Článek
Olympijské hry jsou pořádány jednou za čtyři roky, přičemž každý druhý rok se střídají letní a zimní olympijské hry.
Letos byl olympijský oheň pro Olympijské hry v Paříži zapálen při slavnostním ceremoniálu inspirovaném starověkem, který odstartoval štafetu s pochodní z Řecka do Francie.
Oheň byl zapálen v úterý brzy ráno na místě starověké Olympie a letos v létě na své cestě do hlavního města Francie urazí více než 3 000 mil (asi 48 000 km). Zahájí štafetu s pochodní, která vyvrcholí 26. července v Paříži, kde se bude oheň udržovat po celou dobu her.
Slavnostní obřad byl naplánován tak, aby zachytil sluneční paprsky parabolickým zrcadlem. Zatažená obloha ale donutila úterní obřad k náhradnímu řešení: použití předem zapáleného ohně místo spoléhání se na bohy. To se stalo v úterý brzo ráno na místě starověké Olympie.
Olympijský oheň je jedním z několika základních symbolů olympijských her. Připomíná oheň, který podle legendy ukradl Prométeus Diovi a dal ho lidem. Původ tohoto symbolu pochází ze starověkého Řecka, kde byl oheň udržován po dobu trvání her. Tento zvyk byl obnoven na letních olympijských hrách v Amsterdamu v roce 1928.
Běh s olympijskou pochodní se poprvé uskutečnil v roce 1936 před hrami v Berlíně a oheň mířil dlouhou cestou z Olympie do dějiště her.
Pochodeň je konstruována tak, že by oheň neměl uhasnout ani v řídkém vzduchu a extrémním počasí. Pro každý případ však při každé olympijské štafetě zůstává jedna záložní pochodeň v Řecku.
Přesto se uhašení ohně podařilo. A víte komu? Primát v uhašení olympijské pochodně drží Češi, kterým se podařilo zhasnout olympijský oheň v létě 1936. V roce, kdy olympiádu hostil Berlín a rituál běhu s pochodní se konal vůbec poprvé.
K uhašení došlo 30. července poté, co oheň z Olympie, nesen přes Atény, Delfy, Soluň, Sofii, Bělehrad, Budapešť a Vídeň dorazil do Prahy.
V ocelových pochodních, vyrobených essenskou firmou Krupp, totiž hořel hořčíkový prášek, který ale hořel pouhých 10 minut. Protože se v Praze protestovalo proti hrám, a mezi demonstranty byli i poslanci, podařilo se zabránit štafetovému zapálení nové pochodně a oheň jednoduše zhasl.
V Praze tak nakonec musela zaskočit náhradní pochodeň, která byla povinně v záloze po celou dobu.
Jak káže starodávný zvyk, oheň zapaluje velekněžka boha slunce Apollóna, která boha požádá o pomoc při zapálení plamene v ruinách chrámu bohyně Héry, manželky Dia a královny bohů.
Kněžka, známá jako Hestia, pak odnese plamen v urně na starověký stadion v Olympii, kde je předán prvnímu nositeli pochodně spolu s olivovou ratolestí, symbolizující mír. Letos kněžku zastupovala řecká herečka Mary Minaová.
Prvním nositelem pochodně bude olympijský vítěz ve veslování Stefanos Ntouskos, který převezme plamen na okraji starobylého olympijského stadionu při startu štafety napříč Řeckem.
Koncem tohoto měsíce bude v Aténách předán organizátorům her v Paříži, než odpluje do Francie na palubě historické třístěžňové lodi Belem. Olympijský oheň dorazí do středomořského přístavního města Marseille 8. května.
Starověké hry se datují do roku 776 př. n. l., byly velmi populární a pokračovaly až do doby, kdy byly v roce 393 našeho letopočtu zakázány křesťanským císařem Theodosiem I., posledním císařem Římské říše, který hry považoval za součást pohanského kultu.
Velká část současné moderní slavnosti se tehdy nekonala. Například neexistovala štafeta s pochodní. Zato olympijští závodníci museli být nazí. Stejně tak sportovci už nejsou poléváni olivovým olejem. Změna je i v tom, že ve starověku se nesměly her účastnit ženy, nesměly být ani přítomny.
V dávných dobách nebyl sportovec diskvalifikován pro opakované porušení startu, ale byl trestán tělesně.
