Článek
Naděje na dožití v Česku za poslední tři dekády významně vzrostla, prozrazují čísla Českého statistického úřadu. A to i navzdory loňskému výkyvu. Pandemie covidu zvedla v Česku úmrtnost a zkrátila tak toto číslo u mužů o 2,2 a u žen 1,6 roku. Co nám statistici tímto výpočtem vlastně sdělují? Číslo prozrazuje, kolik let má v průměru před sebou člověk v určitém věku. Loni (tedy pro novorozeňata z roku 2022) činila naděje na dožití u mužů 74,1 roku a 80,5 roku u žen. To v roce 1989 narození lidé měli šanci dožít se v průměru pouze 67,6, respektive 75,4 roku.
Prodlužování věku a další demografické změny, ke kterým patří i fakt, že se od 90. let 20. stol. rodí mnohem méně dětí, se logicky musí vést i k prodloužení produktivního života. Diskuse o pozdějším odchodu do penze ale pravidelně zastíní hysterie, se kterou k této otázce mnoho lidí přistupuje. Ta velmi často přepadá lidi těsně před penzí, ač se jich změny už nedotknou. Vláda počítá s tím, že dnešní padesátníci půjdou do důchodu o rok, čtyřicátníci o dva a třicátníci o tři roky později. To znamená v 66, 67 a v 68 letech. Je to skutečně důvod k panice? Zdá se, že rozhodně ne.
Časný důchod - časná smrt?
Ekonomické důvody pro pozdější odchod do důchodu jsou jasné. Existují ale i nějaké další? Zdá se, že ano. Vyplývá to z několika světových studií. Například z té, která vznikla v Řecku, vyšla v American Journal of Epidemiology. Její autoři tvrdí, že zaznamenali 10 % pokles úmrtnosti u lidí, kteří pracovali o pět let déle než jiní. Z toho podle nich vyplývá, že předčasný důchod je jasný rizikový faktor pro úmrtí z jakékoliv příčiny. https://academic.oup.com/aje/article/167/5/561/211814?login=false
K podobným závěrům dospěla Michiganské studie z roku 2016, která zjistila, že pokud v práci zůstanete o rok déle, snížíte si tak riziko úmrtí z jakékoliv příčiny o 11 % během dalších 20 let: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC6524971/pdf/nihms-1024020.pdf
Negativní vliv má mít časný důchod i na naše kognitivní funkce, to zase prokázala studie, kterou v roce 2019 zveřejnili ekonomové z Harvard a State University of New York (https://www.iza.org/publications/dp/12524). Výzkum probíhal na čínském venkově a prokázal, že navzdory některým benefitům časnějšího odchodu, vždy převážila negativa. Ta zahrnovala zejména pokles kognitivních funkcí, a to rychleji u žen než u mužů. Ztráta sociálních vazeb podle výzkumníků přispívá k tomu, že mozek lidí rychleji stárne.
Lepší je být bohatý a zdravý než chudý a nemocný
Důvody, které ke zhoršenému fyzickému i psychickému zdraví, lze asi relativně snadno odvodit. Část lidí může mít po odchodu do důchodu finanční problémy a musí se začít přizpůsobovat nové situaci, s čímž se mohou jen těžko vyrovnávat. Pocit izolace, který se někdy po odchodu do penze může objevit, může vést k úzkostem a depresím.
Pokud jste byli dosud zvyklí na fyzickou aktivitu v práci, může její útlum v penzi přispět ke zhoršení vašeho zdraví. A poslední neméně významným faktorem je to, že někteří lidé se ztrátou práce ztrácí i svůj smysl života a vlastní identitu, kterou si budovali právě ve spojení se svou profesí.
Změna k lepšímu
Tyto závěry rozhodně neplatí pro každého. Vždy záleží na povaze, temperamentu, druhu práce a v neposlední řadě o pracovní spokojenosti. Pro někoho, kdo měl celý život sedavé zaměstnání, může být penze požehnáním, protože se v důchodu konečně může začít věnovat své fyzické aktivitě a zdraví. Pokud jste byli v práci vystaveni velkému stresu, může mít ukončení produktivního života pozitivní vliv na vaši psychiku. Někdo se může těšit, že konečně bude mít více času pro rodinu, koníčky, cestování nebo dokonce další studium. Některé profese zase ocení, že po letech, kdy pracovali ve směnném provozu, získají konečně pravidelný režim, což se může odrazit na jejich spánku.
To jsou argumenty, které ale zároveň podporují názor, že člověk by se v životě neměl mít jen jednu kariéru. Kromě toho, že pracovat dlouhá desetiletí na stejné pozici, může přispět k „vyhoření“ už dlouho před odchodem do důchodu, je to samozřejmě úbytek sil, který nás ve vyšším věku může limitovat.
Přechod do nové profese naopak může přinést nové dovednosti, s čímž se pojí vyšší sebevědomí, motivace i spokojenost. Někdo si takto může splnit své životní sny, pokud třeba v mládí toužil po jiné kariéře, než té, kterou si nakonec zvolil. Přechod z fyzicky nebo duševně náročné profese jinam může mít blahodárný vliv na zdraví, a to i to duševní.
Aby lidé mohli být ve své práci skutečně šťastní, i když podle dnešních měřítek budou přesluhovat, bude třeba udělat celou řadu změn. Pracovní trh se bude muset přizpůsobit seniorům. To znamená, že vlády budou muset ještě mnohem více než dnes podporovat částečné úvazky a nabízet studium, které lidem umožní snadno se rekvalifikovat. Pokud se tohle všechno ale jednou povede, může se stát, že náš těsně předdůchodový život bude jedním z nejšťastnějších a nejspokojenějších období život.
