Článek
Od 20. ledna 2025, kdy funkce prezidenta USA nastoupil Donald Trump, jsme už zažili ledacos. Některá jeho vyjádření či nařízení připomínají scénáře dystopických filmů, jiná připomínají spíše bláznivé americké komedie z 90. let. Výzva, kterou nyní zveřejnila Ambasáda USA v Praze, rozhodně připomíná to první.
Ztotožnění na sítích?
„S okamžitou platností jsou všechny osoby žádající o nepřistěhovatelské vízum typu F, M nebo J vyzývány, aby upravily nastavení soukromí na všech svých osobních účtech na sociálních sítích na veřejné, aby se usnadnila kontrola nezbytná k ověření jejich totožnosti a způsobilosti pro vstup do Spojených států,“ zní onen požadavek. Ambasáda jej odůvodňuje tím, že každé rozhodnutí o udělení víza je rozhodnutím o národní bezpečnosti.
Dodám, že víza typu F, M a J, o kterých je řeč, se týkají studentských pobytů pro středoškoláky a vysokoškoláky, odborného výcviku a účastníků výměnných pobytů (například Fulbrightova stipendia, stážistů, vědců, ale třeba i obyčejných au-pair). Jiných typů víz se to - prozatím - netýká. Nicméně pokud cestujete dnes do USA například jako turista, musíte online vyplnit dokument zvaný ESTA, který vám umožní vstup do země. Pokud jste ho v poslední době kompletovali, možná jste již zjistili, že i tam tam nyní musíte uvést odkazy na vaše profily na sociálních sítích.
Slova, která o vás rozhodnou
Zdá se, že země, kterou jsme dosud považovali za „kolébku demokracie“, se pod vlivem současného prezidenta mění. Má některé prvky kontrolujícího systému, který se nezdá být transparentní a proti kterému není odvolání. Slova o tom, že veřejné profily na sociálních sítích mají sloužit ke „ztotožnění“ osob zní v této souvislosti poněkud úsměvně.
Skutečností je, že cizí stát vyžaduje přístup k našim osobním a soukromým datům. Rozhodnout o tom, kam budeme cestovat, závisí na úředníkovi, který tak nad námi získává moc. Proti případnému zamítnutí se není možné odvolat nebo bránit. Naše osobní přesvědčení nebo slova, která jsme napsali či sdíleli na internetu, ovlivňují naši současnost i budoucnost.
Zdá se, že žijeme v dystopii, jen je zabalená v moderním hávu a odvolává se „bezpečnost“. Která část vaší digitální stopy se stane oním tichým rozsudkem – rozhodnutím, že se nedostanete na konferenci nebo univerzitu? Může jí být kritika Trumpovy zahraniční politiky? Kritika izraelské politiky vůči Palestincům? Vyjádření názoru, že v USA pod vedením Donalda Trumpa umírá demokracie a velmoc se mění v autoritářský stát? Nebo snad záleží jen na tónu a výrazech, které používáme? Dokáží úředníci na sociálních sítích identifikovat skutečné radikály, kteří mohou být pro zemi ohrožením? Nemyslím si to. Ti své záměry obvykle veřejně nesdílejí.
Pozor na ústa!
Novinka, která nově dopadá i na Čechy, se mnohem spíše dotkne těch, komu záleží na demokracii, svobodě slova a jsou schopni přemýšlet o věcech, „které se na první pohled zdají vzdálené a budí dojem, že se nás netýkají.
Příkladem opaku je ale spisovatelka a publicistka Natálie Kocábová, která na svém profilu na Facebooku psala o tom, co se děje v současných USA. V souvislostech, s pomocí rešerší a značně kriticky. Letos v červnu, když informovala o tom, že se v USA chystají masové demonstrace, její profil byl deaktivován. Důvod? Ohrožení kybernetického prostoru. Tak alespoň zněla oficiální odpověď ze strany Facebooku. Kocábová má kromě českého také americké občanství, zřejmě proto přišla reakce velmi rychle.
Naši svobodu slova doma zatím nic neohrožuje. Nicméně českých politiků, kteří dávají na odiv svůj obdiv k Donaldu Trumpovi a jeho politice není málo. A někteří z nich v podzimních parlamentních volbách pravděpodobně uspějí. Pokud se čeští politici chtějí inspirovat tímto směrem, měli bychom si klást otázku: chceme se opravdu vydat touto cestou, ze které už nemusí být návratu?
