Článek
Lidé, kteří se dobře vyspí, mají pocit svěžesti a soustředění. Přes tuto známou věc si vědci nejsou jistí, proč tomu tak je, proč třetinu života prospíme. Převládá teorie, že hlavní funkcí spánku je regenerace mozku, kdy se vyplavují toxiny a posiluje se imunitní systém. Naopak nedostatek spánku nebo nekvalitní spánek možná zvyšuje riziko Alzheimerovy choroby a dalších mozkových poruch. Může se změnit spojení mezi neurony a tím snížit vytváření a vybavování vzpomínek.
Vědci odhalili možnou souvislost mezi spánkem a učením. Během dne se při běžném dění i učení aktivují neurony v hipokampu, který má zásadní vliv na paměť. Během spánku se v hipokampu vzpomínky upevňují a jsou převedeny z krátkodobé paměti do dlouhodobé. Problém nastal, když se vědci snažili zjistit, proč se celý život vzpomínky ukládají a nedojde k přetížení ani k vyčerpání neuronů.
„Uvědomili jsme si, že existují i jiné hipokampální stavy, ke kterým dochází během spánku, kdy je vše utlumeno,“ říká autorka studie Azahara Oliva, Ph.D., odborná asistentka na katedře neurobiologie a chování na Cornellově univerzitě.
Studie, publikovaná 15. srpna 2024 v časopisu Science, uvádí, že během hlubokého spánku určité části hipokampu nevykazují žádnou činnost. To zřejmě umožňuje neuronům obnovit se do stavu, při kterém dochází k úplnému restartu. Tento proces, by mohl mozku umožnit znovu použít stejné zdroje, stejné neurony, pro nové učení další den.
Někteří vědci jsou opatrní a nový výzkum odmítají podpořit; říkají, že nová studie je příliš odlišná a neprozkoumaná oproti zavedené teorii čištění neuronů ve spánku. „Když kritizujete koncept, který už nějakou dobu existuje, pak by váš návrh měl být ještě lepší,“ říká Per Kristian Eide z University of Oslo.
Nicholas Franks, anesteziologický výzkumník na Imperial College London, říká: „Opravdu se mi líbila tato teorie spánku jako základní mechanismus pro úklid, který udržuje mozek zdravý a plně funkční.“ Zpochybnil ale, že měření pomocí sledování barviva v krevních a lymfatických cévách je plně spolehlivé.
Přesto objev tohoto mechanismu pomáhá „sladit různé teorie o roli spánku pro formování paměti,“ poznamenávají neurovědci Xiang Mou a Daoyun Ji v souvisejícím vědeckém pohledu. Zjištění také pomáhají vysvětlit, proč všechna inteligentní zvířata potřebují spánek, a mohla by nám dokonce poskytnout nové nástroje k posílení paměti, když poruchy jako Alzheimerova choroba způsobují její ochabnutí.
https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC5888402/
https://news.cornell.edu/stories/2024/08/sleep-resets-neurons-new-memories-next-day?et_rid=995906992&et_cid=5324475
https://www.science.org/doi/10.1126/scitranslmed.3003748?adobe_mc=MCMID=23356972519122257623626046030370622430%25252525257CMCORGID=242B6472541199F70A4C98A6%25252525252540AdobeOrg%25252525257CTS=1716562992
https://www.nature.com/articles/s41593-024-01638-y
