Článek
Ti, kdo letos dostanou první výplatu svého řádného starobního důchodu, musí dosáhnout věku 64 let a 4 měsíců. To ale neznamená, že se to týká všech. Někteří lidé u nás odcházejí do penze daleko dříve. V Evropě proto patříme mezi země s nižším průměrným důchodovým věkem.
Příliš brzy do penze
Prozrazují to data odborného časopisu Statistika a my, kde se uvádí, že průměrný věk, při kterém je v Česku vyplacen první starobní důchod, činí 60,8 let. V jedenácti evropských zemích je však tento věk ještě nižší. Patří mezi ně zejména postkomunistické státy jako Maďarsko, Chorvatsko, Bulharsko, Polsko nebo Rumunsko a Slovinsko, ale také některé další země, kupříkladu Francie, Lucembursko nebo Řecko. To je spolu se Slovinskem rekordmanem, protože lidem je tam první penze vyplácena již v 58 letech. To ale vždy neznamená, že by tam v daném věku lidé skutečně přestali pracovat a žili jen z penze. Třeba v Řecku má nárok na penzi jen část obyvatel. „Vzhledem k vysoké nezaměstnanosti a značnému zastoupení nekvalifikovaných pracovních pozic (hlavně v zemědělství) mnoho lidí na důchod vůbec nedosáhne,“ zmiňují autoři článku v časopise Statistika a my.
Několik způsobů, jak odejít dříve
Jak je možné, že Češi v průměru odcházejí do starobní penze v necelých 61, když oficiální věk pro první výplatu důchodu v současnosti přesahuje 64 let u mužů a dříve než v 61 letech půjdou letos do penze jen ženy s pěti a více vychovanými dětmi? Důvodů je hned několik. Zejména ten, že do statistiky se započítávají i penze starších důchodců, kteří se řídili jinými pravidly. Kupříkladu muži narození roku 1939 šli skutečně do penze už v 60 letech a 8 měsících a bezdětné ženy o více než dva roky dříve. Nicméně to není jediný faktor.
Do penze odcházejí dříve také ti, kdo pobírají výsluhové důchody nebo se jejich penze řídí speciálním režimem. Týká se to například policistů, vojáků a hasičů. Roli hraje i fakt, že lidé pobírající invalidní důchod často přecházejí automaticky na starobní důchod dříve, než dosáhnou běžného důchodového věku. Významnou roli ale sehrály i předčasné důchody, a to zvláště v posledních letech, kdy se jevilo jako výhodnější odejít do penze před dosažením určitého věku. V Česku je možné do něj vstoupit dokonce až o tři roky dříve a pokud jde o fyzicky náročnou profesi, pak dokonce o pět let dříve.
Důležitým faktorem jsou i vdovské penze, které pozůstalý manžel či manželka mohou pobírat ještě v době, kdy pracují. Ten krátkodobý lidé pobírají jen po dobu jednoho roku bez ohledu na věk, na dlouhodobý má ale nárok jen část obyvatel splňující některé podmínky. Patří mezi ně například invalidita III. stupně nebo fakt, že sám dotyčný také dosáhl důchodového věku či je o méně než čtyři roky mladší než byl důchodový věk zesnulého. Někteří lidé proto pobírají důchod ještě v době, kdy jsou v produktivním věku. Vdovské důchody tak lidem umožní přestat v tu dobu pracovat a požádat o předčasný starobní důchod, protože jim přiznaná částka finanční ztrátu kompenzuje.
Předčasný důchod se vyplatil
Nicméně tím, co nás od ostatních evropských zemí výrazně odlišuje, je podíl těch, kteří pobírají jakýkoliv důchod ve věku mezi 50 a 74 lety. U nás se to týká plných 53,2 % lidí, což je o více než osm procent více, než je evropský průměr. O něco málo více takových lidí je jen v Polsku, v Estonsku nebo na Slovensku.
To svědčí o tom, že máme stále poměrně štědrý sociální systém, vysoký podíl předčasných důchodů i o stále velmi nízko stanoveném věku pro odchod do penze. Svou roli jistě hrají i invalidní a vdovské důchody, jejich dopad ale zřejmě nebude zásadní.
Je důvodem zhoršené zdraví, fyzicky náročná práce, stres, neochota zaměstnavatelů přijímat i starší zaměstnance nebo výhodnějším podmínky pro předčasný důchod nebo nízká motivace pracovat? To přesně nevíme. Nicméně faktem je, že předčasný důchod u nás loni pobíralo plných 32 procent penzistů, což je téměř půl milionu lidí. K tomu nepochybně vedlo to, že před třemi roky o něj zažádal rekordní počet, téměř 100 000 lidí, což způsobila mimořádná valorizace penzí, která jej činila výhodnějšími, než kdyby lidé o rok později požádali o důchod řádný.
Podmínky pro odchod do penze u současných důchodců se tak jeví výrazně výhodnější než pro ty, kteří budou o důchod žádat v následujících letech. Čím později se lidé narodili, tím „nevýhodnější“ podmínky v tomto srovnání budou mít. Postupně se například srovná věk odchodu do penze u mužů a u žen bez ohledu na počet narozených dětí a každý rok se o jednotky měsíců zvedne i věk odchodu do penze.
Islanďané pracují nejdéle
Nicméně kupříkladu s Islandem, kde lidé pobírají první penze už nyní až v 67. roce se srovnáme až u ročníků, které se narodily v druhé polovině 70. let minulého století. Island má navíc jednu z nejvyšších zaměstnaností u starších ročníků a lidé pracují i v důchodovém věku. Čím je to způsobeno? Jistě i vysokými náklady na život v této zemi a faktem, že státní starobní důchod tam není příliš vysoký - letos v únoru činil 38 760 korun. To nutí lidi pracovat déle. Pro srovnání - průměrná mzda v této zemi už roku 2018 překročila 155 tisíc korun.
Nicméně, aby to mohlo fungovat tímto způsobem, musel by být pracovní trh značně flexibilní. A to se na Islandu daří. Tamní pracovní trh je považován za jeden z nejsvobodnějších na světě. Zajímavostí je, že všichni pracovníci na Islandu mají stejná práva týkající se mezd a pracovních podmínek, což vyjednaly tamní odbory. A je tam také zkrácený pracovní týden. Téměř 90 % lidí pracuje 36 hodin týdně nebo má možnost tak učinit. Tato změna vedla k lepší rovnováze mezi pracovním a soukromým životem, zvýšené spokojenosti zaměstnanců a snížení stresu - a na produktivitu to nemělo vliv. Tempo ekonomického růstu je druhé nejrychlejší v Evropě.
A v Česku? Lidé mají často problém sehnat práci už v 50 letech, částečných úvazků je jako šafránu a spousta lidí stále věří tomu, že stejnou profesi musí vykonávat celý život. Pokud by se v tomto směru nic nezměnilo a nezměníme se i my sami, bude práce do 67 let skutečně spíše „za trest“.
