Článek
Novinářka Saša Uhlová poskytla internetové televizi rozhovor o pomoci ukrajinským válečným uprchlíkům. Tu dlouhodobě sleduje a před několika dny na toto téma vydala knihu V pasti české pomoci. Je to neveselé čtení, které poněkud rozbíjí představu, že ze strany bývalé vlády byla pomoc dostatečná, ne-li dokonce příliš robustní.
Facebookový lynč
Internetová televize přilákala diváky výbušným titulkem:
„Uhlová: Kdyby ukrajinští uprchlíci odešli, Babišovy podniky se zhroutí. Češi berou místa ukrajinským dětem, ne naopak.“
Zejména druhá část titulku vyvolala pobouření, a to zejména u koaličních politiků z krajně pravicového spektra (SPD).
Jindřich Rajchl (PRO, SPD) zahájil na sítích doslova lynč, kdy vystavil fotografii Uhlové s textem:
„Tahle paní se jmenuje Saša Uhlová a s vážnou tváří tvrdí, že není pravdou, že by ukrajinské děti zabíraly na středních školách místa českým. Podle ní je tomu přesně naopak – české děti prý zabírají místa těm ukrajinským.“
Následně vysvětlil, proč tomu tak není a že:
„Největším problémem ukrajinské migrace nejsou samotní Ukrajinci – ti jen dělají to, co jim náš stát umožní. Největším problémem jsou tyto servilní figurky, které z Ukrajinců dělají nadlidi. Proto se tak u nás cítí a chovají, jak se chovají. A to prostě musí skončit.“
Jak přesně chce činnost novinářů jako je Uhlová Rajchl řešit, neuvedl. Zato se v komentářích hemží vyhrožování deportacemi na Ukrajinu, zavřením na psychiatrii či výzvami typu „Máte mandát, tak konejte“. Účel byl splněn: sledující, skuteční i falešní, byli pobouřeni a dávají průchod svému hněvu.
O něco podobného se na sociálních sítích pokusila i jeho kolegyně Karla Maříková (SPD), aktuálně náměstkyně ministra zdravotnictví, nebo poslankyně Marie Pošarová zvolená za stejnou stranu, která na toto téma dokonce natočila video. Výsledek je vždy stejný – hněv, který se obrací proti Uhlové i novinářům obecně.
Jak vznikla mediální zkratka
Reakce koaličních politiků z krajně pravicového spektra je směšná. Kdyby neviděli jen titulek, ale celý rozhovor, slyšeli by nejen ona slova v kontextu, ale také tvrdou kritiku předchozí vlády, kterou Uhlová označila dokonce za „asociální“. Tedy kabinet, který v rétorice těchto politiků často figuruje jako hlavní viník minulých i současných problémů.
O čem tedy Uhlová hovořila v DVTV a o čem píše ve své knize? Především o selhání předchozí vlády v pomoci a integraci uprchlíků z válkou zasažené Ukrajiny. Hovořila s desítkami z nich, navštívila místa, kde pracují a žijí, a jejich problémy probírala i s organizacemi, které jim pomáhají.
Za největší problém označila nedostupné bydlení, pracovní podmínky a přístup ke vzdělání. To jsou problémy, které se týkají i většiny Čechů, příchod statisíců Ukrajinců je ale zviditelnil.
Bydlení je pro mnoho mladých lidí v Česku nedostupné. Ukrajinští uprchlíci se proto musí spokojit s velmi nevyhovujícími podmínkami – životem na ubytovnách, sdíleným bydlením nebo malými byty. S bydlením souvisí i pracovní podmínky: přestože většina z nich má dvě práce a pracuje 10–14 hodin denně, jejich příjem nedosahuje ani mediánu, který v minulém čtvrtletí činil 45 523 Kč hrubého. Pracovní agentury jim často poskytují zároveň bydlení v nevyhovujících podmínkách a podmiňují jej prací v jejich firmách, která je špatně placená a často zahrnuje přesčasy. Tento trend tu existoval už před rokem 2022, tehdy ale přicházeli lidé převážně z ekonomických důvodů a bez rodin. S péčí o menší děti je to vyčerpávající a obtížně skloubitelné.
Na střední školu jen za odměnu
Dostupnost škol pro ukrajinské děti je velmi omezená. Uhlová uvádí, že 22 % z nich nenavštěvuje základní školy (údaj je nižší, protože není známo, kolik jich už v Česku není) a jen zhruba třetina navštěvuje střední školy, přičemž téměř polovina z nich chodí na nematuritní obory.
A právě v kontextu nedostupnosti středních škol zazněl výrok, že české děti berou místa ukrajinským dětem. Nebyl míněn jako tvrzení, že by děti uprchlíků měly při přijímacích zkouškách přednost, ale upozorňuje na nedostatek míst.
„Máme systém, který je zásluhový. To znamená, že středoškolské vzdělání je za odměnu jen pro toho, kdo udělá přijímací zkoušky, a když jsou silné populační ročníky, tak se část dětí do škol nedostane nebo se nedostane na školy, na které chce,“ uvedla Uhlová s tím, že vlády už 15 let předem věděly, že přicházejí silné ročníky, ale nepřipravily se.
„U ukrajinských dětí je to tak, že nedělají přijímací zkoušky z češtiny, ale pohovor, při kterém se škola může rozhodnout, že je nevezme,“ vysvětlila. „Stejná situace je i při přijímání na základní školy. Některé školy jsou ochotné přijímat ukrajinské žáky, jiné neberou ani jednoho.“
Děti bez základního vzdělání
Je tedy zřejmé, že výrok televize DVTV byl zkratkovitý a zavádějící. Uhlová jím spíše poukazovala na dlouho neřešený strukturální problém, kdy školy nejsou schopny pojmout všechny děti ze silných populačních ročníků.
Bez řešení zůstávají české i ukrajinské děti bez potřebného vzdělání, což může vést k budoucím sociálním problémům. U ukrajinských dětí je to o to závažnější, že nezískají ani základní vzdělání či znalost jazyka, a v cizí zemi jen těžko obstojí. Není to chyba dětí ani rodičů – jde o dlouhodobě neřešené problémy a skutečnost, že pomoc příchozím nebyla taková, jak byla prezentována. Česká společnost tak dlouhodobě vytváří bariéry, které mohou v budoucnu poškodit všechny - domácí i ukrajinské děti.
Zdroje:
Uhlová: Kdyby uprchlíci odešli, Babišovy podniky se zhroutí. Češi berou místa ukrajinským dětem na středních školách, ne naopak; DVTV, 11.3.2026
Uhlová Saša: V pasti české pomoci. Ukrajinci mezi solidaritou, odmítáním a selháním státu; Praha 2025
Facebookové profily Jindřicha Rajchla, Marie Pošarové a Karly Maříkové
