Článek
Žluté oční bělmo, akné, obrovské břicho, nahrbená záda, oteklé kotníky či výrazné vrásky. Tak bychom mohli vypadat v roce 2055, pokud bychom se dnes začali stravovat především nezdravými a ultrazpracovanými potravinami a celých 30 let s tím nepřestali. Tato predikce vychází z nového modelu umělé inteligence zvaného Michael, který nechala zpracovat britská firma Gousto.
Nadměrný příjem nezdravého jídla, které postrádá čerstvé a výživné suroviny, má za následek řadu nemocí a zdravotních komplikací. Patří sem ztučnění jater, cukrovka 2. typu, kardiovaskulární potíže a nárůst viscerálního tuku, jenž je spojený s mnoha dalšími chorobami, včetně rakoviny. Tento výčet ale nekončí. Při tomto typu stravování také roste počet lidí trpících úzkostmi a depresí. Dalšími problémy jsou suchá a svědivá pokožka způsobená dehydratací, zhoršený spánek a následně zvýšená denní ospalost, podrážděnost, špatná koncentrace a větší míra stresu. To vše vede k rychlému vzniku viditelných vrásek.
„Ultrazpracované potraviny nejsou škodlivé svou podstatou, ale jakmile začnou v naší stravě dominovat, máme problém. Nahrazují totiž čerstvé potraviny bohaté na živiny, což vede k riziku dlouhodobých zdravotních problémů, jako jsou kardiovaskulární potíže, metabolické poruchy a nedostatek živin,“ uvedla v této souvislosti doktorka Hilary Jones pro britský deník Mirror.
Od hranolek až po cereálie
Co vlastně pojem ultrazpracované potraviny znamená a co přesně tam patří? Jsou to jídla obsahující složky, jež se v běžné kuchyni nepoužívají. To jsou nejrůznější umělá sladidla, barviva, aromata, emulgátory nebo zahušťovadla. Výrobci je přidávají z několika důvodů: jsou trvanlivé, snadno se konzumují a navíc jsou chuťově velmi atraktivní. Šíře potravin, které sem patří, je obrovská – od sladkostí a snacků, ochucených mléčných produktů a sladkých nápojů, přes průmyslově zpracované uzeniny, mražené polotovary, instantní výrobky, ochucovadla a průmyslově vyráběné sladké pečivo až po slazené cereálie. Jsou to jídla, která mají výraznou chuť, nízkou nutriční hodnotu a zasytí na relativně krátkou dobu.
Zvláštní kapitolou je pak fastfoodové jídlo nabízené mnoha velkými řetězci, které na ultrazpracovaných potravinách postavily svůj byznys, přičemž i mezi nimi se najdou výjimky. Dělají to především pro chuťovou atraktivitu takového jídla. Roli ale hraje i fakt, že je snadno skladovatelné, dobře se přepravuje a následně rychle připravuje. A silnou motivací jsou i nízké náklady, protože výroba vysoce průmyslově zpracovaného jídla je mnohem levnější než použití čerstvých ingrediencí.
Velké břicho, prázdná kapsa
Není žádným tajemstvím, že nezdravé stravování postihuje široké spektrum lidí, bez ohledu na věk, pohlaví nebo lokalitu. Nicméně, nejvíce zasaženi jsou lidé s nižšími příjmy. Ultrazpracovaných potraviny jsou levnější a snadno dostupné ve srovnání s čerstvými a výživnými potravinami. Lidé s nižšími příjmy si častokrát nemohou dovolit kvalitní stravu, což vytváří začarovaný kruh, ve kterém nízké příjmy vedou k horšímu zdraví a špatné zdraví následně ještě zhoršuje ekonomickou situaci.
Chudším vrstvám brání ve zdravém stravování celá řada překážek. Patří sem nedostatek informací, nedostatek času na přípravu domácího jídla nebo i předsudky o tom, že zdravé jídlo je příliš drahé. To vše má negativní dopad nejen na tělesné zdraví, ale také na psychiku a životní pohodu. V těchto skupinách se totiž často vyskytují i vyšší míry úzkostí, depresí a stresu, což jsou faktory, které mohou ještě více ovlivnit výběr jídla, čímž se problém dále prohlubuje.
V Česku bohužel neexistují data, která by ukazovala, jak souvisí obezita, cukrovka 2. typu a další choroby spojené s nezdravým způsobem stravování s socioekonomickým statusem nebo jak se vyskytují v jednotlivých krajích. Celostátní data však ukazují, že nadváha a obezita jsou v současnosti vážným problémem. V roce 2014 jimi trpělo 60 % žen a 72 % mužů. V posledních letech, zejména po pandemii covidu-19, tato čísla pravděpodobně vzrostla. Odhaduje se, že cukrovkou 2. typu v Česku trpí plných 11 % dospělé populace, což je alarmující číslo.
Zdroje:
