Výsledky ukazují, že jak manželé, tak manželky v párech s tradičnějším uspořádáním domácích prací uvádějí vyšší sexuální frekvenci. To naznačuje, že pro sex mezi heterosexuálními manželskými partnery je důležitější tradiční rodina.
Autoři zdůrazňují, že zkušenost s rodinnou nevěrou ani minulé selhání neurčují osud vztahu. Podle nich hraje klíčovou roli kvalita intimity v páru: emoční otevřenost, upřímná komunikace o potřebách toho druhého a vzájemné porozumění pomáhají snižovat rizika a budovat silná, důvěryhodná pouta.
https://journals.sagepub.com/doi/abs/10.1177/1066480707309128
