Článek
Zatímco se lidé připravují na to, že si v neděli 31. března 2024 posunou hodiny o hodinu dopředu, vlastně se připravují na narušení každodenní rutiny při svých činnostech, způsobených přechodem na letní čas.
Stejně jako všichni savci, i lidé reagují na okolní světlo, nejdůležitější signál, regulující naše biologické hodiny.
Člověk je jediným živočišným druhem, který se záměrně snaží ovládnout přírodu, například tím, že si odpírá spánek. Biologické reakce našeho těla na změny vede k dopadům na zdraví.
Výzkumníci zjistili, že „skok vpřed“ každý rok poslední neděli v březnu je spojen s vážnými negativními účinky na zdraví, včetně nárůstu infarktu a nedostatku spánku u dospívajících. Naproti tomu podzimní přechod zpět na standardní čas není spojen s těmito zdravotními účinky, podle komentáře z roku 2020.
Lidé jsou rozděleni v tom, jestli dál střídat letní a zimní čas, nebo ustálit zimní čas, popřípadě, jako v Turecku, celoroční letní čas.
Stručná historie letního času
Letní čas byl schválen za první světové války v roce 1916, a to hned v řadě evropských zemí. Jako první zřejmě letní čas zavedlo Německo, od 30. dubna do 1. října. Zároveň byl zaveden v Rakousku-Uhersku, jehož součástí tehdy byly i Čechy. Letní čas byl v Německu a Rakousku-Uhersku zrušen o dva roky později.
V Evropské unii včetně Česka byly v roce 1996 doby začátku a konce letního času sjednoceny.
Letní čas je záležitostí zemí mírného pásu. V tropickém pásu se délka dne v létě od délky „zimního dne“ liší minimálně, v tropech zavedení letního času postrádá smysl. Stejně jako v polárních oblastech, kde polární noc trvá až půl roku.
Původní letní čas měl přinést úsporu elektrické energie. V době zavedení letního času se myslelo, že více světla odpoledne by mohlo energii ušetřit.
Tato myšlenka se od té doby ukázala jako do značné míry nepřesná, protože v zimě se může zvýšit potřeba vytápění ráno a v létě se může zvýšit i potřeba klimatizace pozdě odpoledne.
Co možná nevíte
Turecko, které od roku 1972 mělo zavedený zimní a letní čas, stejně jako je doposud u nás, zrušilo 30. října 2016 zimní čas. Země od té doby má zaveden pouze letní čas po celý rok.
Studií bylo zjištěno, že tímto způsobem se snížily emise oxidu uhličitého o 1 500 až 8 200 tun denně. Zároveň byl zjištěn příznivý účinek na snížení dalších emisních plynů.
Ranní světlo je nezbytné pro nastavení přirozených rytmů těla: Probouzí nás a zlepšuje bdělost. Ranní světlo také zlepšuje náladu.
Ačkoli přesné důvody, proč nás světlo aktivuje a prospívá naší náladě, nejsou dosud známy, může to být způsobeno účinky světla na zvýšení hladiny kortisolu, hormonu, modulujícího stresovou situaci.
Například děti, vstávající do školy za tmy, mohou být chronicky spánkově deprivované kvůli škole, sportu a společenským aktivitám.
Největší výhodou letního času je, že poskytuje hodinu světla navíc v pozdním odpoledni nebo večerním období, v závislosti na ročním období, pro sport, nákupy nebo stravování venku.
Vystavení světlu později až do večera po dobu téměř osmi měsíců během letního času však má svou cenu. Toto prodloužené večerní světlo zpomaluje uvolňování melatoninu v mozku, hormonu, který podporuje ospalost, což zase narušuje spánek a způsobuje, že celkově spíte méně.
Bylo zjištěno, že změnou zimního času na letní se může zvyšovat počet lidí s cukrovkou, srdečními chorobami i rakovinou.
Vědci se domnívají, že tyto zdravotní problémy mohou být způsobené nesouladem v načasování mezi našimi biologickými rytmy a vnějším světem. Jinak řečeno, nesoulad spočívá spíš v tom, že chození do práce, do školy a potřeba spánku spočívá spíše na pravidelné době, než na východu a západu slunce.
