Článek
Nedávný ranní mráz, při kterém mi zmrzly květy na ovocných stromech, mě nenadchl. Ale zároveň jsem si vzpomněl na několik fyzikálních jevů, které jsou velice efektní. Na tyhle „triky“ si ale musíme počkat, až budou větší mrazy.
Vezmeme sodovku nebo sycený alkoholický nápoj, zavřený nejlépe v skleněné nebo hliníkové lahvi, a lahev necháme ve sněhu a mrazu pár hodin. Po otevření lahve uvidíme něco jako rozbředlý sníh. Je to tím, že po otevření se sníží tlak uvnitř lahve a uvolní se drobné bublinky oxidu uhličitého, které slouží jako zárodek pro drobné ledové krystalky. To funguje i při přídavku alkoholu.
Alkoholu ale nesmí být moc. Čistý alkohol mrzne až při mínus 114 °C, takže aby nám efekt fungoval, musí být lahev s větším množstvím alkoholu déle v mrazu. Sklo a hliník mají tendenci fungovat lépe než plastové lahve.
V mrazu si můžeme pohrát i s vařící vodou. Nejde to ale v běžném mrazu, efekt se projeví, když je aspoň minus 24 °C, nejlépe až 30. Ale to už musíte v zimě do hor.
Studený vzduch je velmi hustý, proto je jeho schopnost zadržovat molekuly vodní páry nepatrná. Takže když vyhodíte vroucí vodu nahoru, vzduch ve velkých mrazech nemá místo pro vodní páry. Stejně tak vznikají sněhové vločky. Pára se vysráží ulpíváním na mikročásticích ve vzduchu, obvykle sodíku a vápníku, a vytvoří krystaly. Tím dostanete velice působivý efekt, například úžasný pás, tvořený krystalky ledu.
V mrazu pod minus 11 °C vytvoříte běžným způsobem bubliny. Trik spočívá v tom, že když bubliny vyhodíte do vzduchu, aby měly čas zmrznout, než dopadnou na zem nebo jiný povrch, vytvoří krystalické vzory. Jak dopadnou na tvrdou plochu, některé se mohou rozbít a mohou vypadat jako skořápka prasklého vejce.
Do teď to bylo hraní. Nakonec mám něco životu nebezpečného.
Asi už jste slyšeli, že nějaký nevzdělaný trouba přiložil na kolejnici, železné zábradlí, nebo jiný větší železný objekt v mrazu jazyk. Možná nevěřil tomu, co slyšel, že jazyk nejde od kovu odlepit. Pak hasiči museli použít autogen.
Proč tomu tak je? Jazyk je teplý, a když se dotkne zmrzlého kovu, kov do sebe vsaje teplo a jazyk ochladí. To způsobí, že tělo pošle do chlazené oblasti více tepla. Jenomže vysoká tepelná vodivost kovového předmětu znamená, že nasává toto teplo rychleji, než ho tělo stihne dodat jazyku. Vlhkost na jazyku zamrzne v pórech jazyka a kovu.
Někdo si řekne: povídačky. Jenomže podobný případ byl zdokumentován ve Spojených státech.
Jednou v zimě si dvanáctiletá Maddie Gilmartinová z East Kingstonu v New Yorku vyzkoušela, co se stane, když položíte jazyk na zamrzlý kovový stožár.“A skutečně se beznadějně přilepil,“ jak je uvedeno v New York Daily News.
Rodiče se jí snažili foukat teplý vzduch na jazyk a polévat ho teplou vodou, aby se uvolnil, ale marně. Nakonec ji záchranáři vyprostili s kusem kovu na jazyku. Dívka měla otok jazyka několik měsíců.
