Článek
Nikdo si není jistý, jaké vesmírné zbraně existují. Tím spíš je znepokojivá zpráva, která se objevila před několika dny, zpráva o záhadné ruské vesmírné zbrani.
Americké rozhlasové stanice a noviny uvedly, že se jedná o ruský vesmírný jaderný systém, který dosud nebyl ve vesmíru použit a který by mohl ohrozit americké a spojenecké satelity.
Orbitální dráha (oběžná dráha) je trajektorie ve tvaru uzavřené křivky, po které obíhá kosmické těleso kolem těžiště soustavy. Existuje několik druhů oběžných drah.
Nízká oběžná dráha (LEO) je nejnižší oběžná dráha. Začíná nad hranicí atmosféry, zhruba 150 km nad povrchem Země, končí ve výšce kolem 2 000 km. Družice na této dráze jsou chráněné pozemským magnetickým polem a jsou také chráněné před kosmickým zářením. Na této oběžné dráze je soustava satelitů Starlink od společnosti SpaceX a Mezinárodní vesmírná stanice (ISS), cca 400 km nad Zemí. Na LEO se nachází největší množství kosmického odpadu.
Střední oběžná dráha (MEO) je ve výšce 2 000 km až 35 000 km. Družice na této dráze mají oběžnou dráhu 12 hodin.
Vysoká oběžná dráha (HEO) začíná za geostacionární dráhou. Není příliš využívaná pro družice.
Geocentrická dráha (GEO). Na ní se pohybují telekomunikační, navigační a další družice. Začíná ve výšce 35 786 kilometrů nad Zemí a je známá tím, že družice na ní mají oběžnou dobu 24 hodin, což znamená, že se zdánlivě zastavují nad jedním bodem na povrchu Země.
Každá z těchto oběžných drah má své specifické vlastnosti a využití by bylo různé. Nová ruská vesmírná zbraň může být schopna využít všechny orbity.
Většina počátečních zpráv je protichůdná, některé zdroje popisují kosmickou loď s jaderným pohonem a jiné jaderně vyzbrojenou. Existují v zásadě tři možnosti:
Jaderná zbraň určená k ničení satelitů, která by byla umístěna na zemi a vypuštěna pouze v případě potřeby.
Jaderná zbraň, která by byla umístěna na oběžné dráze.
Satelit s jaderným pohonem, který by sám o sobě nebyl bombou, ale místo toho by využíval jadernou energii k pohonu nějakého jiného druhu zařízení.
Teorie o tom, co by to mohlo být, publikoval PBS NewsHour (celý článek je zde). Rusko má v úmyslu umístit ve vesmíru satelit se schopností elektronického boje. Účelem elektronického útoku je rušit nebo falšovat signály vysílané nebo přijímané cílovým satelitem.
Je známo, že Rusko takové systémy prozkoumalo. Zpráva o globálních protidružicových schopnostech, kterou zveřejnila nevládní organizace Secure World Foundation, uvádí: „Nové důkazy naznačují, že Rusko může vyvíjet vysoce výkonné kosmické platformy elektronického boje, aby posílilo své stávající pozemní platformy.“
Proč používat jaderný reaktor k pohonu vesmírné zbraně? I to je vyzkoušeno.
USA poprvé vyslaly satelit s jaderným pohonem na oběžnou dráhu v roce 1965 a Sovětský svaz vyslal na oběžnou dráhu více než 40 takových satelitů. Jejich výhodou je, že mohou generovat dostatek energie. To umožnilo sovětským satelitům nést výkonnější radary. Dnes by to ruským satelitům umožnilo nést výkonnější rušičky ve velkých oblastech.
Pomineme-li legálnost, byla by to destruktivní a nevybíravá zbraň.
