Článek
Čeští senioři představují nejen nejpočetnější, ale často i přehlíženou voličskou skupinu. V Česku pobírá důchod 2,84 milionu lidí, což znamená obrovskou masu hlasujících, která může významně ovlivnit volby. Andrej Babiš a jeho hnutí ANO si tuto skutečnost dobře uvědomují a dlouhodobě k seniorům směřují svou promyšlenou marketingovou komunikaci a volí k tomu jednoduchý, srozumitelný jazyk. Vládní koalice naopak často nedokáže svá opatření prezentovat, což vytváří dojem, že seniory přehlíží a nechává je napospas populistickým slibům. Ve skutečnosti je klíčem k úspěchu nejen samotná opatření, ale i způsob, jakým jsou vysvětlována a vnímána veřejností.
Proč senioři volí populisty?
Abychom pochopili volební preference seniorů, je třeba se zaměřit na to, s čím se každodenně potýkají. Průměrný důchod v Česku dosahuje přibližně 21 tisíc korun, ale polovina seniorů pobírá penzi nižší, mnohdy značně. Pro mnoho z nich to znamená existenční nejistotu, zejména pokud žijí sami. Pocit nespravedlnosti je umocněn tím, že celý život pracovali, ale ve stáří se často cítí opomenuti. To vede k nedůvěře v současný systém a ke hledání politických sil, které jim slibují srozumitelnou a rychlou pomoc.
Důležitým faktorem jsou také média. Sociální sítě a algoritmy snadno uzavírají seniory do bublin, kde dominují dezinformace, řetězové e-maily a často i zahraniční propaganda. Starší generace je vůči manipulativním obsahům zranitelnější, protože nebyla vychována ve světě digitálních médií. Mnozí si neuvědomují, že ne každá napsaná nebo vyřčená věta nutně znamená pravdivou informaci. Často se fake news týkají současné mezinárodní situace, ale také toho, jak se vláda staví právě k seniorům. Příkladem je nedávná lživá zpráva o tom, že vláda chce zpoplatnit péči o seniory a částku, kterou bude vyžadovat vypočítá z majetku jejich příbuzných. To vede k prohlubování pocitu nejistoty, ale i frustrace, což se následně promítá i do jejich volebního chování.
Senioři a jejich vnímání ve společnosti
Dalším faktorem, který ovlivňuje postoje seniorů, je jejich vnímání společností. Často jsou zobrazováni jen jako pasivní příjemci důchodů (už to podivné slovo „důchodci“ jako by byli definováni jen příjmem penze), přestože mnozí nadále pracují, podnikají nebo jsou aktivní v různých neziskových organizacích. Uznání si ale zaslouží i ti, kteří aktivní již nejsou - je třeba posilovat vědomí, že svůj díl společnosti již odevzdali a mnozí mojí mnoho životních zkušeností, které jsou cenné.
Stereotyp o homogenní skupině seniorů je pro mnohé frustrující a prohlubuje pocit, že jsou přehlíženi, a to čistě kvůli jejich věku. Ocenění jejich zkušeností a přínosu pro společnost by mělo být součástí politické komunikace – nejen ve volebním období, ale dlouhodobě.
Srozumitelný jazyk jako klíč
Pokud chce vládní koalice seniory oslovit, nemůže se spoléhat na neurčité sliby do budoucna. Potřebuje srozumitelnou a empatickou komunikaci. Mnohá opatření, která vláda zavádí, jsou pro seniory přínosná, ale jejich komunikace je často složitá. To, co je pro ně ve skutečnosti přínosem, opozice snadno banalizuje a vláda už se následně ani nesnaží své úspěchy „prodávat“.
Populisté vědí, jak mluvit jazykem lidí – vláda se tomu musí přizpůsobit, aniž by sklouzla k nesplnitelným slibům. Místo obecné rétoriky o reformách je třeba jasně a srozumitelně ukázat konkrétní kroky, které mají okamžitý dopad na život seniorů. Měla by je například ujistit, že hledá řešení současných problémů ve zdravotnictví, kdy jsou zejména na venkově nedostupní lékaři a v celé zemi se potýkáme s výpadky léků. To jsou ona klíčová témata, která dnes seniory trápí. Investice do zdravotní péče a podpora lékařů v regionech jsou kroky, které by měli politici nejen bez odkladu realizovat, ale i srozumitelně vysvětlovat.
Další prioritou by měla být systematická práce s dezinformacemi. Senioři jsou vůči nim mnohem více zranitelní. Vláda by se měla zaměřit na to, jak zachovat svobodu slova, ale zároveň se bránit manipulaci, která je kvůli novým technologiím čím dál sofistikovanější.
Nadávat na populisty nestačí – klíčem k úspěchu je dlouhodobá, srozumitelná a důvěryhodná komunikace. Když vláda nekomunikuje srozumitelně, vytváří prostor pro ty, kteří dokážou nabídnout jednoduché odpovědi – byť mnohdy falešné a neuskutečnitelné. Pokud vláda dokáže nejen realizovat potřebná opatření, ale i je efektivně prezentovat, může seniory oslovit a znovu získat jejich důvěru. Problém je, že dosud se jí to příliš nedařilo.
