Článek
Jenom si při pohledu na uplynulé dny říkám, zda k tomu naše společnost vůbec dozrála. A hlavně, zda je ta ruka podávaná s čistými úmysly.
Sudetoněmecký sjezd v Brně mě totiž donutil počkat s tradičním Pátečníkem i celkovým hodnocením až na neděli. Chtěl jsem vidět ten tyátr až do samotného konce. A přiznám se otevřeně – zůstala ve mně pachuť.
Kouzelné souhry okolností
Vezměme si jen samotné datum. Celá akce v Brně začala 22. května. Náhoda? Možná. Ale přesně 22. května 1946 byl v Praze po právu oběšen nacistický vrah Karl Hermann Frank. Zahájit sudetoněmecký sjezd, který Brno spolufinancuje a ve kterém se točí desítky milionů korun, zrovna na tohle výročí? To považuji za záměrný kalkul, který má v lidech vyvolat emoce.
A ty emoce přišly. Obzvlášť když se podíváte na vizuální styl, když v Brně o míru a utrpení svých odsunutých krajanů mluví muž s pečlivě přeloženou patkou, člověku se okamžitě vybaví jeden rakouský malíř pokojů, který v minulosti zničil Evropu.
Ještě v roce 2015 měl přitom tento spolek ve svém programu zrušení Benešových dekretů. Ano, je to deset let zpátky. Dnes sice jeho šéf do médií opatrně vykládá, že dekrety sice svalují kolektivní vinu, ale historii už změnit nelze. Jenže před pár lety ji měnit chtěl. A v zádech mu stojí německá AfD, která v Bavorsku o rušení dekretů klidně nechá hlasovat na politické úrovni, a naše „lepší společnost“ to vyčítá české SPD, protože v Evropě sedí u jednoho stolu. Dobrý bizár, co?
Jak řekl můj oblíbený Umberto Eco: „Fašismus dneška nemá navenek s tím minulým nic společného. Žádné uniformy, žádné pochody se vzpaženou paží. Ten dnešní je moderní, rafinovaně zabalený a prodávaný pomocí PR…“ To, co jsme viděli v Brně, je přesně ono.
Bič jménem „Čecháček“
Fascinuje mě ale ještě jedna věc: reakce naší domácí scény. Pokud jako občan nevyjadřujete dostatečné nadšení z tohoto „autobusového zájezdu strýčka Bertíka“ (v tom Dan Vávra pobavil) do Brna, okamžitě od pokrokových elit dostanete nálepku, že jste zakomplexovaný „Čecháček“.
Víte vůbec, kdo tento výraz v našem prostoru zpopularizoval? Protektorátní ministr lidové osvěty a symbol kolaborace Emanuel Moravec! Právě on jím pohrdavě častoval český národ, který měl podle něj „rozhled slimáka a morálku hokynáře“. Je to opravdu kouzelná souhra okolností, že dnešní morální majáci a milovníci „lepší velké Evropy“ používají stejný slovník jako nejznámější český vlastizrádce.
Žijeme v naprosto bizarním světě. Progresivisté a extrémní levice, kteří jinak nemohou přijít „ošklivým nacionalistům“ na jméno a český národ považují za přežitý sociální konstrukt, najednou nadšeně vítají sjezd etno-nacionalistů. Najednou oslavují „právo na sebeurčení“ lidí, jejichž celá identita se odvíjí čistě od jejich etnicity a území předků, které si navíc po roce 1918 sami vymysleli na mapě.
Konat takovou akci navíc v Brně, jen kousek od Kounicových kolejí, kde gestapo brutálně popravovalo české vlastence před zraky přihlížejících civilistů, není gesto usmíření. Pro mě je to necitlivá provokace a výsměch naší malé hezké zemi, našim předkům, naší historii.
Od Brna k Explosii a nové naději
Svět se ale netočí jen kolem Brna. V uplynulém týdnu mě nadzdvihlo i další téma – možný prodej státního podniku Explosia Pardubice, který do médií vnesl náš předseda Andrej Babiš. Za mě je prodej takto strategického podniku nešťastný krok. Chápu, že stát nemá peníze a z EU či NATO možná přicházejí tlaky na obrovské investice, které si stát v současné situaci nemůže dovolit. Andrej Babiš téma otevřel naprosto správně – vyhověl tím nutnosti o problému mluvit veřejně, ale zároveň věřím, že ho rázně uzavře ve prospěch naší země. Český národ si totiž prodej rodinného stříbra nepřeje a my musíme hájit naše zájmy. Uvidíme v příštích dnech.
Abychom ale nekončili jen „pesimisticky“ – ve čtvrtek mě na sněmu zvolili předsedou hnutí ANO na Praze 3. Bylo to extrémně náročné období, kdy jsme museli celý místní tým vybudovat doslova od začátku. Těším se na tu práci, na kampaň do komunálních voleb a pevně věřím, že náš nový tým uspěje.
Protože přesně to teď potřebujeme: méně rafinovaného PR zvenčí a více poctivé práce pro lidi u nás doma. Změna se blíží a bude líp!
Hezké dny.
