Článek
Myši žijící v přírodě se odlišují od těch žijících např. ve městech. Městské myši jsou odlišné nejenom tím, že mohou být „extrémně odvážné, hlučné myši“, ale i proto, že žijí obvykle na stejném místě, které nerady mění. I proto se jejich vývoj po generace mění. Vyvíjejí se jinak než jejich příbuzní žijící v přírodě. Dokonce v různých částech města mohou být přírodně geneticky modifikované a přizpůsobené různým podmínkám. Budovy navíc nabízejí bezpečí před predátory, stejně jako úkryt a potravu.
Vliv městského prostředí na evoluci myší domácích je zásadní. Předpokládá se například, že městské myši mohou být větší než venkovské myši, a to kvůli rozdílům v jejich metabolismu. Existují rozdíly v úrovni stresu myší kvůli různým faktorům, se kterými se setkávají, včetně toho, že žijí tak blízko lidí. Městské myši jsou také vystaveny více nemocem, které ovlivňují jejich imunitní systém.
Myši se běžně používají v lékařském výzkumu kvůli jejich fyziologické a genetické podobnosti s lidmi. Jejich evoluční změny však lze pozorovat i během relativně krátkého období, což z nich činí ideální předmět pro výzkum toho, jak se přizpůsobují například urbanizaci. Myši se přizpůsobují městské stravě, která je velmi bohatá na rafinované obiloviny, cukry a sacharidy a podobné věci. Například je známá jejich záliba jíst sladké.
Stejně jako krysy mají myši tendenci ukazovat se tam, kde je hojnost odpadků a zbytků jídla. Zdá se však, že tíhnou ke starším budovám, kde přirozené osídlení vytvořilo malé vchody, a tráví méně času venku, aby se vyhnuly predátorům, mezi něž patří i krysy.
Myši se prostě zaměřují na to, aby se přizpůsobily městskému životu, a jak mnozí víme, daří se jim to velice úspěšně.
Zdroj: Nature, vlastní zkušenosti autora
