Článek
Naší planetě trvá 365,24219 dní, než udělá celý oběh kolem Slunce (od jedné březnové rovnodennosti k další). To znamená, že náš kalendář je každý rok zpožděn přesně o 0,24219 dne.
V solárním gregoriánském kalendáři, který používá téměř celý svět, je jednou za 4 roky přestupný den, kdy se posouvá proti předcházejícímu roku datum o jeden den.
Gregoriánský kalendář, který v roce 1582 zavedl papež Řehoř XIII., obsahuje přestupné roky. Proč? Každé čtyři roky získáme přibližně 44 minut navíc, nebo den každých 129 let.
Přesto, abychom srovnali solární čas, přeskočíme přestupné roky každý rok stého výročí, s výjimkou těch, které jsou dělitelné 400, například 1600 a 2000.
Ale co kdyby se Země po své oběžné dráze pohybovala o něco rychleji nebo pomaleji, nebo kdyby se otáčela jinou rychlostí? Jak by pak vypadal náš kalendář? Úplně jinak.
Pojďme se podívat na Mars. Koneckonců, je to planeta v naší sluneční soustavě velmi podobná Zemi a pravděpodobný kandidát na mimozemskou kolonizaci.
Rudá planeta obíhá kolem Slunce ve větší vzdálenosti než Země, takže rok na Marsu trvá mnohem déle: 686,973 pozemských dnů. Zároveň se otáčí o něco pomaleji, takže marťanský den, sol, trvá 24,6597 hodin. (Sol je časová jednotka, odpovídající střednímu slunečnímu dni na povrchu planety Mars.)
Na Marsu je 668,59 solů (marťanských dnů) za rok. Takže v marsovském kalendářním systému by běžný rok měl 668 solů a přestupný rok by měl 669 solů.
Zajímavé na počtu solů za rok, 668,59, je to, co následuje za desetinnou čárkou: 59. To znamená, že marťanský kalendář bez přestupných dnů by se posunul o 59 dní každých 100 let, nebo o necelých 6 dní každých 10 let.
Každých deset marťanských let (solů) by muselo být přidáno šest přestupných solů. Marťané by tedy měli více přestupných let než Země.
Marťanský kalendář by mohl mít víc podob. Jak přidat přestupné roky, je předmětem diskuze.
Jedním z nejznámějších systémů je Darianův kalendář.
Zatím se žádný marťanský kalendář neujal. Možná ho ustálí až samotní Marťané.
Mezitím vesmírné organizace používají své vlastní zjednodušené kalendářní systémy pro své mise na Mars.
Udržování kalendáře v souladu s marťanskými ročními obdobími zde není hlavním problémem, takže pro jednoduchost se jejich počítání času obecně vyhýbá sladění marťanských roků a délek dnů pomocí přestupných solů. Spíše je založen buď na jednom, nebo na druhém.
Některé mise jednoduše počítají počet solů, které uplynuly od začátku mise (v závislosti na pozemských dnech). Jiné zase používají za základ roční oběh Marsu kolem Slunce.
