Hlavní obsah
Lidé a společnost

Umělá děloha - obavy i přehnané naděje

Foto: Pavel Trávník

Není to technický návrh, je to karikatura

V diskusi o umělé děloze zaznívají současně optimistické i pesimistické pohledy, etické výhrady, ale především nerealistické představy o možnosti umělou dělohu sestrojit.

Článek

Nejprve trochu o tom, co to děloha je a zejména jak funguje placenta, která je pro funkci dělohy v těhotenství podstatná.

Děloha a placenta

Děloha je orgán, v němž v těhotenství probíhá vývoj embrya a poté plodu. Stěna dělohy je tvořená hladkou svalovinou, která se při růstu plodu přizpůsobuje jeho velikosti a při porodu plod vypuzuje do porodních cest. Děložní dutina je vystlána sliznicí, které říkáme endometrium. V sekreční fázi cyklu (po ovulaci) se proměňuje v tzv. deciduu, což je sliznice přizpůsobená pro výživu embrya před implantací a k implantaci embrya. V ní se postupně vytváří složitý orgán, placenta.

Placenta zajišťuje spojení mezi mateřským organismem a plodem. Je složena z propojené embryonální a mateřské tkáně. Zásobuje plod živinami a kyslíkem, odvádí odpadní látky, vytváří hormony udržující těhotenství, zajišťuje imunitu plodu pro období, kdy ještě není schopen tvořit vlastní protilátky a také komunikaci mezi matkou a plodem. Má velmi složitou stavbu, složitější než třeba ledvina nebo játra.

Komunikace mezi matkou a plodem

Komunikace mezi matkou a embryem v období kolem implantace v děloze je nezbytná pro úspěšný začátek embryonálního vývoje a komunikace mezi matkou a plodem v pozdějším těhotenství je důležitá pro jeho normální fyzický i psychický vývoj.

Po asistované reprodukci se úspěšně rodí děti

Nelze vést paralelu mezi asistovanou reprodukcí a umělou dělohou. Metody asistované reprodukce jsou sice velmi náročné na znalosti, vybavení a materiál a jejich vývoj do současné úspěšné aplikace trval jen několik desetiletí, ale vývoj embrya v období implantace a dále je nesrovnatelně složitější než jeho vývoj prvních několik dní, kdy se může vyvíjet i v laboratoři. Dále už nezbytně vyžaduje velmi složité prostředí mateřského organismu.

Existuje umělá ledvina, mimotělní krevní oběh …

Nelze srovnávat například umělou ledvinu, mimotělní krevní oběh nebo i umělé srdce s umělou dělohou. Umělá ledvina, mimotělní oběh nebo umělé srdce pracují na relativně jednoduchých fyzikálních principech, a přesto jejich technická realizace v použitelné podobě vyžadovala značné úsilí a desetiletí vývoje. Děloha a placenta pracují na nesrovnatelně složitějších biologických principech a pro svou funkci potřebují využít celý mateřský organismus.

Co když …

Možná, že se někdo přesto o konstrukci umělé dělohy pokusí, převládne sebevědomí nad znalostmi a respektem k reálným možnostem. Podle mého názoru tento pokus skončí neúspěchem u experimentálních živočichů, nedospěje do stadia, kdy by byl prováděn na lidských embryích.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz