Článek
Lidé se kdysi toulali přírodou a sháněli potravu tak, že lovili divoká zvířata a sháněli potravu sběrem jedlých travin a ovoce. Proč se ale z kočovných kmenů, sběračů a lovců, stali lidé závislí na určité lokalitě? Tento vývoj je jednoznačně závislý na změně klimatu.
Přibližně před 15 000 lety došlo k oteplování Země a začala se zvyšovat hladina oceánů. To navždy změnilo způsob života lidí, kteří se usadili a začali mít víc času na obdělávání polí, domestikaci zvířat a vytváření lepších nástrojů a zbraní. Tato doba se shoduje s poslední dobou ledovou a začátkem současné geologické éry, holocénu.
Po této změně klimatu se začali měnit i lidé. Podmínky začaly být příznivé pro stálá stanoviště. Z lovců a sběračů, kteří se potulovali krajinou, se postupně stávali usedlíci, víc a víc závislí na určitých oblastech. Populace lidí pozvolna rostla, lidé začali být závislí na půdě. Tento přechod je označován za zemědělskou, nebo také neolitickou revoluci, asi před 12 000 lety.
K trvalému přechodu s vazbou na půdu došlo někdy mezi 10. a 8. tisíciletím před naším letopočtem. Důkazy byly zdokumentovány po celém světě. Předpokládá se, že k obdělávání půdy došlo nejprve v takzvaném Úrodném půlměsíci, v oblastech, kde byly vhodné podmínky pro vznik civilizované společnosti. Jednalo se o oblasti vhodné pro zemědělství, od Nilu přes Kypr, Mezopotámii, až k Perskému zálivu.
Zemědělství vznikalo tak, že lidé začali pěstovat obilniny bohaté na bílkoviny a domestikovat zvířata. Zároveň začalo vznikat soukromé vlastnictví. V důsledku zvýšení závislosti lidí na půdě vznikaly společenské nerovnosti a obavy z nedostatku. Lidé začali vlastnit půdu a hromadili bohatství.
Předpokládá se, že lidé sbírali rostliny a semena již před 23 000 lety, jak je uvedeno ve studii zde. Usedlejší způsob života vyplýval i z potřeby uskladňovat semena a ošetřovat rostliny v průběhu vegetace.
Prvními plodinami, více než třetinou souboru semen a plodů, tehdy pěstovaných, byly rostliny patřící do čeledi trav (Poaceae), včetně divoké pšenice dvouzrnky, divokého ječmene a divokého ovsa (Triticum dicoccoides, Hordeum spontaneum, Avena barbata/sterilis), uvádí studie. Zároveň se začaly pěstovat následně domestikované druhy plodin, jako je hrách, čočka, mandle, fíky, hrozny a olivy. Strava lidí byla silně rozmanitá.
Lidé zjistili, že některá zvířata lze domestikovat. Důkazy o pasení ovcí a koz byly nalezeny v dnešním Iráku a Turecku, lidé zde chovali zvířata již před 12 000 lety. Zvířata byla využita i k obdělávání polí a poskytovala mléko a maso. To zvýšilo dostupnost jídla a lidská populace se mohla rozrůstat. Tím se zároveň rozvíjela civilizace zlepšováním tehdy potřebných technologií a rozšiřováním znalostí, obchodu i umění.
Zvyšování přebytků úrody a chov dobytka byla tvrdá práce, kdy dobrá léta přerušovaly pohromy, loupení nájezdných kmenů a neúroda. Přesto, nebo snad právě proto, se lidé snažili vylepšovat svůj život. Vznikaly různé nové profese, jako stavitelé, obchodníci, řezníci, výrobci různých nástrojů, ale i kněží, kteří se modlili za lepší úrodu, vojska, chránící nová společenství. Postupně se zvyšovala produktivita výroby a množství lidí se zvětšovalo. Vznikala hradiště, pak vesnice a města.
Zemědělství přineslo lidem vyřešení problému nedostatku potravy a vznik nových technologií, usnadňující život.
I v současné době je lidstvo ovlivňováno co nejvyšší produkcí jak potravin, tak výrobků, užitečných pro život. Věda rychle vyvíjí nové moderní technologie, které lidem převážně pomáhají.
Vzhledem k tomu, že jsme jako Homo sapiens 95 % historie strávili lovem a sběrem, v každém z nás zbylo v mysli něco z lovce i sběrače. Vždy je třeba mít na paměti, že produktivita kusu země je přímo úměrná množství energie, kterou do něj vložíte.
https://www.pnas.org/content/105/33/11597
