Článek
Kdy začíná astronomická zima? Sluneční paprsky svítí na obratník Kozoroha, 23,43 stupně jižní šířky. Tím začíná na severní polokouli zima, a zároveň nejdelší noc v roce. Tento den se označuje jako slunovrat (latinsky solstitium). Název je odvozen ze slova sol, které označovalo Slunce.
První zimní den je slunce na obloze přibližně jen 8 hodin a je ve velmi nízkém úhlu.
Naše planeta je na ose nakloněna ke Slunci o 23,4 stupně. Takže jak Země jednou za rok oběhne kolem Slunce, polovinu roku je zimní slunovrat na severní straně Země, druhou polovinu je na jižní straně. Mezi tím je rovnodennost, kdy slunce svítí stejnoměrně po celý den na všechny části naší planety.
Bez nakloněné osy by naše planeta nejenže neměla zimní slunovrat, ale vůbec by neměla roční období. Sklon osy Země znamená, že jak naše planeta obíhá kolem Slunce, různé oblasti planety jsou vystaveny různým stupňům slunečního záření.
Bez sklonu osy by Slunce svítilo celý rok jen kolem rovníku a všude na planetě by dopadalo stejné množství světla po celý rok.
V dávných dobách si lidé mysleli, že Slunce obíhá kolem Země. Když se Slunce začalo vracet na oblohu, byl to důvod k oslavám. Věděli, že jaro se blíží.
Velký římský festival, známý jako Saturnálie, se konal každý rok během třetího prosincového týdne. Lidé se na svátky vraceli domů a měli dobrou náladu. Vyměňovali si dárky, zdobili domy, ulice. Vlastně se tato tradice dodržuje dodnes.
Od zimního slunovratu se délka dne prodlužuje. Zpočátku nepatrně. Za měsíc už je to ale znát. Přesto existuje staré přísloví: „Jak se dny prodlužují, chlad sílí.“
Atmosféra v zimních měsících zaostává za svitem Slunce, což je situace, která trvá několik týdnů nebo déle. Opačný proces nastává po letním slunovratu koncem června. Existuje tedy teplotní zpoždění asi o měsíc. Na severní polokouli nejchladnější počasí obvykle přichází koncem ledna a nejteplejší koncem července.
Zimní slunovrat je bod, ve kterém je dráha slunce na obloze nejjižněji. Při zimním slunovratu se slunce pohybuje po obloze nejkratší cestou. To má za následek den v roce s nejmenším slunečním svitem, a tedy nejdelší noc.
Abychom byli přesní, zimní slunovrat označuje astronomickou zimu. Tento název byl přijat proto, aby se odlišil od meteorologické zimy, začínající 1. prosince.
Zimní slunovrat označuje bod sklonu zemské osy, který je nejdále od Slunce, letní slunovrat označuje bod, ve kterém má naše planeta maximální sklon osy směrem k naší hvězdě.
Zimní slunovrat označuje nejkratší den v roce, letní slunovrat označuje nejdelší období slunečního svitu. Po letním slunovratu se dny stále zkracují, stejně jako se dny prodlužují po zimním slunovratu. Během letního slunovratu se slunce na obloze objevuje nejseverněji, při zimním slunovratu nejjižněji.
