Článek
Téměř půl milionu lidí si svůj starobní důchod nechává vyplácet v hotovosti. Jenže Česká pošta zdražuje, proto se taková služba značně prodraží. Od února se částka za doručení penze zvýšila na 78 korun měsíčně, což činí téměř tisíc korun ročně. Zdražování má navíc pokračovat. Zejména pro seniory s nižšími důchody je to nemalý problém.
Peníze, které chybí
Česká správa sociálního zabezpečení poplatek za doručení výplaty v hotovosti odečítá přímo z penze. To znamená, že každý penzista přebere důchod ponížený o onu částku. A ta může některým lidem na konci měsíce chybět.
Roční poplatky za poštovné dají dohromady částku, kterou někteří penzisté zaplatí například za týdenní nákup potravin, případně za léky nebo energie na jeden měsíc. Citelný výdaj to může být zejména pro ty seniory, kteří pobírají nižší penzi. Šestnáct a méně tisíc korun měsíčně přitom u nás aktuálně bere přes 577 tisíc starobních důchodců.
Obavy i nedostatek podpory
Je pravděpodobné, že v hotovosti si svůj důchod nechávají vyplácet zejména nejstarší senioři, pro které je složité seznamovat se s novými technologiemi, nemají internet, nebo se obávají, že by o peníze mohli v online prostředí přijít. Pokud navíc žijí sami, často nemají nikoho, kdo by jim se zřízením bankovního účtu pomohl.
Důchodce žijící na malé vesnici nemá v dosahu ani banku, ani bankomat a mnohdy chybí i dostupná pobočka České pošty. Na té by si mohl penzi vybrat v případě, že by si zřídil účet u ČSOB Poštovní spořitelny, která je se státní poštou úzce propojena a nabízí nejen možnost výběru, ale i dalších bankovních operací. Pro část seniorů tak nedává zřízení účtu smysl.
Na rozdíl od lidí s účtem, kteří za doručení důchodu nic neplatí, jsou ti, kdo ho přebírají po staru, penalizováni. Tlak státu na využívání nových technologie zkrátka neúmyslně znevýhodňuje právě ty nejzranitelnější – starší lidi bez přístupu k internetu, technickému vybavení nebo bez podpory v rodině.
Stát a pošta jedno jsou
To rozhodně není v pořádku. Pokud je senior zdravotně omezený, nemá přístup k bankovní pobočce nebo bankomatu a ani pomoc v okolí, měl by stát poplatek za doručení důchodu v hotovosti hradit. Česká pošta je stále z většiny státem vlastněná firma, proto nedává smysl, aby od zranitelných vymáhal poplatky v takové výši.
Odpuštění poplatku by se mohlo vztahovat jen na ty, kdo mají nízký důchod nebo nemají přístup k online bankovnictví. Tedy nikoliv plošná dávka, která by penzisty demotivovala od toho, aby si účet založili, pokud je to reálné. Výhody zasílání starobní penze na účet jsou nesporné a seniory chrání především před krádežemi.
Stát na ně zapomněl
Pokud chce větší část seniorů přesvědčit k tomu, aby využívala bezhotovostní platby, musí jim nabídnout dostatečnou podporu. To znamená například asistenci při zřízení účtu. Pomohla by například služba mobilních asistentů, kteří by dojížděli za lidmi domů a pomohli by jim internetové bankovnictví nastavit i řešit pozdější problémy.
V Česku sice v současnosti existují iniciativy zaměřené na zlepšení digitální gramotnosti seniorů, na které se podílejí neziskové organizace nebo knihovny, které někdy spolupracují s bankami nebo mobilními operátory. Nicméně chybí někdo, kdo by docházel přímo za lidmi, kteří jsou méně pohybliví nebo žijí v menší a odlehlejší vesnici.
Stát nyní sice tlačí penzisty do digitálu, ale zároveň je nechává, aby si s tím poradili sami. Jenže mnozí si neporadí. Pokud se to nezmění, část starších penzistů na to bude doplácet tím, že bude vydávat zbytečné peníze jen proto, že systém na ně zapomněl.
