Hlavní obsah
Práce a vzdělání

Brigády od 14 let lidi zaráží, volba povolání už na základce nikoliv

Foto: Pixabay

Stát chce legalizovat práci už od čtrnácti let. Některé lidi to pohoršuje, a to i přesto, že o rok později si děti v Česku volí celoživotní profesi.

Článek

Děti od čtrnácti let by nově mohly chodit na brigády. Plánuje to takzvaná flexinovela Zákoníku práce, kterou ministerstvo práce a sociálních věcí připravilo spolu s odborníky. Mladiství by se souhlasem zákonného zástupce mohli pracovat nejvýše sedm hodin denně, 35 hodin týdně. Minimální mzda pro mladistvé je stanovena 112,50 korun za hodinu. Výjimkou budou některé profese, ve kterých to nebude možné, jejich výčet přinese až doprovodná vyhláška.

Dětská práce?

Takovou změnu jistě spousta dětí přivítá s nadšením. Nejen, že budou moci dostat legální odměnu třeba za vedení nějakého kroužku nebo výpomoc na táboře, ale budou moci nahlédnout i do jiných -lukrativnějších - oblastí a vydělat si tak více peněz. Spousta mladých přirozeně touží pořídit si něco, co jim rodiče nechtějí nebo nemohou dopřát. Podle některých odborníků tak navíc lépe porozumí hodnotě peněz, což už v raném věku přispěje k jejich lepší finanční gramotnosti. Pro to by mohli mít pochopení i kritici, kteří tvrdí, že nejmladší generace si ničeho neváží a má všechno zadarmo a bez práce. Umím si představit i další benefity, které by z časného, avšak jen částečného zapojení, mladých lidí do pracovního procesu mohly plynout. Z nich je nejvýznamnější ten, kdy by si „osahají“ práci, o které uvažují a zjistili by, zda je pro ně tou pravou či nikoliv. Děti, které uvažují třeba o střední škole cestovního ruchu, by si mohly vyzkoušet práci v informačním centru, ten, kdo by se chtěl stát třeba kuchařem, může vyzkoušet práci v kuchyni a sledovat zkušenější kolegy při práci. Byl by to možná i dobrý způsob, jak se vyhnout budoucímu rozčarování z neuvážené volby studijního oboru.

Nicméně, tato novinka má také řadu odpůrců. Podle nich nemají tak mladí lidé v práci co dělat. „Přijde mi to trošku jako reakce na nějaký ryze privátní problém. Doufám, že vláda nemíní řešit tzv. problém nedostatku pracovní síly (což je v reálu problém nedostatečné automatizace) tím, že pomalu začne legalizovat dětskou práci,“ vyjádřila se nedávno v Respektu ekonomka Ilona Švihlíková. Jiní kritici zmiňují nízkou mentální vyspělost tak mladých dětí, které by se v práci nedokázaly bránit například nepřiměřenému tlaku nebo příliš náročným podmínkám. Stres, který by z toho plynul, by pro ně mohl mít závažné důsledky.

Práce na celý život

Zmíněná kritika je jistě na místě, nicméně mne v té souvislosti stále zaráží jedna věc. Brigády čtrnáctiletých lidem vadí, ale fakt, že jsou nuceny zvolit si ve stejném věku práci na celý život nikoho nepohoršuje. Chceme po dětech, aby se mezi čtrnáctým a patnáctým rokem zodpovědně rozhodly, jakou práci budou chtít vykonávat, upíráme jim ale možnost, aby se s danou profesí mohly seznámit jinak než na papíře. Na základě čeho si má mladý člověk práci vybrat? Skutečně si kupříkladu čtrnáctiletí či patnáctiletí mladí dovedou představit, co vše obnáší práce zdravotní (resp. praktické) sestry? Je už o rok či o dva roky později připravena na to, že se na praxích bude běžně setkávat třeba se smrtí? Dokáže takový mladý člověk komunikovat s pacientem, který byl krátce předtím seznámen se závažnou diagnózou? Nezpůsobují podobné situace například i šestnáctiletým či sedmnáctiletým závažný psychosociální stres? A podobně je tomu i v jiných profesích, kde se mladí s tak vážnými situacemi nesetkají. Je kupříkladu možné vědět už v patnácti, že daného člověka bude celý život bavit třeba práce referenta na úřadě, řezníka, cukrářky nebo elektrikáře? Nezaděláváme si tím spíše na to, že mnoho lidí profesi, ve které se vyučili nebo kterou vystudovali, nikdy nezačne vykonávat? Mimochodem finance, které do těchto škol stát poslal jako dotaci na každého jednotlivého studenta tak přijdou vniveč. To v lepším případě. V horším případě se děje to, že student či učeň se se zaťatými zuby snaží školu dokončit za každou cenu, ale jeho vyučujícím je jasné, že se pro ni nehodí. Když pak rok před maturitou takového studenta nechají propadnout z předmětů praktické výuky nebo jej přesvědčí, aby sám odešel, nemá takový mladý člověk právě růžové vyhlídky. Může začít znovu od prvního ročníku jinde, ale ztratil tak tři důležité roky.

Prodloužit všeobecné vzdělání

Nemyslím si, že by možnost jít na brigádu ve čtrnácti letech dokázala takový problém „rozseknout“. Byť tento nápad kvituji a věřím, že mladým prospěje, když se třeba o prázdninách naučí něco nového. Blahodárný vliv to může mít i na jejich sebevědomí, což je v době, kdy se mladí lidé často potýkají s psychickými problémy, žádoucí. Co se však týče volby povolání, jsem jednoznačně pro prodloužení doby, kdy se děti vzdělávají především ve všeobecných znalostech. To znamená nejen větší dostupnost gymnázií, ale také lyceí, kam by mohli zamířit ti, kdo (zatím) neuvažují o budoucím studiu na vysokých školách. Nejen, že tak získají více času na to, aby se správně rozhodli, ale rozšíří si i všeobecné znalosti, které jsou v proměňující se době, kdy některé profese zanikají a nové vznikají, mimořádně důležité. Čím větší přehled bude mít daný člověk o světě, tím snáze se v dynamické době dokáže zorientovat. Ostatně, mnoho učebních oborů a středních odborných škol vychovává mladé v oborech, které možná brzy přestanou existovat.

Proti prodloužení doby, kdy se děti ještě definitivně nerozhodly, jakou práci chtějí v budoucnu dělat, možná mluví vaše zkušenost. Ve čtrnácti jste nastoupili na střední školu nebo učňák a v sedmnácti nebo osmnácti už jste byli v práci. A zvládli jste to. Možná jste se trefili do oboru, který vám vyhovuje, a jste v práci šťastní, možná jste si později dodělali vyšší vzdělání a nyní jste spokojeni. Možná jste ale celý život naštvaní, že musíte chodit do práce, a tak týden co týden sázíte sportku a už od svých abrahámovin vyhlížíte předčasný důchod. Věříte, že práce zkrátka musí být otravná, protože jinak by to přece nebyla práce. Jenže ono to může být i jinak. A my bychom měli dát nejmladší generaci možnost, aby to zažila.

Anketa

Měly by si děti ve 14 či 15 letech vybrat práci na celý život?
Ano, jsou na to už dostatečně staré
31,4 %
Ne, je to brzy. Je třeba prodloužit všeobecné vzdělání
68,6 %
HLASOVÁNÍ SKONČILO: Celkem hlasovalo 404 čtenářů.

Zdroje:

https://www.mpsv.cz/documents/20142/511215/TZ_16_04_2024_Ministr+Jure%C4%8Dka+p%C5%99edstavil+flexibiln%C3%AD+novelu+z%C3%A1kon%C3%ADku+pr%C3%A1ce.pdf/c78c7a2f-f9ac-846d-b98d-7c8edbab6ac3?t=1719324667575

Respekt: Anketa: Je podle vás dobrý nápad legalizovat práci od čtrnácti let?; vydání č. 31

https://www.khkmsk.cz/flexinovela-zakoniku-prace-umozni-ze-na-brigade-si-budou-nove-moci-privydelat-i-ctrnactileti/

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz